Kapitola 4 - Učitel (část 6)

Část 6

Když jsem používal magii v noci, tak jsem slyšel otravné zvuky: rawr, rawr, nyan, nyan. Kde to bylo? Musíte se vůbec ptát? Očividně to vycházelo z Paulovy a Zenithiny ložnice.

Mají plno práce, pche.

Možná že ne tak daleko v budoucnu se narodí moje mladší sestra nebo bratr.

Podle mě je lepší mít sestru.

Jo, nechci mít mladšího bratra.

V paměti mi pořád tkvěl obraz mého mladšího bratra, jak plnou palbou praštil basebalovou pálkou do mého počítače.

Nechci mladšího bratra. Roztomilá sestra je lepší.

Kdybych ve svém minulém životě slyšel něco tak otravného, tak bych okamžitě začal mlátit do stěn a do podlahy, aby zmlkli. Takže moje sestra si už nikdy chlapce domů nepřivedla. Taková nostalgie.

Tehdy jsem si myslel, že zrovna tihle lidi obarvují můj svět černým zlem. Vždycky jsem si myslel, že to jsou tyrani, co se mi posmívají, že já sám jsem nebyl schopen se k tomu dostat, takže jsem v sobě vždycky měl zlost, kterou jsem neměl jak vyventilovat. A vy, co jste mě k tomu dotlačili, co tady ještě děláte? Neexistuje nic trapnějšího.

Ale poslední dobou jsem změnil svůj přístup.

Nejsem si jistý, jestli to je proto, že mám tělo dítěte, nebo proto, že to jsou moje rodiče, nebo proto, že jsem pilně pracoval na své budoucnosti. Dokázal jsem se vůči těm dvěma postavit s podporou a tolerancí a poslouchat.

Hmm, taky jsem dospělý.....

Jenom z poslechu dokážu více méně odhadnout obsah. Zdá se, že Paul je v tom vážně dobrý. Zenith se po chvilce vzdala, ale Paul vždycky řekl „ještě je brzy~” a pokračoval v útoku. Přesně jako hlavní hrdina v nějaké erotické útočné hře.

Takové příšerné množství životní síly...

Ha, možná že jako Paulův syn mám také takovou energii!?

Probuzen.

Hlavní hrdina!!

Dejte mi růžový začátek!!

No, ta energetická myšlenka jaksi opadla, takže si mohu v klidu dojít na záchod přes tu rawn rawn nyan nyan chodbu. Abyste věděli, vždycky, když jsem procházel kolem jejich pokoje, tak ty jejich RawnNyan zvuky ustaly. To bylo přeci jen celkem zajímavé.

Ten den, abych ukázal, že jejich syn je poblíž, jsem šel na záchod.

Tak co, mám je dneska pozdravit?

Mami, tati, copak to tady děláte? A takhle se jich zeptat.

Hehehe. Uvidíme, na co by se vymlouvali.

Ale už tam byl někdo jiný.

Modrovlasá dívka se krčila v tmě a nakukovala do pokoje škvírou ve dveřích. Ve tváři byla celá rudá a zadržovala svůj zrychlený dech. Očima byla přilepená na scéně uvnitř. Viděl jsem, že její ruce dělaly pod její róbou něco svůdného.

Rychle jsem se vrátil do svého pokoje.

Roxy byla dospívající dívka.

Byl jsem dostatečně velkorysý, že jsem předstíral, že jsem si nevšiml, že jsem ji viděl posedlou takovou věcí.

…........Dělám si srandu.

Ale ale ale, viděl jsem něco pěkného. 

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Předchozí                                                                         Následující