Kapitola 16 - Mladé slečně je deset (část 5)

Část 5

Když večírek skončil, zavolal jsem do svého pokoje Ghyslaine a Eris, vlastně jsem volal jenom Ghyslaine, ale když jsem ji zval, byla spolu s Eris, takže jsem ji taky vzal s sebou.

Když Eris spatřila, že na stole je výborné jídlo, zakručelo jí v žaludku. Během večírku byla nervózní a vzrušená, takže vůbec nic nejedla.

Ze skříně jsem vyndal levné víno, co jsem koupil ve městě.

Ačkoli jsem ho připravil pro Ghyslaine, Eris říká, že se chce taky napít, takže jsem připravil tři hrnky, na zdraví. V téhle zemi je třeba, aby vám bylo patnáct, abyste mohli pít, ale pro dnešek to odsunu stranou.

Někdy je dobře se odvázat.

Kapitola 16 - Mladé slečně je deset (část 4)

Část 4

V den oslavy jsem zaujal své místo v rohu dvora.

Na začátku oslavy se Philip a jeho žena starají o střední a nižší šlechtu, co přišla rodinu Greyratových navštívit. Měl bych říct, že ti dva bojují, za žádné situace neprojeví ani stopu slabosti.

V případě, že by hosty přijímal Sauros, se obávají, že by je vyděsil jeho divoký postoj a hlasitý hlas, a celkem dost lidí by vzalo do zaječích.

Poslední šancí, jak zdrhající hosty odchytit, je v místech, kde se nachází hlavní aktérka. Eris nemá žádnou pravomoc, politice nerozumí a na cokoli řekne: prosím, promluvte si s otcem.

Kapitola 16 - Mladé slečně je deset (část 3)

Část 3

Edonina výuková metoda je vážně příliš mizerná, ne, z pohledu učitele je to prostě takhle: musíš dělat tohle, takhle se to dělá, v každém případě si to musíš zapamatovat. Něco takového.

Ale neučí, co je důležité, co je podstata a kterých bodů si musíme všimnout.

Na základce jsem se také setkal s takovým učitelem, no aťsi, když tomu nebudu rozumět, tak o tom prostě budu sám přemýšlet, protože už nejsem dítě.

„Mám to.”

Za tři dny jsem pochytil tři různé tance. Ten takzvaný tanec je jen pochycení rytmu a používání ustálených kroků. Ten nejjednodušší tanec ani nemusíte trénovat. Možná je to proto, že aktivně využívám své zkušenosti z hraní dance dance revolution, co jsem hrál na základce, takže s tím nemám moc velké obtíže.

Kapitola 16 - Mladé slečně je deset (část 2)

Část 2

Rychle se blíží Erisiny desáté narozeniny.

Věk deseti let je významný a podle šlechtické zvyklosti se 5 let, 10 let a 15 let oslavují velkou narozeninovou oslavou. Dvůr bude veřejnosti přístupný a měšťané budou přinášet dary a také se rozešlou pozvánky šlechticům z města.

Protože Sauros je neotesaný člověk, dříve bylo v plánu uspořádat oslavu se samoobslužným bufetem a se spoustou vína. Ale Philip ten nápad zavrhl a změnil to na taneční oslavu, vyvozoval, že tak bude snazší přimět šlechtice k účasti.

Kapitola 16 - Mladé slečně je deset (část 1)

Část 1

Uběhl rok.

Erisina výchova probíhá hladce.

Zdá se, že má celkem velký talent na šerm, ještě před svými desetinami dosáhla standardu mírně pokročilé úrovně. Dá se říci, že šermíř na mírně pokročilé úrovni se dokáže vypořádat s průměrným rytířem. Ghyslaine tvrdí, že za několik let dosáhne pokročilé úrovně. Je jí jenom devět let, a přesto... Je naše slečna génius?

Co já? Pokud se mě zeptáte, odvrátím zrak.

Co se týče Eris ve čtení a psaní, no, dá se říct, že to jde dobře. Obzvláště proto, že Ghyslaine povídala o svých minulých utrpeních kvůli tomu, že neuměla číst. Kvůli tomu nebyla schopna nic dělat, podvedli ji různí zloduši a nakonec skončila jako otrok na prodej. Proto se Eris zoufale snaží se učit.

Kapitola 15 - Učitelská porada & Neděle (část 6)

Část 6

Druhý den.

Eris má tak dobrou náladu, že to lidi skoro překvapuje, možná že to má co dělat s tím, že si včera celý den hrála. Nebo to je tím, že jsme šli jenom do obchodů vyšší třídy. V každém případě to vypadá, že ustanovení volného dne bylo správné rozhodnutí.

