Část
2
Gilda
dobrodruhů na Magickém kontinentu.
V
porovnání s Centrálním kontinentem je to naprosto jiný dojem,
jelikož se schází velké množství ras, aby utvořily družinu.
Když
Roxy vešla do gildy, očima se střetla s očividně novými
dobrodruhy. Tři mladí chlapci odění ve válečnicky vyhlížejícím
oděvu. Nervózně přišli za Roxy.
„E-ehm,
kdyby ti to nevadilo, nechtěla bys s námi do družiny?”
Když
Roxy zaslechla odhodlané prohlášení těch chlapců, trpce se
usmála. „Ne, jak vidíte, já už družinu mám.”
Po
takovémhle odmítnutí se ti tři trpce usmáli a odešli. Tohle
nebylo poprvé, co dostala takovou pozvánku do družiny. Až do teď
ji pozvali mnohokrát. Všichni to byli tři mladí chlapci.
Kdysi
dávno trubadúři vyprávěli tu její historku, ale nemyslela si, že
se tak proslavila.
„Ale,
ale, copak Roxy také nedostává pozvánky od hodných mužů?”
škádlila Elinalise Roxy, zatímco ji hladila po hlavě. Je
to stejné jako vždycky. Roxy
se nebude vždycky dohadovat. Není dítě. „V
každém případě nemůžete do družiny s takovým rozdílem v
řádu.”
Momentálně
má Roxy jako dobrodruh řád A. Průměrný
řád chlapců, co se nechají zlákat historkami od trubadúrů, je
D. Přinejmenším
nikdy žádného neviděla, co by byl výš než B.
Poprvé,
když dostala takovou pozvánku, sebevědomě prohlásila, že to ona
je hlavní hrdinkou té historky, a pak se obrátila s tváří
zrudlou rozpaky, protože nebyla schopna prorazit se jménem Roxy.
Roxy
na to nechtěla vzpomínat.
Vůbec
ji nenapadlo, že ten trubadúr nevěděl o rase Migurdů, špatně
si to vyložil a myslel si, že se Roxy vydala na své putování
zhruba ve věku 12 let, a pak to během dvou let dotáhla na řád A.
To
není všechno, současné historky jsou celkem zdramatizované, něco
v tom smyslu jako pokoření Magického kontinentu během jediného
roku a dotáhnutí to na řád A.
Nedělejte
si srandu, myslela si Roxy.
Ve
skutečnosti jí to trvalo skoro pět let dostat se na řád A. Vystavět
si základy na Magickém kontinentu, pak získání řádu B zabralo
dva nebo tři roky. A od té doby po dobu dvou let obměňovat různé
družiny.
Dokonce
i takhle, kdybyste to porovnali s normou, tak by to bylo značně
rychlé.
V
dnešní době, pokud má člověk štěstí, tak by možná byl
schopen dostat se během jednoho roku z F na E. Není možné, aby to
družina sestávající jen z dětí dotáhla během jednoho roku na
řád A.
„To
je škoda, zdálo se mi, že bych si je mohla vychovat přesně tak,
jak se mi to líbí.”
Když
si je vychováš... Jak to Roxy zaslechla, zavzpomínala na staré
časy.
Vzpomněla
si na dobu, kdy ji jednou oslovili tři noví dobrodruzi. Ti tři, co
se kdysi nazývali [Rikariská tlupa]. Ti tři mladí chlapci, co ji
zachránili, když odešla ze své vesnice a nevěděla zhola nic.
Jeden
byl sarkastický a věčně prolhaný, ale dokázal dávat pozor.
Jeden
lidi vždycky stíral a pomlouval je hrubou mluvou, ale nikdy to
nemyslel vážně.
Jeden
byl nesmírně moudrý a dal tu družinu dohromady, ale během jejich
putování zemřel.
Rozpustili
se, když se spolu dostali do Větrného přístavu, ale...
Roxy
přemýšlela.
Jestlipak
jsou ti zbývající dva ještě naživu.
Být
dobrodruhem na Magickém kontinentu bylo drsné, to pochopila poté,
co začala pracovat na Centrálním kontinentu.
Pravděpodobnost
smrti je vysoká.
Bylo
by pěkné, kdyby se vám pořád vedlo dobře, Nokoparo, Blaze.
Když
to Roxy domyslela do tohohle bodu, trochu se zasmála.
Od
té doby uplynulo dvacet let. Ti dva, co nepocházeli z rasy, co by
byla nějak dlouhověká, už dávno odešli na zasloužilý
odpočinek.
Jediný,
kdo se nikdy nemění, byla ona.
Na
nostalgii si vyšetřím čas někdy jindy.
Roxy
změnila svoje pocity.
Na
Magický kontinent jsem se nevrátila, abych šla na návštěvu
domů. Rudeus, bylo to kvůli tomu, aby našla tu rodinu.
„Takže
pojďme získat nějaké informace.”
Poté,
co to Roxy takhle navrhla, rozhlédla se po gildě dobrodruhů.
-------------------------------------------------------------------------------------------
dakujem
OdpovědětVymazat