Kapitola 1 - Mohl by tohle být jiný svět (část 2)

Část 2

Uběhl měsíc.

Vypadá to, že jsem se znovu narodil.

Konečně jsem si to uvědomil.

Stalo se ze mě dítě.

Když mě zvedli a podepřeli mi hlavu a když jsem koutkem oka zahlédl vlastní tělo, tak jsem si to uvědomil.

Ačkoli nevím, proč pořád mám své minulé vzpomínky, nebylo to nic špatného je mít.

Udržet si vzpomínky po reinkarnaci------ Každého jednou určitě napadlo něco takového.

Ale nemyslel jsem si, že takové hloupé představy by se mohly stát skutečností...

Zdá se, že ten první pár, co jsem viděl, když jsem otevřel oči, jsou mí rodiče.

Pravděpodobně jsou v první polovině dvacítky. Jasně jsou mladší než já ve svém minulém životě.

Z hlediska 34letého člověka není nesprávné nazývat je mladými lidmi.

Lidi jim vážně můžou závidět, že mají dítě v tak brzkém věku.

Tohohle jsem si všiml od samého začátku, ale zdá se, že tohle není Japonsko.

Jazyk je jiný, moji rodiče nevypadají japonsky a i jejich oděv vypadá jako z nějaké domorodé vesnice.

Neviděl jsem nic, co by se blížilo elektrickému vybavení (ta žena v úboru služky používá na úklid hadr) a náčiní, misky a nábytek jsou nahrubo vyrobené ze dřeva. Pravděpodobně to nebyla pokročilá, rozvinutá země.

Samozřejmě pořád je tu možnost, že jsou velmi chudí a nemohou si dovolit platit elektriku.

…. Možná že ta možnost je velmi vysoká?

Jelikož je tu žena, co vypadá jako služka, tak jsem si myslel, že nějaké peníze mají, ale pokud je to příbuzná z otcovy nebo matčiny strany, tak by to nebylo nic divného. Uklízení je velmi normální věc.

Rozhodně jsem chtěl začít od začátku, ale život v rodině, která si nemůže dovolit ani poplatit účty, mě velmi zneklidňoval. 
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Předchozí kapitola                                           Následující kapitola