„Příště mě vem zase s sebou!”

Eris předvede svoji obvyklou pózu a trochu se přitom červená.

Proč se červená? Vztek? Pokoření? Cože? Mohly by to být rozpaky? Jak je to možné, vždyť je to ta Eris!

„Řekla jsem...” Mám trochu ustaraný výraz a Eris zaskřípe zuby, zakroutí se v bocích, oběma rukama se popadne za vlasy a řekne: „P-prosím, vem mě ven, mňau?”

Kapitola 15 - Učitelská porada & Neděle (část 5)

Část 5

Když vzhlédnu k obloze, je tam vznášející se hrad.

Je ztracený mezi mraky, ale rozhodně je tam ten pocit vznášení.

„Co--!”

Ukázal jsem prstem k obloze a lidé okolo se také zadívají tím směrem, ale brzy je to přestane zajímat. He? Viděli jste to, ne? Jenom já? Jediný člověk, co viděl ten Zámek v oblacích, jsem byl já?

„To jsi viděl poprvé? To je nebeská pevnost [Obrněného dračího krále] Perugia.”

Ty o tom víš, paní... Ghyslaine!

Ale zpět k tématu, nebeská pevnost. Jů, to je zatraceně úžasný~.

„Co je Perugius?”

„To nevíš?”

Kapitola 15 - Učitelská porada & Neděle (část 4)

Část 4

Pomalu se přesouvám k vnějšímu okraji města a ceny zboží prodělaly výraznou změnu, z pěti zlatých na zhruba jednu zlatku. Pořád je to trochu drahé, ale už je to cena, kterou si mohu dovolit.

Počet zákazníků rozhodně vzrostl, od lidí, co vypadají jako šlechtici, až po dobrodruhy. Vzhledem k tomu, že to je pořád jeden zlatý, tak si to mohu dovolit jen stěží.

Když si zaznamenávám ceny do notýsku, najednou spatřím jeden obchod: je to knihkupectví. Když vejdu dovnitř, je tam překvapivé ticho. Dá se říct, že to je obchod, co povětšinou prodává erotické knihy.

Jsou tam police s dvěma až třemi opisy od jednoho titulu. Jedna kniha stojí zhruba jeden zlatý a některé knihy jsou uložené ve skleněné vitríně. Jejich průměrná cena je kolem osmi zlatých a nejdražší je za dvacet zlatých, to je to nejcennější, co tenhle obchod nabízí?

Kapitola 15 - Učitelská porada & Neděle (část 3)

Část 3

Město Roa v kraji Fedoa je největším městem, ale i když je největší, v porovnání s veškerými pšeničnými poli v Buině je mnohem menší. Okruh kolem městských hradeb vám zabere zhruba jen dvě hodiny.

Ale tohle je ohrazené město a sedmi až osmi metrové hradby obklopují celé město. Ale kvůli členitosti krajiny to není dokonalý kruh a nedokážu určit přesnou vzdálenost. Je to zhruba 30 kilometrů.

Vůbec mi nepřipadá velké, ale města s takovými hradbami by měla být vzácná. Ačkoli jsem ještě nikdy nebyl v žádném jiném ohrazeném městě, jsem si velmi jist, že není snadné postavit takové hradby.

Kapitola 15 - Učitelská porada & Neděle (část 2)

Část 2

Po jednom týdnu nastal náš první volný den a slečna neklidně sedí a vrtí se. Je to poprvé, kdy má celý den volno.

Poté, co se pozdravím s Philipem, jsem se rozhodl jít se projít po městě, a ani jsem nevěděl kdy, ale Eris a Ghyslaine jsou přede dveřmi.

„Kam jdeš?”

„Na prohlídku města Roa~!” Hej, dokonce jsem přidal i postoj.

„Prohlídka... To znamená, že jdeš do města sám?”

„Copak vidíš někoho dalšího?”

Kapitola 15 - Učitelská porada & Neděle (část 1)

Část 1

Zase uběhlo půl roku.

Poslední dobou se mírná Eris začala znovu obracet k násilí.

Proč, proč, kdo způsobil tenhle bordel? Sice mě to trochu zneklidňuje, ale něčeho jsem si všiml. Nemáme žádné prázdniny. Po večeři jsem si k sobě do pokoje zavolal Ghyslaine a učitelku etikety. Jen tak mimochodem, učitelka etikety ve vile nebydlí a dochází ze svého domu ve městě. Takže jsem řekl majordomovi, aby ji zavolal.

„Ze všeho nejdřív jsem rád, že vás poznávám, jmenuji se Rudeus Greyrat.”

„Moje jméno je Edona Leilon a vyučuji slečnu Eris etiketu.”

