Kapitola 71 - Nedosažitelná moc II (4-5)

Část 4

Na machovo zavolání se po chvilce objevil jediný kupec.

Byl to muž tmavé pleti. Nebylo to jenom opálení. Pravděpodobně byl z kontinentu Begaritto. Byl trochu tlustý a smáčený potem. Ačkoli mu na rameni visela látka na otírání potu, tak látka byla také promočená. Ačkoli z něj čpěl pot, na tomhle trhu bylo tak horko, že se s tím nedalo nic dělat. Já už jsem si také sundal róbu a Zanoba si rozepnul plášť. Fedds byl oblečený jako obvykle s lhostejným výrazem na tváři.

Kapitola 71 - Nedosažitelná moc II (3)

Část 3

Drželi jsme se Feddsovy rady a hledali správného otroka.

Otrok zhruba ve věku pěti let (pokud by byl mladší, je tu vysoká možnost, že by nám nerozuměl), trpaslík (je lepší, když bude šikovný, takže kdyby na to došlo, mohl by použít klasické modelování) a roztomilá malá dívka (moje osobní preference).

„Dívka? Mě na pohlaví nezáleží, ale mistře, nemáš naše cíle trochu pomíchané?”

„Rudee...”

Jak jsme jedno po druhém nadnášeli kritéria, jakmile jsme se dostali k poslednímu bodu, kriticky se na mě podívali.

„Haaaaa?”

Kapitola 71 - Nedosažitelná moc II (1-2)

Část 1

„Rád tě poznávám. Já jsem... Fedds.”

Když se Fedds setkal se Zanobou, byl trochu nervózní. Pokud je jeho senior, měl by se podle toho chovat. Víc důležitě a důstojně... nebo to jsem si myslel, ale ta zkazka, že se kolem cizinců stydí, je možná vážně pravdivá. Zanoba s trhnutím předstoupil.

„Třetí princ království Shirone, Zanobe Shironeeeeaaaa!”

Kapitola 70 - Nedosažitelná moc I (5-6)

Část 5

„A takhle to je.”

Zkonzultoval jsem to s Feddsem. Ptát se na radu ohledně vlastního učedníka; vážně jsem jako mistr neměl žádnou důstojnost. Ale stejně jsem se chtěl spolehnout na moudrost někoho jiného. Přece jenom Zanoba byl až příliš ubohý.

„Vyrábění figurín?”

Fedds to vážně nedokázal pochopit. Zatímco jsme seděli na židlích v knihovně, vyslechl si můj příběh a pak zmateně naklonil hlavu ke straně.

„Ano. V podstatě se to dělá takhle.”

Kapitola 70 - Nedosažitelná moc I (3-4)

Část 3

Začněme prostě závěrem.

Nedokázal to. Zanoba nedokázal použít němého zaříkávání k výrobě sošek.

Byly k tomu dva důvody. Zaprvé to byla skutečnost, že nedokázal ovládat magii bez zaříkadel. Zadruhé to bylo to, že mu scházela moje zdrcující manová kapacita.

Kapitola 70 - Nedosažitelná moc I (1-2)

Část 1

Zanoba Shirone. Třetí princ z království Shirone. Miko, jenž od narození vládl nadlidskou silou.

Je to deviant. Nepopiratelně deviant. Možná byste mohli říct, že to je extrémní otaku se zaměřením na figurky. Než si toho všiml, zíral na sošky každý den. Když má náladu, tak ty sošky jemně poplácává.

K soškám se nikdy nezachová hrubě. Ačkoli když je vzrušený, tak nedokáže ovládat svou nadlidskou sílu; nikdy neudělá chybu, co se týče zacházení se soškami.

Možná že se do těch sošek zamiloval.

Láska.

Kapitola 69 - Senior Fedds (3-4)

Část 3

Poté, když jsem dokončil svou část výzkumu, jsme se rozloučili.

Když jsme vyšli z knihovny, už se stmívalo. Po cestě ke kolejím jsem si s Feddsem v poklidu povídal. Vypadá to, že spoustu času věnuje strážení a různým jiným povinnostem, ale zdá se, že každých deset dní má volno.

„Teď mě tak napadá, že jsem tě viděl u oběda, Rudee. Bylo to vážně impresivní.”

Sice řekl u oběda, ale já se zatvářil zmateně. Co přesně jsem dělal u oběda?

„Vlastně mě překvapilo vidět, jak se k tobě ten Zanoba Shirone chová jako štěně.”

„...Haa.”

Kapitola 69 - Senior Fedds (1-2)

~ A jsme zpět z dovolené. Moc pěkně nám bylo, o to horší byl potom návrat do 'tvrdé reality'. Naštěstí existuje spoustu úžasných novel a jiného ohromného čtení... ~

Část 1

Uplynul zhruba týden.

Školní život je monotónní. Můj den vypadá následovně: Když se ráno vzbudím, jako první začínám se svým každodenním trénovacím režimem. V jedné manze, co jsem četl ve svém minulém životě, hlavní hrdina dělal denně 100 kliků, sedůlehů, dřepů a pak běžel 10 kilometrů a když se vzdal svých vlasů, dosáhl něčeho jako nejmocnější síly na světě. (pozn.: odkaz na One-Punch Man.)

Pak se vracím na pokoj a taky trochu provádím magický trénink. Ačkoli už to je dávno, znovu jsem začal dělat figuríny. Protože Zanoba nepřestane s tím svým „prosím, uč mě, mistře”, začal jsem svou vlastní obtížnou rehabilitaci. Ale nejsem schopen moc pokročit.

Kapitola 68 - První školní den II (3-4)

~ S radostí oznamuji, že příští týden jedu na (zaslouženou) dovolenou do "divočiny bez wi-fi a jiných výdobytků techniky", takže žádné nové příspěvky. ~

Část 3

Mířil jsem na setkání se Zanobou, do jídelny. Jídelna je samostatná budova o třech podlažích. Studenti jsou hierarchicky rozdělení.

3. podlaží je pro členy královských rodin a šlechtu lidské rasy. 2. podlaží je pro prostý lid a zvířecí rasy. 1. podlaží je pro dobrodruhy a Magickou rasu.

Já si myslím, že tohle je spíš odlišnost než diskriminace. Když šlechta jí s démony a dobrodruhy, až příliš často dochází ke rvačkám. Je tam velký rozdíl, jako ve stolování a podobně.

Jelikož jsem dobrodruh, myslel jsem si, že první patro bude v pohodě.

„Prosím, tudy.” Zanoba navrhl, že na třetím patře dostaneme lepší jídlo a služby, takže mě táhl s sebou.

„Uu...”