Mushoku Tensei

Mushoku Tensei

sobota 3. prosince 2016

Kapitola 85 - Ostrý a tupý (1-3)


~ Na oslavu 100. liku na FB. ~

Část 1


Je zima.

Celé Magické město Sharia v království Ranoa je pokryté sněhem. Ačkoli Magickou univerzitu momentálně prohrnují, pořád je nabarvená na čistě bílo. Cesty mezi budovami jsou odklizené, ale aby se člověk dostal na taková místa jako na zápraží školy, to si musí cestu prohrnout sám. Je to takové roční období.

V té době mi přišel dopis. Odesilatelem byl Soldat Heckler.
Je to dobrodruh řádu S a vůdce družiny [Stupňový žebřík]. Během svého dobrodružného období jsem se k nim čas od času přidal. Je to schopný dobrodruh. Podívám se, co píše.

„Hmm.”

Podle toho, co píše, Soldat a jeho družina míří do tohoto města. Zdá se, že se tu pořádá klanová schůze. Zdá se, že klan [Blesk], k němuž je [Stupňovitý žebřík] přičleněný, se každých pár let schází v tomto městě.

Zdá se, že účelem této schůze je naplánovat budoucí počínání klanu. Během 2-3 zimních měsíců se po pečlivé diskuzi dohodnou na budoucích plánech. Pro klan téhle velikosti to je nezbytná událost.

Jelikož je Soldatova družina řádu S, je jeden ze zodpovědných vůdců. A tudíž se jeho nepřítomnost nedá omluvit a musel přicestovat až sem do Ranoy. Soldat a vůdce klanu nejsou za dobře, takže se mu upřímně nechtělo přijet. Následujících pár měsíců bude celkem únavných. Když si tohle pomyslel, najednou si vzpomněl na mě.

„Když tak o tom přemýšlím, Močál je taky v tomhle městě,” pomyslel si.

Co můžeš udělat hned... Soldat se rozhodl tuhle příležitost využít a setkat se se mnou poprvé po dlouhé době, zatímco si zajdeme na jídlo. Takže mi poslal dopis.

No ano, se Soldatem jsme měli decentní vztah. Ale nebylo to až do takové míry, že by se po našem rozchodu nějak zvlášť snažil posílat dopis jen kvůli setkání a jídlu. Vždycky jsem se snažil být štědrý a přátelský, ale pravděpodobně nejsem ten typ, o jehož setkání by lidé tak moc usilovali. Pokud je to takhle, tak je jeho cílem Elinalize.

Nemám jinou možnost, budu ji muset vzít s sebou. A pak ukážu, jak se cukruje s Cliffem, a Soldat z toho bude mít smíšené pocity. Jak jsem o tom tak přemýšlel, řekl jsem Nanahoshi, že jí příští měsíc o volnu nebudu asistovat při experimentech.

Pokusil jsem se pozvat i seniora Feddse, ale se smutným výrazem na tváři mi řekl, že ten den přijít nemůže.

„No, ten den odpoledne musím někam jít... jako strážce paní Ariel.”

Je to součást jeho práce strážce. I když má zbytek světa volno, on si nemůže vždycky vzít volno. Nebo spíš když mají ostatní volno, on je extra zaneprázdněný. Je to, jako kdyby byl firemní otrok. Ach, počkat, něco takové je vůči seniorovi Feddsovi drzé. Dovolte mi to přeformulovat jako: že je pilný.

Každopádně jelikož se naše plány neshodují, nedá se nic dělat. Rozhodl jsem se s sebou vzít Cliffa a Elinalize a zajít do Gildy dobrodruhů.



Část 2


Kráčeli jsme do Gildy dobrodruhů. Ačkoli sníh odhrabují, ten stlačený sníh barvil ulice na bílo. Jelikož jsou sněhové bouře v noci silnější, ať se snažíte, jak chcete, ten sníh odstranit, prostě to nestíháte. V téhle situaci by bylo velmi ziskové, kdyby se za pomoci moderní technologie postavil podzemní systém na odvod sněhu.

„Hej, Rudee, posloucháš mě?”

„Ano, ano, poslouchám.”

Cliff už nějakou chvíli hrdě mluvil o současné situaci. Zdá se, že začal s výzkumem kleteb. Je to kvůli tomu, aby zlomil Elinalizinu kletbu. Kletby existovaly od dávnověku a výzkumy probíhaly až do současnosti, ale není to něco, co by se dalo tak snadno odstranit. Zdá se, že za poslední půl rok prakticky nedošel žádnému výsledku.

„Copak jsi neřekl, že nemáš žádné výsledky?”

„Jsem génius, takže si jsem jistý, že to dřív nebo později zvládnu!” řekl Cliff, zatímco z něj sálalo sebevědomí.