Položil jsem si ruku přes hruď a ležérně se představil, ale Edona mi oplatí řádným pozdravením. Co se dalo čekat od učitelky etikety.

Kapitola 14 - Agresivita ještě neskončila (část 6)

Část 6

Po celodenní práci jsem ve svém pokoji a připravuji si materiály na zítřek. V podstatě jsou to příklady z matematiky a jazykové diktáty. A také trénuju na hodiny magie. Nevypracoval jsem si žádné osnovy a kdybych za pět let neměl co učit, tak bych byl v maléru, takže hodiny nepokračují moc rychle. V každém případě abych zabránil jakýmkoli nejasnostem, obezřetně si prohlížím plán výuky.

Kapitola 14 - Agresivita ještě neskončila (část 5)

Část 5

Po ranních a odpoledních hodinách je čas na přestávku. Toho dne jsem se rozhodl zamířit do knihovny. To proto, že jsem zahlédl, jak si Eris a Ghyslaine nesou učební materiály, takže mě napadlo, že by v knihovně mohla být nějaká magická příručka. Protože jsem nevěděl, kde je knihovna, nechal jsem se tam dovést jednou služebnou s psíma ušima.

„Ach.” Napůl cesty jsem potkal Philipovu manželku.

Jmenuje se Hilda a má stejně ohnivě rudé vlasy jako Eris a hruď jako tsunami. Vypadá to, že od její dcery můžu očekávat velký růst. Jednou jsem jí byl představen, ale moc spolu nemluvíme.

Kapitola 14 - Agresivita ještě neskončila (část 4)

Část 4

Ze všeho nejdřív jsem ji na první hodině učil základní matematické operace. Eris umí základní sčítání, protože chodila do školy a měla domácí učitele.

„Rudee!”

„Copak, Eris-kun.” Ukázal jsem na Eris s rukou energicky zdviženou.

„Proč je důležité učit se dělení?”

Nechápe důležitost dělení a odčítání. Předtím jí moc nešlo násobení. Pořád mám pocit, že se na těch měnících se číslicích zasekne a matematiku vzdá.

„Místo toho, abychom mluvili o jeho významu, je to v podstatě jen obrácené násobení.”

Kapitola 14 - Agresivita ještě neskončila (část 3)

Část 3

Správně, ukaž mi, co v tobě je.

Nikdy jsme to nějak zvláštně nediskutovali a já jsem všechno nechal na ní. Ghyslaine začne jednat během přestávky během hodiny magie.

„Dřív jsem si myslela, že stačí mít v ruce meč,” najednou začne mluvit o své minulosti. Bývala rozmazlený spratek a našla si učitele, který ji přijal, a jak se z ní stala dobrodružka a jak poprvé měla společníky ---- dlouhý úvod a odtud se začíná odvíjet příběh... všichni měli problémovou minulost.

Kapitola 14 - Agresivita ještě neskončila (část 2)

Část 2

Nemám jinou možnost. Jdu pro pomoc ke Ghyslaine.

Ačkoli dle toho, co řekl Paul, má místo mozku svaly. Její úroveň přesvědčivosti bude díky jejím důvodům se učit matematiku a jazyk určitě vyšší. Pokud to bude ona, tak by jí Eris měla naslouchat.

Tohle je můj snadný způsob, jak se z toho dostat.

Od samého počátku má Ghyslaine lhostejný postoj, ale já použiju vodní magii a při prošení se rozpláču a nakonec se mi podaří ji přesvědčit k neochotnému souhlasu.

Je tak snadné ji oklamat. 

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Předchozí                                                                               Následující 

Kapitola 14 - Agresivita ještě neskončila (část 1)

Část 1

Už je to měsíc, co jsem přijal práci domácího učitele.

Téměř od samého začátku Eris není ochotná chodit na hodiny. Když přijde na matematiku a čtení, okamžitě se vypaří a objeví se až na hodinu šermu. Samozřejmě existují výjimky. Pozor dává jenom na hodinách magie.

Nedokážu najít to správné slovo, abych popsal, jak šťastná byla, když poprvé použila kouzlo Ohnivá koule. A zatímco se dívala na prudce hořící záclony, řekla: „Jednoho dne udělám obrovský ohňostroj jako Rudeus.”

Extra 2 - Následky událostí (část 2)

Část 2

He?!

Tohle je sen? Mé vědomí vyletělo do oblak, jako bych byl v nějaké noční můře.

„Nemusíš mě učit psát a číst, mňau~☆”

Cccccože~~ Tohle je sen?! C-co se to děje. Co se to děje? Zaktivoval se mezidimenzionální přístroj?! Rychle nainstalujte 2D přístroj a přeneste mě do světa mangy!

