Kapitola 92 - Věci před svatbou (3)

Část 3

Za pár dní.

Dorazil jsem ke strašidelnému domu.

Samotná budova je pevná, i když ji postavili před více než sto lety. Na tomto světě může trvat věky, než věci začnou hnít, pravděpodobně proto, že je ve všem magická moc.

Celková kostra je z hlíny a kamene a zdá se, že podlaha je dřevěná. Komplexní budova z kamene a dřeva. Na povrchu zdí roste lišejník a břečťan. Ale je to nádherné. Představoval jsem si, že to bude strašnější.

Kapitola 92 - Věci před svatbou I (1-2)

Část 1

Ožením se se Sylphy.

Svatba. To jsem ve svém minulém životě nikdy nezažil. Ostatně z toho mám pocit, že to je trochu ukvapené. A proto se toho trochu víc obávám. Ale víc než to jako pár máme vysoká očekávání, a to je dovoleno. Když si pomyslím, že zaháknu svůj otrávený drápek do pěkného děvčete, úplně po tom bažím. Ne, samozřejmě nemám v úmyslu dělat nic, co by Sylphy nesnášela.

Ale trápilo mě to.

Kapitola 91 - Podpora

~ Šťastné Vánoce! ~

Část 1

Ochráním Sylphinu čest.

To jsem si myslel, jak jsem se díval na rudou skvrnu, co zůstala na prostěradle. Sylphy mi dala něco nesmírně důležitého a zachránila mě. Chci jí dát všechno, co si bude přát. To jsem si myslel, zatímco jsem nožem vyřízl tu část prostěradla s rudou skvrnou.

Ale pak jsem si vzpomněl, že mi Sylphy neřekla, co očekává od budoucnosti. Pokud nejsem přespříliš sobecký, tak bych řekl, že beze slov vyjádřila, že chce zůstat se mnou. Ale nikdy to neřekla nahlas.

Mohlo by to být tak, že se trápí kvůli své práci jako strážce princezny Ariel. Přece jenom se zdá, že je nezbytné si aspoň jednou promluvit s princeznou Ariel.

Vyříznutý kousek prostěradla jsem uložil do malé krabičky, co jsem vyrobil zemní magií, a uložil jej ve svatyni. Spojil jsem ruce k sobě v modlitbě.

Konečně mám pocit, že jsem zase člověkem.

Kapitola 90 - Konečné postrčení

~ A aby toho nebylo málo... ~

Část 1
– Sylphino hledisko –

Bylo poledne, tři dny poté, co jsme se vrátili do Magického města Sharia.

Během těch tří dnů jsem s Rudim mluvila o různých věcech. Většinou o tom, co Rudi do teď dělal.

Protože Rudiho odvrhla mladá dáma jménem Eris, zdá se, že má na srdci jizvu. Údajně pak od té doby skončil v takovém stavu.

V královském paláci jsem o ženě jménem Eris Boreas Greyratová něco málo slyšela. Zdá se, že to je nekontrolovatelně agresivní dítě a je to dívka tak zbrklá, že by jste si nemysleli, že je člověk. Když jsem si to vyslechla od Rudiho, zní to trochu lépe... Ale když se z Magického kontinentu dostala pod ochranou do Asurského království, není jen tak, aby řekla: „že s ním není v rovnováze”.

Kapitola 89 - Lesní déšť II (2)

~ Měla jsem v plánu to zveřejnit dřív, ale člověk míní... ~

Část 2

Uplynula chvilička.

Nedokázal jsem skrýt svůj zmatek, ale měl jsem pocit, že jsem to konečně všechno pochopil.

„Uu...gusu...”

Sylphy potahovala a plakala v mém náručí. Je to jako tehdy. Je uplakánek jako vždycky. A taky měkká jako vždycky. Štíhlá, skoro se zdá, že nemá žádný tuk, ale když ji pevně objímáte, je měkká. Mohlo by to být tak, že používá nějakou aviváž?

Kapitola 89 - Lesní déšť II (1)

Část 1

Myslel jsem si, že se něco děje. Senior Fedds, co si mě najal, se choval divně. Taky došlo k tomu abnormálnímu počasí.

Měl jsem pocit, že ty mraky se pohybovaly příliš rychle dokonce i na déšť. V zimě nebývají téměř nikdy přeháňky. Je tu možnost, že někdo použil magii. Ne, ale co tím sledovali, že způsobili déšť?

Možná nám stát v cestě. A kdo? Ten šlechtic, u kterého princezna Ariel přespávala? Kvůli čemu? Mají v úmyslu pokusit se Ariel zavraždit? Možná si právě proto myslí, že je senior Fedds na obtíž. Ne, kdyby to bylo tohle, tak by nepoužili déšť. Bylo by lepší použít něco jiného, například kopí.

Kapitola 88 - Lesní déšť I

Část 1

(pozn.: Podle mě je tohle něco jako Arielino hledisko, ale není to tak označené. Zakládám to na tom, že se tam střídá přímé vyjádření Arieliných myšlenek a vyprávění v první osobě... Takže se nenechte moc zmást. A jinak na překlad to byla příšerná část :-[)

Večer.

V kanceláři studentského výboru Ariel v tichosti přemýšlela o strategii. Přemýšlet o určitém množství drastických opatření bylo nezbytné a i když se vlastně uchýlila k tomu, že jako kamufláž zničila koleje, stejně to skončilo neúspěchem. Sylphy na Arielina slova čekala s pokorným výrazem na tváři.

