Kapitola 39 - Děti zvířecí rasy (část 3)

Část 3

Přesunul jsem se do místnosti, kde jsem viděl ten magický kruh.

Když jsem vešel dovnitř, ten pes se na mě díval podezíravě. Nevrtěl ocasem a ani nevyl. Byl naprosto vyčerpaný.

„Je to rozhodně pes.”

Uprostřed magického kruhu bylo přikované štěně. Na první pohled mi bylo jasné, že to je štěně, ale bylo značně velké. Má aspoň dva metry. Vážně přemýšlím, proč jsou všechny kočky a psy na tomhle světě tak velké.

Když jsem ho viděl poprvé, myslel jsem si, že je bílý, ale zdá se, že je stříbrný. Vypadá to, že na světle září, ale to bude asi jenom optický klam. Stříbrná mame shiba, trochu přerostlá. Je celkem vytříbený a má chytrý kukuč.

„Hodlám tě zachránit... Au?!”

A pak ten magický kruh ve vězení trochu zazářil. Nebyl to jenom pocit. Jak to mám říct, jako kdyby přímo moje vnímání bolesti dostalo impuls.

Zdá se, že tenhle magický kruh je nějaký druh bariéry. Když už mluvíme o bariérách, je to jakýsi druh léčivé magie. Vůbec nechápu ten princip.

„Hmm...”

Prozatím budu kroužit v okolí toho magického kruhu a budu jej pozorovat.

Ten magický kruh místnost trochu osvětluje, protože vydává bledé modré světlo. To, že září, by mělo znamenat, že do něj jinými slovy vtéká magická moc. Pokud odstraním zdroj té magické moci, tak by měl ten magický kruh zmizet.

To je věc, co jsem se naučil od Roxy.

Typický vzor, jak deaktivovat magické pasti.

Pokud mluvíme o zdrojích magické moci, pak by to byl magický krystal. Ale nevidím nic, co by vypadalo jako magický krystal. Ne, pravděpodobně je to jen tak, že ho nedokážu najít. Pravděpodobně je někde schovaný. Pravděpodobně pod zemí.

Odstranit magický krystal z pod země pomocí zemní magie, hm?

Pokud ten magický kruh silou odstraním, tak nevím, co by se mohlo stát. Jestlipak existuje nějaký způsob, jak jej čistě odstranit?

Hmm, počkejte chvilku.

Počkat, počkat...

Uvažujme o tom jednodušeji.

Předně jak by toho psa dostali z toho magického kruhu?

Podle těch mrtvol bych řekl, že mezi nimi nebyl žádný kouzelník.

Měla by to být prostá metoda, kterou zvládne i amatér.

Přemýšlej o tom.

Za prvé, umístění magického krystalu. Já si myslím, že je pod zemí. Ale kdyby byl pod zemí, tak by se k němu nedostali.

Místo, kam se dostanou?

Ale zároveň místo, odkud můžete kruh zásobit magickou mocí?

„Hmm, když ne dole, tak asi nahoře?”

Šel jsem do druhého patra. Do místnosti přímo nad magickým kruhem. A tam byl malý magický kruh a něco jako pochodeň vyrobená ze dřeva. Uprostřed té pochodně je něco, co považuji za magický krystal.

Velmi dobře.

Najít ho na první pokus je velké štěstí.

Obezřetně jsem se pokusil vzít tu pochodeň. Magický kruh na podlaze zmizel.

Pak jsem sešel do prvního patra. Magický kruh zmizel.

Skvělé, dobře.

„Vrrr??!”

Když jsem se k tomu psovi přiblížil, zavrčel na mě a zatvářil se hrozivě. Už v minulém životě se mi zdálo, že mě zvířata nemají ráda. Je to stejné jako obvykle.

Když jsem situaci toho štěněte řádně prozkoumal. Bylo to zavrčení, za kterým byla moc, ale zdá se, že po tom všem už nemá v těle žádnou sílu. Budí dojem, že je k smrti unavený. Přemýšlím, jestli to je z hladu.

Ne, ty okovy jsou podezřelé.

Když se přiblížím, abych se na ně podíval, zjistil jsem, že je do nich vyrytý nějaký vzorek. Prozatím bych se měl pokusit je odstranit. Ne, možná to je nebezpečné?

Pokud ty okovy omezují moc toho psa, tak by se na mě v okamžiku, kdy je odstraním, mohl najednou vrhnout. Pokud by to bylo jenom kousnutí, co bych dokázal vyléčit, tak by to bylo v pohodě, ale...

„Jak tohle provést, aniž by mě kousl?”

Ze všech možností jsem na něj zkusil promluvit.

A pak když jsem se ho zeptal, jestli mi rozumí, štěně naklonilo hlavu ke straně a vydalo ze sebe „wu?”.

Hmm.

„Pokud mě nekousneš, tak ti můžu sundat ten obojek a vrátit tě tvýmu majiteli, co ty na to?” Když jsem tohle řekl v řeči Zvířecího boha, tak pes přestal vrčet a poslušně si lehl na zem. Zdá se, že mi rozuměl.

Být v jiném světě je vážně praktický.

Prozatím ten řetěz přeseknu magií. Pak jsem cítil, jak se do těla toho psa vrátila moc. Zdálo se, že hodlá rychle vstát a rozběhnout se, ale já ho zadržel.

„Počkej, počkej, ještě máš na sobě obojek.”

A ten pes se na mě podíval a znovu si poslušně lehl. Budu se muset snažit, když budu ten obojek odstraňovat. Nemůžu najít žádnou klíčovou dírku. Jak to otevřu bez klíčový dírky. Divné, jak to vlastně snímají? Nikdy neměli v úmyslu to sundat?

A pak proti všem očekáváním.

Se mi nějak podařilo najít spojnou část.

Zdá se, že to je ten typ, kdy musíte být obzvláště opatrní, jinak se vám to nepovede.

„Jdu to sundávat, nehýbej se.”

Obezřetně jsem použil zemskou magii, abych tu mezeru naplnil, a silou ji přiměl se otevřít, pak jsem uvolnil zámek. Ozvalo se bing a obojek spadl.

„Dobrá.”

Štěně zakývalo krkem.

„Won!”

A pak mi přední tlapy položilo na ramena a vahou svého těla mě přetlačilo. Nevzhledně jsem přepadl a štěně mi olízalo celý obličej.

„Won!”

Ahn~, tohle nemůžeš dělat, pejsánku, tahle slečna má doma manželku a manžela??!

Mohl jsem se prostě pokusit tu velkou stříbrnou chlupatou kouli odstrčit stranou, ale je překvapivě těžká a taky měkká a načechraná.

Je měkký a načechraný.

To je v pohodě.

Těžký.

Drtí mi žebra.

Zdá se, že bude obtížné se ho zbavit.

Nemůžu si od toho olizování nijak pomoct, takže jsem to vzdal. Rozhodl jsem se užít si ten pocit kožíšku, dokud to pes nevzdá.

Jo. Je to načechraný.

Kdybych to měl popsat slangem „teď” a „mládeže”, pak to bude mofumofu.

Je to měkké?

To používáš nějakou aviváž?

Eeeeeeech~? Žádnou nepoužívám~? 

--------------------------------------------------------------------------

<Předchozí>...<Následující>