Kapitola 2 - Služka bez výrazu (část 1)

Část 1

Lilia byla dřív strážná služka v asurském paláci konkubíny.

Strážná služka: služka, co má schopnost být strážcem.

Obvykle vykonává práci služky, ale pokud se cokoli stane, tak pozvedne meč na ochranu svého pána.

Lilia si svědomitě plnila své povinnosti. Jako na služku si na ni nemohl nikdo stěžovat.

Ale jako bojovnice s mečem byla jen průměrná.

Kvůli tomu v souboji s vrahem, který se pokoušel zabít nedávno narozenou princeznu, kvůli jednomu okamžiku nepozornosti ji její protivník sekl svým krátkým mečem a zranil ji na noze.

Ten krátký meč byl potřen jedem. Byl to speciální jed určený na vraždy členů královské rodiny.

Neexistoval žádný protijed nebo léčivá magie, která by dokázala vyléčit tak nepříjemný jed.

To zranění jí okamžitě ošetřili, doktorům patří dík, že vyzkoušeli různé metody, jak ten jed zneutralizovat, ale ačkoli její život byl zachráněn, tak zůstaly vedlejší účinky.

V každodenním životě neměla problémy, ale nikdy už nemohla běžet nebo dupnout ze všech sil.

Království ji bez váhání vyhodilo.

Nebylo to nic nezvyklého. I Lilia to přijala.

Když ztratila svou užitečnost, tak je dané, že se jí zbaví.

Ačkoli jí nedali žádné odstupné, tak se považovalo za štěstí, že ji někde potají neumlčeli jen proto, že pracovala v paláci konkubíny.

Lilia odešla z hlavního města.

Člověk, co si tu vraždu zaplatil, se nikdy nenašel.

Lilia dobře věděla o pravidlech v paláci konkubíny a také to, že by se mohla stát další obětí.

Nebo možná, že království ji naschvál nechalo jít, aby tím vylákali toho vraha.

Vždycky přemýšlela, proč ona, s žádným pořádným zázemím, byla přijata do paláce konkubíny. Pak to konečně pochopila: chtěli najmout služku, která se dala využít, a pak se jí zbavit.

Za každou cenu se kvůli vlastnímu bezpečí musela dostat co nejdál od hlavního města.

I když se k ní království chovalo jako k návnadě, tak jelikož nedostala žádné rozkazy, nebyl důvod, aby tam zůstávala.

A neměla ani pomyšlení, aby plnila své povinnosti jen z čisté loajality.

Po několika přestupech dorazila do Fedoy na vzdálené hranici s rozsáhlými zemědělskými půdami.

Kromě města Roy, srdce tohoto místa, kde bydlel vládce, tam byly jen nesmírně širá pšeničná pole, tiché místo.

Lilia měla v úmyslu si tu najít práci.

Ale kvůli svému zranění si nemohla najít práci na základě své síly.

Bylo by možné, aby učila souboj s mečem, ale nejlepší by bylo, aby ji najali jako služku.

Protože dostane vyšší plat.

Na tom místě byl velký počet lidí, co dokáží bojovat mečem a naučit to druhého, ale služka, co je plně schopná zvládnout domácí záležitosti, je relativně nezvyklá.

Plat bude vyšší, když bude menší konkurence.

Ale nechat se najmout vládcem Fedoy nebo nějakým jiným vyšším šlechticem je nebezpečné.

Takoví lidé určitě mají svazky s králem.

Pokud by se dozvěděli, že byla služkou pracující v paláci konkubíny, tak bylo pravděpodobné, že by se k ní chovali jako k politickému nástroji.

A kvůli tomu se Lilia držela dál.

Už nechtěla znovu zažít to blízké setkání se smrtí.

Ačkoli to bylo trochu nespravedlivé vůči malé princezně, Lilia doufala, že zůstane hodně daleko od šlechtického boje o moc.

Ale pokud bude její plat příliš nízký, tak nebude moct posílat peníze své rodině.

Snažit se najít bezpečnou práci a zaručený plat nebylo lehké. 
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Předchozí kapitola                                           Následující kapitola