Extra - Matka v Greyratově domácnosti (část 1)

Část 1

Jmenuji se Zenith Greyratová.

Narodila jsem se ve svaté zemi Milis. Je to země s dlouhou historií. Velmi se hodí tuto zemi popsat jako nádhernou, ale zatvrzelou.

Narodila jsem se jako druhá dcera hraběcí rodiny té země.

Během té doby jsem byla květinou ve skleníku. Myslela jsem si, že všechno, co vidím ve svém okolí, je celý svět. Taková byla moje nevědomost.

Ačkoli se moc nehodí, abych to sama o sobě říkala, mám pocit, že jsem byla hodné dítě. Nikdy jsem se nepříčila přáním svých rodičů a moje známky ve škole byly výborné.

Poslouchala jsem všechny učitele víry Milis a společenskou etiketu jsem se učila velmi hladce. Dokonce mě označovali jako 'vzor miliské mladé dámy'.

Moji rodiče určitě taky museli mít pocit, že jsem dcera hodná jejich pýchy.

Takhle jsem dál vyrůstala, jednoho dne se ocitnu na večírku se sjednaným sňatkem. Mým ženichem bude pravděpodobně nejstarší syn nějaké hraběcí rodiny. Přímý jako šíp, s hrdým srdcem a takový muž, jenž bere učení Milisu jako své naprosté principy. Hrdý příklad miliské šlechty. Vdám se za někoho takového. Porodím mu děti. A bude ze mě manželka hraběte, co se nestydí, ať jde kamkoli, a bude zapsána na seznamu šlechty svaté země Milis.

To je můj život. [Cesta] pro dcery miliské šlechty.

Ale já jsem se po té [cestě] nevydala.

V den, kdy jsem se stala dospělou, kdy mi bylo 15.

Pohádala jsem se se svými rodiči. Vzbouřila jsem se proti svým rodičům a odešla jsem z domu. Nenáviděla jsem požadavky svých rodičů, které jsem vždycky plnila, a měla jsem k tomu důvod.

Záviděla jsem svojí sestře, co byla divočejší než já.

Z různých důvodů jsem se ke své [cestě] obrátila zády.

Když se šlechtici odvrátí od své [cesty], je velmi obtížné dál žít.

Ale měla jsem štěstí, že jsem se na šlechtické škole naučila léčivou magii. A zvládla jsem se naučit až na mírně pokročilou úroveň.

Ačkoli svatá země Milis je země velmi pokročilá v léčivé a bariérové magii, většina lidí se léčivou magii naučí jen na základní úrovni. Pokud se člověk doučí až na mírně pokročilou úroveň, tak může pracovat v miliské nemocnici, takže se to na škole velmi upřednostňuje. A tak jsem namyšleně věřila, že když se tam dostanu, budu schopna si žít velmi dobře.

Byla jsem příliš naivní.

To já, co ani nevědělo, jak si vybrat místo k bydlení, se okamžitě stalo terčem špatných chlapců. Řekli mi, že momentálně najímají magického léčitele a najali mě, která neznala tržní hodnotu, do svého týmu. Jejich nabídka byla mnohem nižší než pro léčitele na základní úrovni, ale trvali na tom, že mi platí mnohem víc než normálně.

Byla jsem dostatečně bláhová, abych jejich mělké upřímnosti věřila, ačkoli na světě byla spousta dobrých lidí.

Kdybych se s nimi opravdu vydala, tak by po mě chtěli strašné věci. Používali by mě jako štít proti magickým tvorům nebo by po mě chtěli, abych kouzlila, dokud neomdlím. A dokonce by mi možná řekli, abych jim nabídla vlastní tělo.

A ten, kdo mě před tímhle vším uchránil, byl mladý bojovník jménem Paul Greyrat.

Když udělil těm špatňákům lekci, tak mě násilím odvedl ke svému týmu.

Kdyby mi jedna členka jeho týmu, Elinalize, všechno podrobně nevysvětlila, myslela bych si, že Paul je špatný člověk.

V každém případě. Takhle jsme se s Paulem setkali.

Nejdřív jsem Paula nenáviděla.

Očividně to byl původem asurský šlechtic, ale mluvil jako lupič. Běžně neplnil svoje sliby a snadno se unáhloval. Hamižný, vůči mě blahosklonný a člověk, co rád osahává pozadí druhých, a naprosto neskrývá své úchylné myšlenky.

Ale vím, že to není špatný muž.

Ačkoli se na mě díval spatra a posmíval se mi, že nevím, jak to na světě chodí, nakonec vždycky řekl, že není jiná možnost, a pomohl mi.

Paul je mým naprostým opakem, ale je spolehlivě divoký a vlastně celkem zbrklý.

Netrvalo to dlouho a zamilovala jsem se do něj.

Ale měl kolem sebe mnoho okouzlujících dam a já jsem stoupenec Milise.

Milisovo učení zní: pár musí milovat jen sebe navzájem.

Ačkoli jsem odešla z domu, byla jsem vychovávána v tomto učení a i na škole se to vyučovalo jako norma, a tudíž bylo Milisovo učení vryté hluboko do mého srdce.

A pak jsem to jednoho dne řekla.

„Pokud se už nikdy nevyspíš s žádnou jinou ženou, tak se s tebou vyspím.”

S úsměvem s tím souhlasil.

Věděla jsem, že lže.

Ale stejně jsem si myslela, že to nebude problém.

Pokud mi bude lhát, tak se ho můžu úplně vzdát.

Ale pořád jsem byla příliš bláhová. Příliš lehkomyslná. Příliš naivní.

Protože hnedka poprvé jsem otěhotněla. (pozn.: šance zhruba 2-3%)

Nevěděla jsem, co mám dělat. Měla jsem strašný strach.

Vůbec jsem si nemyslela, že by Paul vlastně přijal tu zodpovědnost a vzal si mě.

A dítě, které jsem porodila,

Rudeus Greyrat.

----------------- Rudi. 

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Předchozí                                                                               Následující