To je ale neuvěřitelný člověk. Já vím, že mám oblasti, v kterých neuspěju, ať se budu snažit jakkoli, takže se ani nedokážu tak moc snažit. Vrhnout se hlavou napřed do oboru, který se považuje za nemožný, to je rys génia. Co se mě týče, mě takové nadání schází.

„Hej, Rudee, pokud víš něco o kletbách, mohl bys mi to říct?”

„Hmmm...”

Když se mě zeptal na tohle, začal jsem přemýšlet.

Kletby, co? Když jsem cestoval z Magického kontinentu sem, tak jsem to slovo několikrát zaslechl.

„Počkej.”

Dobrá, tak uvidíme, kde jsem to slyšel?

Kletba, kletba.

Jak jsem se snažil vzpomenout si na něco o kletbách, celý jsem ztuhl. Pravděpodobně proto, že i Orsted byl prokletý. To jsem slyšel od Hitogamiho. ...Když tak o tom přemýšlím, taky řekl, že i Laplace byl prokletý. On tu svou kletbu přenesl na kopí a zapříčinil celou historii pronásledování kmene Supardů.

„Laplace kdysi svou vlastní kletbu vložil na předmět a předal ji jinému kmeni.”

„Na předmět?”

„Jo, ta kopí, co kmen Supardů používal v Laplacově tažení. Díky tomu se supardští válečníci zbláznili a dopadlo to tak, že jejich kmen pronásledovali...”

Když jsem tohle řekl, Cliff se po mě podíval se široce rozevřenýma očima.

„Kmen Supardů?! Je to pravda?!”

„Kdo ví, jen jsem to od někoho slyšel, takže nevím, jestli to je pravda nebo ne...”

Kdo mi o tom řekl? Zase Hitogami? No, v tom mu pravděpodobně můžu věřit. Přece jenom nemá důvod, aby mi v tomhle lhal.

„Ale, aha... kletby se dají přenést na předmět?”

Když Cliff zaslechl, co jsem řekl, položil si ruku na bradu a přemýšlel.

„Ale nevím, jak to provedl.”

„Ne, vědět, že se to dřív provedlo, je velký krok kupředu.”

Zkusil někdo od dob Laplaceho přenést kletbu jinam? No, Laplace je Démonický bůh, takže se jeho skutky možná považují za zlé. Možná se to považuje za tabu? Teď když o tom přemýšlím, i moc mika se považuje za kletbu. Přenést jejich moc za pomoci nástroje a pak je využít, to by bylo praktické. Přemýšlím, proč to ještě nikdo nezkusil.

„Přemýšlím, jestli ještě nikoho nenapadlo pokusit se přenést schopnosti mika...”

„Hm? Proč zmiňuješ miko?”

Cliff byl zmatený.

Ech?

Je na tom něco divného?

„Ne, totiž, není to to samé? Oboje má od narození nepřirozený proud many a mají unikátní schopnost. Jediný rozdíl je, jestli je ta schopnost pozitivní nebo negativní.”

„...Tohle je poprvé, co to slyším.”

I Elinalize se na mě dívala s překvapeným výrazem na tváři. Zdá se, že to je poprvé, co něco takového slyší. To je nečekané, oni o tom nevěděli? Ale jsem si jistý, že mi o tom někdo věcně pověděl...

Ach, tohle je také od Hitogamiho. Všechno to bylo od něj. Ten mizera, říkat mi věci, o kterých nikdo neví, jako by to bylo dané.

„Ale aha... Správně, nástroj... Určitě... Možná pokud udělám...”

Když mě Cliff vyslechl, začal mumlat, jako kdyby přišel na nějakou stopu. Já si myslím, že bude lepší, když to nebude brát moc vážně.

Ale má to slovo „kletba” nějakou spojitost se slovem „Bůh”?

Lidský Bůh, Dračí Bůh, Démonický Bůh. A taky miko (pozn.: apoštol boha). Možná to má spojitost, nebo možná ne.

„Díky, Rudee, myslím, že jsem díky tobě na něco přišel,” řekl Cliff se zářivým úsměvem.

Když už jsi v tom, byl bych rád, kdybych odstranil i tuhle moji prokletou chorobu.



Část 3


Soldat a jeho družina se usmáli, jakmile mě spatřili. Vítali mě víc, než jsem čekal. Přemýšlím, jestli vážně neměli spadeno na Elinalize.

Zašli jsme do nedalekého podniku a najedli se spolu.

Když se doslechli o vztahu mezi Cliffem a Elinalize, tak je to překvapilo. Žertovali ve smyslu jako „Děvka jako ty se vdává, co to je za vtip?” a rozzuřili Cliffa. Když se vysmáli jeho chování, Cliffův hněv překročil hranice hněvu k zuřivosti a sám Cliff skoro dosáhl extáze. Pravděpodobně se nějakou dobu nezklidní.

