Kapitola 130 - Hlášení (2)

Část 3

„Takže jako další je ta záležitost ohledně matky.”

Znovu jsem vysvětlil Zenithin stav. Jak přišla o paměť a jak se většina těch věcí, co z ní dělaly Zenith, vypařila.

„Uzdraví se?”

Na tu Sylphinu otázku jsem zakroutil hlavou. „To nevím.”

Prozatím mám v úmyslu zavolat doktora s léčebnými technikami, aby se na Zenith podíval. Ačkoli jsem ještě neslyšel o léčivé magii, co by dokázala vyléčit ztrátu paměti. A i když se nad tím zamyslím, ani bych nevěděl, kde něco takového hledat.

Kapitola 130 - Hlášení (1)

Část 1

Bylo to trochu zmatené.

Nejdřív Aisha odběhla do školy, aby přivedla Norn. Byla ohleduplná kvůli té situaci s Roxy? Nebo pro ni bylo těžké zůstat? Nebo to bylo proto, že jsem zavolal Gisua? Zdá se, že Elinalize měla původně v plánu se hned vrátit za Cliffem, ale prozatím odolávala.

Dokud se nevrátí, požádal jsem Sylphy, aby mi řekla, co se stalo, když jsem tu nebyl. Sylphy chápala, že jsem nejdřív chtěl vědět o věcech tady, nestěžovala si a začala vysvětlovat.

Kapitola 129 - Návrat

Část 1

Severské země jsou pokryté sněhem. Od začátku putování uběhly už čtyři měsíce. Podzim, roční období, kdy je Zvířecí rasa v říji, už dávno pominulo. Zůstala jen dlouhá zima. V srdci lesa, dokonce i uprostřed husté vegetace nám sníh dosahuje až do pasu.

„Elinalize a já povedeme.”

Jak jsem to řekl, zamířil jsem dopředu. Sejmu všechno, co se objeví, magie není problém. Ani Zenith neprojevuje nějak moc únavy. Pásovec se chvěje zimou, ale stačí, když se čas od času zahřeje magií.

Všechno je v pořádku.

Kapitola 128 - Návrat domů (2)

~ Původně to měl být příspěvek na víkend, ale ta prokrastinace! ~

Část 5

„...Ehm, učitelko.”

Jednoho dne jsme spolu měli hlídku. Roxy a já jsme bok po boku seděli před táborákem. Všichni ostatní spali v přístřešku. Ten byl velmi masivní, ale člověk nikdy neví. Kvůli tomu jsme vždycky drželi hlídky ve dvojicích.

„Copak, Rudi?”

Roxy byla tak blízko. Seděla vedle mě a tiskla se ke mně. Skrz její róbu jsem cítil teplo a měkkost jejích ramen. Zrovna jako milenka. Ne, přesně jako milenka. Když se ke mně takhle tiskla, bylo by nesmyslné říkat něco jiného. Každopádně to bylo pravděpodobně to, co měla na mysli. Ví, že už jsem ženatý? Pravděpodobně ne. Pokud by to věděla, pravděpodobně by nebyla takhle přímá.

Kapitola 128 - Návrat domů (1)

~A jsem tu s dalším příspěvkem. Tentokrát jenom půlka (krčí rameny). Mě se ve vedru většinou nic nechce... ~

Část 1

Zenith.

Rozhodl jsem se o ní s někým pobavit. Jakmile jsem se uklidnil a popřemýšlel jsem o tom, uvědomil jsem si, že její problém není jenom můj. Mám někoho, s kým to můžu prodiskutovat. Protože tu mám pořád člena rodiny.

„Učitelko, chci si s Liliou promluvit o budoucnosti.”

„Ano, to bude nejlepší.”