Část
2
Za
několik dní.
Vnější
svět není hrozivý. Jde to hladce. Dokonce zvládám vesele zdravit
lidi, co míjím. Všichni mě znají. Paulovo a Zenithino děcko.
Roxin student.
Lidem,
co potkám poprvé, se představím. Lidi, co už jsem potkal, jenom
pozdravím. Každý mi s úsměvem na rtech odpovídá.
Už
je to tak dlouho, co jsem se cítil tak uvolněně.
Z
větší poloviny je to díky Paulově a Zenithině pověsti. Zbytek
je díky Roxy.
V
podstatě je to Roxina snaha.
Dobře
se o ten božský artefakt (kalhotky) budu starat.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Žádné komentáře:
Okomentovat