~ S nahozením vánočního stromečku začaly davy lidí panicky shánět dárky, tudíž to mám v práci mírně chaotické (se vzrůstající tendencí). Kromě toho vytvářím i jiné aktivity osobního rázu, proto se na vědomost dává, že příspěvky budou přibývat <nahodile>. ~
Část
4
Takže,
zatímco jsem trávil čas nabíjením svého oka a křičením
„zmírni se, mé věštecké oko!”, Eris a Ruijerd spolu každý
den někam chodili.
Když
se každý den vraceli, z Eris tekl pot proudem a Ruijerd byl vždycky
svěží, jen trošičku zpocený.
Ti
dva spolu něco dělali, u čeho se zpotili. A taky to tak bylo každý
den!
„Ehm,
jen bych se tak chtěl zeptat, co vy dva poslední dobou děláte?”
Nato
Eris řekla, zatímco ze sebe ručníkem stírala pot: „Hn, hnn, to
je tajemství!”
Takhle
mi odpověděla.
S
velmi nadšenou tváří.
Přemýšlím,
jestli v tajnosti dělají něco tajného.
Přemýšlím,
jestli to je krásná střela, jedna jamka.
Přemýšlím,
jestli nemám na výběr a musím očichat Erisino propocené prádlo.
Ne,
není to tak, že bych se nějak bál nebo tak nějak.
V
každém případě si jsem jistý, že jen někde trénují.
Jo,
jasně, Eris je dítě, co se snaží ve stínech.
Dokonce
i když jsme byli v kraji Fedoa, ve svém volném času častokrát
skončila při tréninku s Ghyslaine.
A
když jsem se jí tehdy ptal, co dělala, odpověděla mi stejně
jako teď: „Tajemství!”
V
tom případě by to i tentokrát mělo být stejné.
Tu
noc mě ve snu fackoval chlap, co vypadal jako 34-letý NEET, a
přitom mi šeptal do ucha: „Ode dneška je tvoje druhé jméno
[Poražený pes].”
Myslím
si, že v tom má prsty Hitogami.
Od
toho chlápka nevzešlo nic dobrého.
--------------------------------------------------------------------------------------------------------
Žádné komentáře:
Okomentovat