Kapitola 35 - Rozcestí I (část 4)

Část 4

– Z pohledu Muže ve středních letech –

„Ugh, bolí mě hlava.”

Včera jsem moc pil.

Dokončil jsem první část dlouhé práce a šel to s kolegy zapít. Pili jsme až do rána. Pili jsme tak moc, že jsme mysleli, že tu hospodu vypijeme do poslední kapky.

Pak si na nic nevzpomínám.

Kapitola 35 - Rozcestí I (část 3)

Část 3

Zadní uličky byly poklidné.

Když člověk normálně pomyslí na zadní uličky, tak si vybaví obrázek shromáždiště různých špatných lidí. Ve skutečnosti kdyby takové nevinné, bezmocné a upřímné dítě vkročilo do takové zadní uličky, tak by okamžitě upoutalo pozornost únosců.

Na tomto světě jsou únosy nejběžnějším a nejvýnosnějším zločinem. Pokud mě kdokoli bude chtít unést, tak mu přelámu nohy a ruce, vytáhnu z nich veškeré informace a seberu jim všechno, co má nějakou hodnotu, a pak je předám spravedlnosti.

Kapitola 35 - Rozcestí I (část 2)

Část 2

Procházím se zadními uličkami.

Sám.

Pročpak asi musím být sám?

Tohle by měl být bod, kde odhalím pravdu za dnešní radou. Vývoj situace, ke kterému by nedošlo, kdyby se mnou byl Ruijerd a Eris.

Kapitola 35 - Rozcestí I (část 1)

Část 1

Následujícího dne, co jsem obdržel radu od Hitogamiho.

U jednoho stánku jsem koupil pár špízů ve stylu yakitori a začal jsem se toulat zadními uličkami. Mám s sebou jenom ty špízy. Je na nich něco jako mušle, slávky a kořeněné ryby. A taky spoustu dalších mořských plodů, které opravdu nejsem s to identifikovat.

Kapitola 34 - Větrný přístav (část 7)

Část 7

Tu noc jsem měl věštecký sen.

Bůh řekl: „Kup si u stánku nějaké jídlo a pak sám hledej v zadních uličkách.”

A.

Jelikož nemám žádný jiný nápad, tak to zkusím.

„Je to kvůli tomu, že nemáš žádný lepší nápad?”

Ne, jaksi, koupit jídlo a jít do zadních uliček, už jsem pochopil, že je to taková ta událost.

Kapitola 34 - Větrný přístav (část 6)

~ Jen tak pro zajímavost, dle uvedeného přepočtu by 200 zelených mincí bylo zhruba 50 tisíc. Zkuste si představit, jak dlouho by vám to trvalo vydělat. ~

------------------------------------------------

Část 6

Když jsme dojedli a všichni jsme měli dost, začali jsme s operační poradou.

„Lodní lístek stojí 200 zelených mincí. To je přehnané.”

„Za to se omlouvám, je to moje vina.” Ruijerd se zamračí.

Ani já jsem si nemyslel, že to bude takhle drahé. Upřímně řečeno jsem o celním poplatku moc nepřemýšlel. Když na tom trochu zapracujeme, tak se budeme moct rychle nalodit.

Kapitola 34 - Větrný přístav (část 5)

Část 5

Jak jsme se vrátili z celnice, slunce začalo zapadat.

Vrátili jsme se do hostince a rozhodli jsme se se najíst. V tom hostinci vařili specialitu přístavního města, jídlo z mořských plodů.

Dnešním hlavním jídlem byl nějaký korýš velikosti pěsti. Chutnalo to jako přelité máslem a dušené v alkoholu. Je to dobré. Ze všeho toho jídla, co jsem na Magickém kontinentu jedl, by tohle bylo to nejlepší.

Kapitola 34 - Větrný přístav (část 4)

~ Neboli Ruijerd a problémy u hranic :) ~

Část 4

Došli jsme k celnici.

Tohle město je na Magickém kontinentu, ale když se nalodíte na loď, zaveze vás na území Svatého miliského království.