Nebo to jsem si myslel, ale Elinalize ho snadno zklidnila a změnila téma konverzace. Asi bych měl říct: co jiného čekat od Elinalize. Kontrola nenávisti v jakékoli situaci je její specialita.

Když tak o tom přemýšlím, nikdy jsem ji neviděl se naštvat nebo brečet. Několikrát jsem ji viděl podrážděnou, ale nikdy jsem ji neviděl jasně naštvanou. Co se týče toho, co jasně řekla, že nenávidí, to byl jenom Paul. Co ten chlápek kruci provedl?

Pak se konverzace přesunula na můj oděv. Dneska jsem měl na sobě uniformu.

„Hej, Močále, když máš na sobě tohle, lidi si budou myslet, že jsi jeden z těch zelenáčů, víš?”

Zdá se, že studenti z Magické univerzity, co nosí róbu přes své uniformy, chodí do gildy jako dobrodruhové. Všichni jsou obecně řádu F nebo E a nezdá se, že by se zaplétali se Soldatem a jeho družinou. Ale čas od času se najdou tací, co je žádají, aby je přijali do Blesku.

„Tak co kdybych se choval jako zelenáč a zase vám nosil batožinu?”

„A pak nám zase zachráníš holý zadek? Dej mi pokoj.”

Když jsem se poprvé setkal se Soldatem a jeho družinou, vážně na mě shlíželi a nabídli mi práci nosiče zavazadel. To je ale nostalgie.

Pak se řeč stočila ze vzpomínek na dobrodružné příběhy.

I když byl Cliff chvilku naštvaný, jak poslouchal dobrodružné historky, postupně mu začaly zářit oči. To mi připomíná, Cliff mi jednou řekl, že dobrodruzi byli jeho idolem. Obvykle je neomalený, ale tenhle jeho aspekt se vážně hodí k jeho věku.

Dojedli jsme a začali jsme diskutovat, co budeme dělat dál, když za Soldatem přišel posel z klanu.

„Pane Soldate, máme další schůzku.”

„Už zase, vždyť jsme jednu měli dneska ráno!”

„S tím se nedá nic dělat, tentokrát je vůdce velmi natěšený.”

Evidentně se koná naléhavá schůze vůdců družin.

„Myslel jsem si, že dneska budu moct pobýt s Močálem, ale nedá se nic dělat. Močále... promiň, setkáme se jindy.”

„Jo, určitě mě zase pozvi.”

Soldat s přehnaným přikývnutím odešel.

No, co budeme dělat. Jelikož hlavní část sešlosti odešla, vypadá to, že to rozpustíme. Jelikož jsou dvě odpoledne, i když se vrátíme, budeme mít spoustu času.

„Co budeme dělat?”

„No... Přemýšlela jsem, že Cliffa naučím základy dobrodružství.”

„Aha.”

Elinalize se chce po naší předešlé konverzaci před Cliffem blýsknout se svými dobrodružnými schopnostmi.

„Ach, to je dobrý nápad, zaučovat zelenáče.”

„Nevadí, když půjdeme taky?”

Ostatní členové Stupňovitého žebříku také vyjádřili svůj zájem. Vypadá to, že to směřuje k učení Cliffa, co to znamená být dobrodruhem. Mají v plánu přijmout misi o podrobení řádu A, aby Cliffovi umožnili nabýt nějaké zkušenosti.

Zdálo se, že Cliff byl trochu rozmrzelý, protože na něj shlíželi, ale víc než naštvaný se zdál natěšený.

„Co budeš dělat ty, Rudee?”

„Já... tentokrát si to nechám ujít, promiň.”

Bylo by pěkné Cliffa naučit, co dělat ve družině s několika mágy, ale jsem si jistý, že by se mu nelíbilo, kdyby mu rozkazoval někdo mladší. Když bude mít kolem sebe jenom starší lidi, bude poslušnější.

Co se toho týče, nehodlám přijmout zakázku, co mi zabere několik dní. Kdybych Nanahoshi nedal řádně vědět, jsem si jistý, že by se taky naštvala. Možná žije životem introverta, ale zdá se, že se jí stýská po přítomnosti ostatních. A kdybych ji nechal, tak by měla kyselou náladu. Pokud je člověk introvert, myslím, že by měl být hrdý na svou samotu.

No, zdá se, že se jí hodně stýská po Japonsku, takže chápu, že si chce s někým povídat v japonštině. Ačkoli já jako člověk, co se rozhodl žít na tomhle světě, jí chci říct, aby chodila víc ven.

„Ano, no, tak řekni ostatním, že jdeme ven.”

„A Elinalize... máš sebou nováčka, takže dávej pozor, ať nezajdeš na příliš nebezpečné místo.”

„My nejsme jako ty, nebudeme se hnát do rvačky s draky nebo démonickými králi.”

Ale přece to není tak, že bych se s nimi chtěl rvát.

No, to je jedno.
---------------------------------------

<Předchozí>...<Následující>

2 komentáře: