Kapitola 49.5 - Extra (část 5)

Část 5

„I když se vydáme do lesa, tak to není tak strašný, když jsme v Milisu, co?” Jak tohle Eris říkala, sekala opičí netvory jménem Utan. Ale byli to netvoři řádu D, takže proti Eris neměli šanci.

„To je pravda. Ani proti mně nemají šanci,” promluvil Cliff, zatímco zase zabíjel Utana mírně pokročilou větrnou magií.

Přesně takhle v rychlosti mířili do hloubi lesa.

Kapitola 49.5 - Extra (část 4)

Část 4

V okamžiku sedm goblinů shořelo na prach.

„Co ty na to?! Bylo to úžasné, že?! Průměrný mág by tohohle nebyl schopen, víš!” Cliff se zatvářil, jako kdyby se ptal 'co ty na to?' a podíval se k vyhlazeným goblinům. Goblini byli naprosto zuhelnatělí a byli ve stavu, kdy jste z nich nemohli uřezat ani uši.

„Vážně? Vůbec to nebylo úžasné.”

To nebyl bluff. Eris to myslela upřímně z hloubi svého srdce.

Kapitola 49.5 - Extra (část 3)

Část 3

Navzdory tomu, že to Eris trochu rozladilo, dorazila k branám Milishionu. I když byla ten typ, co rychle měnil náladu, pořád byla nešťastná. Co se týče důvodu...

„Počkej! Prosím, počkej!” Ten chlapec, kterého vzkřísili z mdlob, se za ní vydal. „Za to předtím se omlouvám. Byl jsem z toho šoku trochu zmatený...” řekl ten chlapec a uctivě sklonil hlavu.

Bylo to kvůli tomuhle, že se Erisina nálada stále dala označit jako 'trochu' nespokojená. Tomu chlapci se jen stěží podařilo uniknout smrti. Ale kdyby neomdlel po jediné ráně, tak by pravděpodobně nebyl schopen dělat něco tak energického jako prohánění Eris.

Kapitola 49.5 - Extra (část 2)

Část 2

Když se trochu vrátíme v čase...

Eris Boreas Greyratová navedla své kroky ke gildě dobrodruhů.

Z pohledu nezúčastněného člověka se příjemně usmívala, zatímco rychle kráčela po hlavní ulici. Měla na sobě svůj obvyklý oděv dobrodruhů. Přes tlustý oděv měla kožené chrániče. Kožené kalhoty měla zakasané do vysokých bot z tenkého, ale odolného materiálu. U boku měla meč a každý na první pohled dokázal říct, že to je šermířka.

Kapitola 49.5 - Extra (část 1)

Kapitola 49.5 – Erisin lov goblinů

Část 1
Tohle je sice náhlé, ale promluvme si o chlapci jménem Cliff Grimoire.

Cliffovi teď bylo 13 let; věkem byl přesně mezi Eris a Rudeem.

Když byl dostatečně starý, abych chápal, co se děje, byl v sirotčinci. Byl to sirotčinec v Milishionu. Byl to sirotčinec, o kterém by se dalo říci, že byl symbolem prestiže a pravomoci Milisovy církevní organizace. Nebyly tam žádné problémy se správou a děti mohly vyrůstat bez starostí a posílali se k poručníkům.

Kapitola 49 - Týden v Milishionu (část 6)

Část 6

– Paulovo hledisko –

Rudeus se vydal na své putování.

Jako vždycky je celkem pozoruhodný. Bez výhrad se na něčem dohodl a pak vytrvale jedná. Elinalize o mě řekla, že jsem žil v poklusu, ale copak by asi řekla, kdyby se potkala s Rudeem. Byl bych rád, aby se potkali, ale... Ne, vlastně by bylo lepší, aby se nepotkali. Nechci se stát Elinaliziným tchánem nebo tak něco.

A zatímco jsem přemýšlel o takových věcech, někdo mě plácl po rameni. Když jsem se ohlédl, zjistil jsem, že se na mě kření muž s opičí tváří.

Kapitola 49 - Týden v Milishionu (část 5)

Část 5

A mrknutím oka uplynul jeden týden.

Nastal den našeho odjezdu, jsme u brány do Dobrodružné čtvrti. Sehnal jsem vůz a zrovna když jsem si říkal, že je čas vyrazit, Paul nás přišel vyprovodit.

„Rudi. Nevadí, když zůstaneš trochu déle, víš?” Paul z nějakého důvodu řekl něco dobráckého, ale na to je teď trochu pozdě.

Kapitola 49 - Týden v Milishionu (část 4)

Část 4

V den domluvené večeře.

Když jsem zmínil, že dneska jdu na večeři s Paulem a rodinou, Eris začala říkat, že chce jít taky.