Kapitola 34 - Větrný přístav (část 3)

Část 3

Pro začátek jsme se dohodli na hostinci, ustájili naše ještěrky a pak se vydali ke gildě dobrodruhů. Poradu uspořádáme, než půjdeme spát.

Gilda dobrodruhů ve Větrném přístavu.

Bylo tam velké množství a rozmanitost dobrodruhů a hlučeli.

Byla to známá scéna, ale měl jsem pocit, že tam je celkem dost lidí z lidské rasy. Když se dostaneme na kontinent Milis, tak se jejich počet pravděpodobně ještě zvýší.

Nejdřív pokročíme s naší obvyklou rutinou. Přesunul jsem se k vývěsce.

„Nehodláme rychle přeplout oceán?” zeptal se Ruijerd.

„Jen se dívám. Přece jen se zdá, že na kontinentu Milis se bude vydělávat lépe.”

Kapitola 34 - Větrný přístav (část 2)

Část 2

V okamžiku, kdy jsme dorazili do města, Eris seskočí z ještěrky a začne utíkat. „Rudee! Oceán!”

Ta slova, co Eris vypustila z úst, jsou v plynné řeči Magického Boha. Teď už mluví řečí Magického boha na denním pořádku. Ruijerd a já jsme se snažili používat řeč Magického boha co možná nejčastěji.

Plán se zdařil. Poslední dobou se Erisina schopnost řeči o hodně zlepšila. Přece jenom se zdá, že člověk se nejrychleji naučí řeč, když žije na místě, kde se běžně používá.

Ale stejně v ní neumí psát nebo číst.

Kapitola 34 - Větrný přístav (část 1)

Už to bude rok, co se překládá webnovela Mushoku Tensei. Načínáme 4. knihu: Mladistvé období, kapitola cestovatele. 

Kapitola 33 - Začátek putování (část 6)

Část 6

Uprostřed našeho putování.

Vyskytli se tací, co Ruijerda vyzvali k souboji.

„Protože jsem osobním třetím studentem [Paví Čepele] Obera ze stylu Severního Boha, Rodriguez!”

Nejdřív jsem si myslel, že to jsou nájemní vrahové. Myslel jsem si, že někdo na Ruijerdovu hlavu vypsal odměnu.

Kapitola 33 - Začátek putování (část 5)

Část 5

Uvnitř města:

Nikdo v Ruijerdovi nepoznal příslušníka Supardů.

Přemýšlím, jestli to je kvůli tomu, že si oholil i obočí. Zdá se, že na Magickém kontinentu není nějaká rozvinutá kultura tradičních účesů. Mohlo by být důležité být schopen na první pohled rozpoznat nějaký kmen, ale hádám, že to tak není.

Strážný u brány nás uctivě pozdraví a nechá nás projít.

Ruijerd vypadá jako nějaký mnich nebo spíš... ať se na to dívám, jak chci, vypadá jako člen mafie nebo yakuzy. Pravděpodobně proto, že ve městě jsou další nebezpečně vyhlížející chlápci.

Kapitola 33 - Začátek putování (část 4)

Část 4

„Všichni sem!”

Eris, co se snažila použít hromadu látek jako polštář.

Ruijerd, co se zavřenýma očima pátral po nepřátelích.

Zavolal jsem je, aby se seskupili.

„Rád bych od teď pořádal schůzky.”

„...Schůzky?” Eris byla zmatená.

Kapitola 33 - Začátek putování (část 3)

Část 3

Od té doby, co jsme odešli z města Rikaris, uplynuly tři dny.

Možná proto, že se mi ulevilo, že jsem nabyl Ruijerdovu důvěru, se mi zlepšil apetit. I když říkám tohle, zdejší jídlo není tak dobré.

Naším jediným jídlem je maso velké skalní želvy.

Vůbec není dobré. Chutná příšerně.

Takže jsem se rozhodl ho uvařit. Není chytré ho péct.

Takže bych měl prostě změnit recept.

Hliněný hrnec vytvořený magií; výborná voda vyrobená Greyratovým kouzlem. Parní sporák, co byl stvořený zázrakem lidských rukou.