Kapitola 243

Kapitola 243 – Druhé

Část 1

Pevnost Necros, co se nacházela v kraji Gaslow na Magickém kontinentu. Hluboko v té nejnedobytnější pevnosti na Magickém kontinentu v kobce, co se používala jen zřídka. Tam byl vězeň.

„Grrrrrrrr...”

Tento vězeň měl kolem rukou okovy, kolem nohou řetězy s koulemi a měl na sobě modrobílé pruhované pyžamo. Byl to žalostný pohled.

„Grrrrrrrr...”

Kapitola 242

Kapitola 242 – Nanahoshin osud

Část 1

Konečně nastal den Nanahoshina návratu. U teleportačního magického kruhu jsme byli jenom Pergius, jeho služebníci a já. Nanahoshi nechtěla, aby ji vyprovázel někdo jiný. Všechny už obešla a rozloučila se.

Naše formace byla stejná jako předtím. Já jsem byl zásobník many, Pergius byl ovladač. Nanahoshi stála uprostřed magického kruhu.

Stála tam čelem ke mně. Na sobě měla cestovní oděv a na zádech velký ruksak. V tom ruksaku měla zabaleno všechno, aby se vypořádala s jakoukoli myslitelnou situací. I když jsem řekl tohle, ani já, ani Nanahoshi neměla na původním světě zkušenosti s cestováním do zahraničí. Měla by potřebovat průkaz totožnosti a něco, co smění za hotovost; a také jsme nevěděli, jestli se tam budou dát použít věci jako magické krystaly nebo svitky. A tak jsme zhruba zabalili to, o čem jsme si mysleli, že bude na cestu potřebovat. Poté bude záležet na její moudrosti a odvaze, aby se přes to dostala.

Kapitola 241

Kapitola 241 – Zařízení na teleportační magii do paralelního světa

Část 1

Nebeská pevnost, 15. podzemní podlaží. Když člověk sestoupil po schodech, okamžitě se ocitl v široké vstupní hale. A tam byl nainstalovaný ten magický kruh.

Teleportační magický kruh. Ale nijak se nepodobal těm, co jsem si pamatoval. Navíc byl úžasně obrovský. Měl zhruba 50 metrů v průměru a jeden metr na výšku.

Skládal se z litografů o ploše 1 metru čtverečních, každý byl 10 centimetrů vysoký. Bylo jich naštosovaných deset na sobě a tyto štosy se opakovaly v 50 řadách a sloupcích.

Kapitola 240

Kapitola 240 – Pojmenování

Část 1

– Sylphietino hledisko –

Měla jsem sen. Zhruba v době, kdy Rudi šel do Království Dračího krále.

V tom snu brečelo dítě. Brečelo tam dítě se zelenými vlasy. V okolí byl nějaký černý stín. Ten černý stín dítě obklopil a hodil na něj něco jako černé hrudky. To dítě se snažilo zoufale utéct, ale ten černý stín ho vytrvale pronásledoval.

Ale před tím dítětem bylo světlo. To dítě přišlo ke světlu a to světlo dítě obklopilo; to světlo pak ten černý stín odehnalo tím, že na něj hodilo kouli světla. To světlo dítě něžně obklopilo a dítě pokojně spalo.

Kapitola 239

Kapitola 239 - Čtvrté

Část 1

Obešli a pozdravili jsme všechny Démonické krále. Každý z nich mi popřál sluchu. Použít Atofino jméno bylo vážně praktické.

Prozatím šlo všechno hladce. Vystačil jsem si. Skoro jsem si až začínal myslet, že to šlo až příliš dobře; nenarazili jsme na žádné problémy.

Gisu byl podivně tichý. A ani Hitogami do toho nijak nezasáhl. Pilně jsem kontroloval situaci doma a nebylo žádných známek nějakého zásahu do mé rodiny. Podíval jsem se na informace ohledně světových záležitostí, co sbírala žoldnéřská skupina, a nebyly hlášeny žádné podivné pohyby.