„Taky mě nemusíš učit matematiku, mňau~☆”

Závěrem. Velmi děsivé. Tuhne mi z toho krev. Navzdory jejímu roztomilému vzezření mám po celém srdci napsáno 'strach'. Usmívá se na mě, ale ten úsměv jí do očí nedosáhl. To jsou oči predátora. Tohle je na tomto světě postoj člověka, co o něco žádá?! Tomu nevěřím...

„Jen mě nauč magii, mňau~☆”

Extra 2 - Následky událostí (část 1)

Část 1

Ten únos zosnoval komorník, Thomas.

Měl nějaké vazby k tomu úchylnému šlechtici, co ti lumpové zmínili. Ten úchylný šlechtic má už dlouho zájem o slečnu Eris a chtěl to arogantní a agresivní zvíře 'potýrat'.

Thomase svedly peníze a vpustil do mého plánu dva muže najaté tím úchylným šlechticem. Vážně. Takového zrádce jsme měli kolem. 

Pokud chceš provést něco takového, tak mě prosím informuj, dobře? 

Ale přepočítal se, protože nepočítal s tím, že bych byl schopen utéct před dvěma muži. A ti dva nebyli tak loajální, jak si myslel.

Ten úchylný šlechtic to všechno popřel a nebylo jak jej potrestat.

Říkal něco v tom smyslu, že na to nemáme důkazy, že se to opírá jen o Thomasovu výpověď a se smrtí těch dvou mužů nezůstaly žádné stopy. 

Kapitola 13 - Vlastní úloha (část 4)

Část 4

Když jsme se vrátili do vily, slečna se posadila na zem, jako kdyby ji opustila veškerá energie. Když se všechno to napětí uvolnilo, ležela tam jak jedna malá hromádka. Služebné k ní v panice přiběhly.

Jak slečna spatřila ty služebné, co se jí snažily pomoct, odrazila všechny natažené ruce a roztřeseně se postavila jako právě narozený koloušek.

Postavila se s rukama založenýma na hrudi jako král Deva (pozn.: Deva - nadpozemská bytost v buddhismu, mocná, dlouhověká a obecně šťastnější než obyčejní smrtelníci; ačkoli není hodna náboženského uctívání). Zdálo se, že jak se dostala domů, nabyla zpět svou auru. Když služebné rozpoznaly její zvláštní postoj, přestaly se hýbat.

Kapitola 13 - Vlastní úloha (část 3)

Část 3

Konečně jsme se dostali do dalšího města.

Abych slečně ukázal krutý svět, našel jsem nocleh ve zchátralém hostinci a spali jsme na slámě. Zdálo se, že ji to vyvedlo z míry až tak, že nemohla spát. Pokaždé, když něco zaslechla, posadila se a vyděšeně zírala na dveře. Když se nic nedělo, vydechla si úlevou --- A tento proces neustále opakovala.

Druhého dne jsme nastoupili na první vůz.

Slečna měla oči podlité krví. Možná to bylo nedostatkem spánku, ale neodvážila se je zavřít a ostražitě sledovala cestu za vozem.

Několikrát vůz dohnali jezdci na koních, ale nebyli to naši únosci. Možná jsou daleko za námi. Možná to vzdali. Nezajímalo mě to. Po cestě se nic nestalo a za několik hodin jsme byli zpět v Roa.

Kapitola 13 - Vlastní úloha (část 2)

Část 2

Jak jsme vylezli ze skladu, zjistil jsem, že jsme v jiném městě. Žádné hradby. Přinejmenším to není Roa. Není to tak malé jako vesnice, ale dá se to považovat za malé městečko. Pokud se nepohneme k dalšímu kroku, tak nás okamžitě najdou.

„Fuj. Když jsme utekli až sem, tak by to mělo stačit,” řekla slečna hlasitě. Myslí si, že teď je v bezpečí?

„Copak jsi neslíbila, že nebudeš mluvit hlasitě, dokud se nedostaneme domů?”

„Pche! Proč bych měla držet slovo vůči tobě?!” řekla slečna, jako by to bylo něco přirozeného. Tenhle zatracenej spratek.

Kapitola 13 - Vlastní úloha (část 1)

Část 1

Když jsem se probral, zjistil jsem, že jsem v malém a špinavém skladišti.

Slunce dovnitř pronikalo oknem s kovovými mřížemi.

Bolelo mě celé tělo a když jsem se ujistil, že nemám nic zlomeného, začal jsem potichu odříkávat léčivou magii.

Ruce jsem měl svázané za zády, ale tohle pro mě nepředstavovalo žádné problémy.

„Dobře.”