Část
1
Věk:
3 roky.
Nedávno
jsem se konečně dozvěděl jména svých rodičů.
Otec
se jmenuje Paul Greyrat. Matka se jmenuje Zenith Greyrat.
Já
se jmenuju Rudeus Greyrat.
Ačkoli
mě pojmenovali Rudeus, tak moji rodiče vždycky používají
zkráceninu Rudi, takže jsem se svoje celé jméno dozvěděl až
hodně pozdě.
„Ale,
ale, Rudi má vážně rád knížky,” říká vždycky Zenith a
směje se, protože si s sebou často beru knížku.
Nikdy
mi nevynadali a nevzali mi ji.
Dokonce
i během jídla jsem si knížku položil pod ruce. To jenom tak, že
před svojí rodinou tu magickou knížku nečtu.
Ne
proto, abych to schovával. Ale proto, že jsem nevěděl, jak si
magie stojí.
V
mém minulém světě na Západě během renesance pronásledovali
čarodějnice.
Chovali
se k nim jako k něčemu abnormálnímu a upalovali je.
V tomto světě se magické knihy používají, takže se magie
pravděpodobně nepovažuje za něco abnormálního, ale stejně se
možná neuznává.
Možná
že magii můžou používat jen dospělí.
Protože,
když to přeženete, tak omdlíte.
Možná
se to považuje za újmu na růstu.
A
tak jsem se rozhodl svou magii držet před rodinou v tajnosti.
Ale
možná že už na to přišli, když jsem střílel magii oknem ven.
Neměl
jsem jinou možnost. Chtěl jsem vyzkoušet, jak rychle dokážu
střílet.
Služka
(myslím, že se jmenuje Lilia) se na mě někdy podívá s
nebezpečným výrazem v očích, ale moje rodiče mají pořád ten
svůj bezstarostný přístup, takže jsem měl pocit, že to je v
pohodě.
Pokud
mě zastaví, tak se nedá nic dělat, ale nechci promarnit období
růstu.
Nadání
zreziví, pokud se během období růstu nekultivuje.
Je
naprosto nutné během tohoto období trénovat.
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Žádné komentáře:
Okomentovat