Kapitola 175 - Před odjezdem

Kapitola 175 – Před odjezdem do Asurského království

Část 1

Chatka na předměstí Sharie. Moje třetí setkání s Orstedem.

Ariel úspěšně přemluvila Pergia. Nahlásil jsem mu to, a také to, že magické kruhy do Asurského království byly zničené.

Když Orsted tu novinu zaslechl, usmál se. Byl to zlomyslný úsměv. Nebo to možná byl jeho normální úsměv.

„Aha, dobrá práce.”

Kapitola 174 - Obrněný dračí král

Kapitola 174 – Obrněný dračí král a Druhá princezna
Část 1

Přijímací sál v Nebeském paláci Příboj chaosu.

12 služebníků stojících v řadě. Sylvaril Prázdnoty. Arumanfi Jasný. Yuruzu Kajícná. Karowante Chápavý. Sukeakoto Času. Clearnight Bouřlivý. Dotbath Ničivý. Trophimus Vlny. Harkenmail Života. Gall Zemětřas. Zuřivec Zuřivý. Paramount Temnoty. (Pozn.: Sedmnáct knih jsme vydrželi bez znalosti tří čtvrtin služebníků a teď najednou se autor rozhodl, že je musí všechny vyjmenovat... vůbec je nepotřebujeme, už se v příběhu neobjeví...)

A před nimi seděl jejich král.

Obrněný dračí král Pergius Dola.

Kapitola 173 - Organizace spolupráce

Část 1

Když jsem dorazil do Nebeského paláce, Ariel byla na čajovém dýchánku v zahradách. Sylvaril byla hostitelka, ale Pergius nebyl nikde v dohledu. Místo toho naproti Ariel seděla Nanahoshi.

Ariel pila čaj vyrovnaně. To byl můj prvotní dojem, ale tak to nebylo. Ariel se tvářila jako vyčerpaný zaměstnanec. Od hlavy až k patě vypadala znaveně. Navenek možná vypadala stejně elegantně jako vždycky, ale jasně jsem viděl nepatrné známky kruhů pod očima. Vážně to vypadalo, že ji zahnali do kouta. V tomto stavu vysílala k Nanahoshi auru říkající: „Nezeptáš se mě? Zeptej se, co se stalo.”

Kapitola 172 - Rozhodnutí

Část 1

Za použití řečeného prstenu jsem zavolal Orstedovi a hned poté dorazil dopis, v kterém se psalo, abych přišel do chatrče na předměstí. Překvapivě se zdálo, že byl nedaleko. V tom případě by nevadilo, kdyby mi zavolal přímo...

Každopádně jsem šel do chatrče na předměstí, jak mi bylo řečeno. Orsted tam čekal s rukama překříženýma, v póze, jako kdyby spal. Jeho čekající póza byla jako ztělesnění slova čekat. Tak nějak mi bylo líto, že jsem ho nechal čekat.