„Ty jsi to noční plížení neudělala?”

„Přece jsem to nemohla udělat!!” zakřičela Sylphy v reakci na Lukova slova.

Kapitola 87 - Chráněné tajemství (4-5)

Část 4

Jak jsem po cestě z laboratoře přemýšlel, nedošlo mezi mnou a seniorem Feddsem k žádné konverzaci. Chtěl jsem zahájit hovor a chovat se jako obvykle, ale o čem mám mluvit? Mám pocit, že pokud otevřu pusu, vyjde z ní něco jako „ukaž mi prsa”. Zatímco jsem nedokázal vymyslet téma hovoru, došli jsme až k dívčím kolejím.

„...”

Jak jsme se dostali blíž, vypadalo to, že došlo k nějaké nepříjemnosti.

Před vchodem jsem viděl dav.

„Stalo se něco?”

Kapitola 87 - Chráněné tajemství (1-3)

Část 1

Ten den, co jsem zjistil, že je senior Fedds holka, jsem s unaveným tělem ležel na své posteli na koleji. Dělal jsem svému kámošovi celou noc společnost, když se probral ze svého spánku.

Ale můj kámoš se ke mně chová, jako kdyby se vůbec nic nestalo. Hlavu už mám plnou seniora Feddse, ale můj kámoš si hraje na hlupáka. Myslel jsem si, že po tom, co se stalo, bude můj kámoš vyléčený, ale zdá se, že má pořád špatnou náladu. Nebo možná že jenom vzpomínka nestačí.

Možná že potřebuje vůni nebo dotyk nebo hlas. Jsem si jistý, že senior Fedds je klíčem k vyléčení mé ED. Hitogami mi řekl pravdu. To jenom, že jsem si nevšiml, že jsem měl terapii celou dobu přímo pod nosem.

Kapitola 86 - Přílišné přemýšlení (4)

Část 4

Když jsem o tom dopřemýšlel, můj synek se vrátil zpět k životu hikikomori. Dokonce ani tření nemělo žádný účinek. Je to lepší než poslední 2~3 roky, kdy vůbec na nic nereagoval, alespoň se teďkom postavil. Evidentně se zdá, že je daleko od naprostého vyléčení.

No, je to lepší než nic. Pojďme zpět na pokoj a vezměme to pomalu. Jo, začněme tím, že si vzpomenu na ten pocit, co jsem zrovna teď měl.

Kapitola 86 - Přílišné přemýšlení (1-3)

Část 1

Zajímám se o seniora Feddse.

Jako vždy ho vidím jednou za 10 dní. Ne že bychom měli něco konkrétního k povídání. Ale každopádně mě to zaujalo. Zajímám se o jeho nenucená gesta. Jako když se škrábe za uchem nebo jak se protáhne, když něco dodělá. Jako třeba jak voní, když kolem mě najednou projde. Správně, a pak je tu ještě jeho úsměv. Ten úsměv mi prostě vrtá hlavou, jako kdybych ho už někde viděl. (Pozn.: Už? Už?!)

Dny, kdy se nevidíme, jsou všechny stejné, najednou jsem se přichytil, že po něm pátrám v davu. Vlastně ho v davu vidím celkem často. Jeho a princeznu Ariel, na škole jsou známí. Kromě toho, že je členem studentského výboru, je to také jeden z nejlepších studentů na škole.

Kapitola 85 - Ostrý a tupý (4-5)

~ Na oslavu 100. liku na FB. ~

Část 4

Rozloučil jsem se s ostatními a sám zamířil domů.

Odešel jsem z dobrodružné čtvrti a zamířil na náměstí uprostřed města. Když jsem se tam dostal, zavanula ke mně vůně grilovaného masa. Když jsem se rozhlédl, zahlédl jsem několik kupců, jak rozkládají stánky, i když byl všude sníh. Pracovat v tak mrazivém počasí musí být těžké.

Ale mám trochu volného času. I kdybych šel domů, nemám nic co na práci kromě studia, tréninku nebo výroby figurín. Možná by bylo lepší, kdybych se nedržel na uzdě a šel s Cliffem a ostatními.

Kapitola 85 - Ostrý a tupý (1-3)

~ Na oslavu 100. liku na FB. ~

Část 1

Je zima.

Celé Magické město Sharia v království Ranoa je pokryté sněhem. Ačkoli Magickou univerzitu momentálně prohrnují, pořád je nabarvená na čistě bílo. Cesty mezi budovami jsou odklizené, ale aby se člověk dostal na taková místa jako na zápraží školy, to si musí cestu prohrnout sám. Je to takové roční období.

V té době mi přišel dopis. Odesilatelem byl Soldat Heckler.

Kapitola 84 - První školní den (3-4)

Část 3

Toho večera.

Jsem prala spodní prádlo. Arielino spodní prádlo.

Praní Arielina prádla je součástí mých povinností. I když říkám tohle, existují pro to jisté důvody.

Spodní prádlo paní Ariel je ušité z velmi drahé látky. Navíc jelikož je to spodní prádlo královské rodiny z Asury, má dodatečnou hodnotu. Zkrátka, když se prodá, člověk na tom velmi vydělá.

Vlastně když poprvé nastoupila na školu a nechala si svoje spodní prádlo vyprat v prádelně, tak jí ho ukradli a prodali. Ukradli čtyři z pěti kalhotek a z těch čtyř tři prodali. Ty zbývající kalhotky si viník pravděpodobně nechal pro osobní použití.