Kapitola 55 - Třetí princ (1-2)

Část 1

Dobrý den. Tady bývalý HikiNEET Rudeus.

Dnešním tématem je... Jsme na návštěvě Beznákladového bytu v království Shirone.

Depozit nula.

Nájem nula.


Jeden pokoj s nulovým jídlem, včetně odpoledního šlofíka. Konstrukce je ze spolehlivého kamenného materiálu, byl položen velmi tvrdě a pevně. Nedostatek slunce a absence postele jsou dva takové menší problémy, ale i tak je ta cena až příliš levná!

Přece jenom to je nulový nájem.

Toaleta je trochu nedostatečná, když je to model takzvaných plenek bez plenek a tak, a pokud tu budete žít déle, tak vás bezpochyby schvátí nějaká choroba, ale i když vezmeme v úvahu tohle, ta cena je levná!

Navíc se podívejte na tenhle bezpečnostní systém, co vám zajistí klid mysli. Jen se prosím podívejte na tuto solidní bariéru. Když jste uvnitř, tak anuluje veškerou magii a vy nebudete schopni odejít! Dokonce se ani nehne, když do ní dobrodruh řádu A jako já ve vší vážnosti udeří pěstí. Nehledě na to, o jak velkého mistra v únicích se jedná, jsem si jistý, že vcházet a vycházet z tohoto místa nebude nijak snadné.

Jo, no, na tom nesejde, protože je to podruhé, co jsem tento námět použil jako vtip. Nemůžu se dostat ven.

Zachraňte mě někdo.

Ruijerde, rychle mě přijď zachránit, Riujpomoc!

Přesně takhle jsem se dostal do situace jako polapená princezna Broskvička.

Část 2

Od té doby uplynul už téměř celý den, snažil jsem se tu bariéru uvolnit.

Když už mluvíme o bariérách, je to něco krutého. To, že nemůžete použít magii, znamená, že nemůžu dělat skoro nic. Jenom třeba bušit na neviditelnou zeď nebo se snažit seškrábat magický kruh z podlahy. Jako třeba skákat a zkusit se dosáhnout na strop 4 metry nade mnou.

Zkusil jsem všechno, co jsem dokázal vymyslet, ale nebyl jsem schopen nic udělat. Kdybych měl aspoň svou hůl, tak bych možná byl schopen zaklepat na poklop. Ale všechny svoje věci jsem nechal u Ginger. Ačkoli to není tak, že bych si s sebou přinesl něco skvělého.

Co se týče magie, zkoušel jsem různé věci. Ale všechno skončilo fiaskem. Pokud to pohlcuje magickou moc, chtěl jsem zkusit použít to největší možné množství magické moci, jakého jsem byl schopen, a zkusit ten kruh rozbít. Mohl jsem o tom přemýšlet, jako nějaký hrdina ze shounen mangy a vyzkoušet to, ale není to ten správný pocit.

Dokážu použít magickou moc, ale z nějakého důvodu se nezhmotní. Nedokážu fenomén posunout do etapy variace. Zdá se, že to bude fungovat, ale nefunguje to.

Jak to mám říct, tak nějak by to mohlo být podobné tomu, jak se nedá použít zapalovač v silném větru. Jiskry tam jsou, i plyn tam je, ale plamen nevznikne. Nebo by to mohlo být tak, že vznikne, ale zase ho to rychle sfoukne. Takový je to pocit.

Zdá se to jako bariérová magie královského řádu.

Je to úžasné.

Když jsem tenhle fakt uznal, začal se ve mně hromadit vztek. Když na to přijde, tak nic nedokážu. Momentálně jsem v takové situaci.

Například kdybychom měli smůlu a Roxy sem teď přišla, nebyl bych schopen ji zachránit. Byl bych schopen jen křičet, aby mě opustila.

Například kdyby se jim naskytla taková příležitost a chytili by Eris, nebyl bych schopen ji zachránit. V tom případě si jsem jistý, že by mě použili jako rukojmí a Ruijerd by neměl na výběr a musel by se pokusit něco udělat. A zase bych byl schopen akorát křičet, aby mě opustil.

Například Pax změní názor a řekne si, že já jako rukojmí bohatě stačím a půjde zabít Liliu. A pořád bych měl jenom jednu možnost, a to křičet.

Pořád si pamatuju na Hitogamiho radu. Ale nedržel jsem se jí do písmene. Může to být tak, že už jsem se od té rady odchýlil. Jelikož to je Hitogami, předpokládal bych, že to do svých předpokladů zahrnul.

Ale v té radě nebylo řečeno nic jiného, než že Aisha a Lilia budou zachráněné.

Ne, byla to rada, která si měla získat moji důvěru. Nedokážu si představit, že za jejím smyslem bylo něco jiného.

Špatné myšlenky pořád dokola.

Sakra...

Pokud si nepospíším a neuteču??
--------------------------------------------------------

<Předchozí>...<Následující>