Kdyby nebylo toho minulého incidentu, tak bych řekl: „určitě”, ale Eris k Paulovi stále chová nepřátelství. Dost na to, aby se tomu dalo říkat 'vražedný úmysl', je to celkem silné nepřátelství. Není to tak, že bych nedokázal její city pochopit, ale už jsem se rozhodl, že budu s Paulem vycházet.

Kapitola 49 - Týden v Milishionu (část 3)

Část 3

O tři dny později, den před domluvenou večeří.

Ačkoli půjdu na rodinnou večeři, nemám co na sebe. Není určený žádný standard, co se oděvu týče, ale oděv, co jsem si koupil na Magickém kontinentu vypadá v těhle částech celkem omšele. A tak s Eris chodím po obchodech s oděvy.

Jinak řečeno, je to rande.

Kapitola 49 - Týden v Milishionu (část 2)

Část 2

Takže. Jeden týden je krátká doba. Musím ho smysluplně využít. S touhle myšlenkou jsem zašel do Gildy dobrodruhů v Milishionu. Jak se dalo čekat od místa, kterému se říká velitelství, byla to celkem velká budova. Byla to dvoupatrová budova a byla to ta největší gilda dobrodruhů, jakou jsem viděl. Ačkoli říkám tohle, dřív už jsem viděl spoustu velkých budov, takže mě to moc nedojalo.

Jako první je sběr informací. Pro teď je hlavním tématem záležitosti ohledně kraje Fedoa. Nicméně jsem nenašel nic, co bych už neslyšel od Paula. Jinými slovy nejinformovanějším člověkem v těchto záležitostech je, jak se dalo čekat, Paulova pátrací družina.

Kapitola 49 - Týden v Milishionu (část 1)

Část 1

Jelikož jsme se dohodli na dalším plánu, zašel jsem do Paulova hostince. Ale zdá se, že je zrovna venku. Člověk tam mi řekl, kde najdu velitelství pátrací družiny, a tak jsem se přesunul tam. Je to jen obyčejná dvoupatrová budova.

Na místě ne nepodobné konferenční místnosti Paul celkem vážně pracuje. Spolu se zhruba deseti muži o něčem diskutuje. Když jsem se do toho zaposlouchal, zjistil jsem, že pravděpodobně pracují na nějakém velkém projektu.

Od příjezdu do Milishionu jsem ho viděl jenom opilého anebo s kocovinou, ale když ho vidím takhle uprostřed práce, ten můj táta vypadá značně spolehlivě a bezva.

Kapitola 48 - Potvrzení úkolu (část 4)

Část 4

Poté jsme měli naši strategickou poradu.

„Takže, začněme naši druhou strategickou poradu od našeho příjezdu do Milishionu.”

Místo konání je bar. Když tak o tom přemýšlím, dneska jsem se odtud na krok nehnul. Tenhle bar je příjemný. Taky tu není mnoho hostů.

„Copak jsme včera jednu neměli?”

Kapitola 48 - Potvrzení úkolu (část 3)

Část 3

Chvíli poté, co Paul odešel, se vrátili Ruijerd a Eris. Eris měla u oka velkou modřinu a Ruijerd se tvářil složitě.

„Co se stalo, vy dva?”

„Nic. Tak co bylo s tím chlapem?” Eris si založila ruce na hrudi a odfrkla si, jako by chtěla vyjádřit, že je nesmírně nespokojená.

„Udobřili jsme se.” Jak jsem tohle řekl, Eris okamžitě přimhouřila oči.

Kapitola 48 - Potvrzení úkolu (část 2)

Část 2

K večeru Paula někdo pozdravil.

Byla to ta slečna v bikinovém brnění a slečna magická léčitelka. Dneska na sobě neměla bikini; byla oblečená jako normální dívka z města. Co to jen včera bylo? No, tohle byl také jeden z důvodů té hádky, takže je možná uvážlivá.

„Tati.”

„Copak?”

Kapitola 48 - Potvrzení úkolu (část 1)

Kapitola 48 – Potvrzení úkolu

Část 1

Toho dne jsem s Paulem mluvil až do večera. Není to tak, že bychom mluvili o něčem důležitém. Byly to jen bezvýznamné konverzace.

Začali jsme tím, co se dělo v Buině za těch pár let od toho dne, co jsem odjel do opevněného města Roa. Zdá se, že ačkoli měl Paul dvě manželky, nebyla v tom žádná zhýralost. Zenith a Lilia o tom několikrát diskutovaly a v podstatě by s Liliou neměl mít žádný sexuální vztah.

Kapitola 47 - Setkání s Paulem (část 4)

Část 4

Chvíli poté.

Paul něco řekl, ale já nedokázal vymyslet žádnou dobrou odpověď. Dál se objevovaly ztuhlé nesmyslné odpovědi.

Než se kdokoli nadál, byli jsme jediní hosté. Teď by každou chvíli nebylo divné, kdyby za námi přišli a požádali nás, abychom odešli, aby mohli začít s přípravami. Zdá se, že i Paul zaregistroval ta znamení.