Mushoku Tensei

Mushoku Tensei

středa 19. října 2016

Kapitola 75 - Tajemství mladého génia II (3-5)



Část 3


Následujícího dne jsem vyhledal Cliffa, v jehož pohledu se zrcadlilo očekávání.

„Nevadí mi, že tě představím, ale rád bych ti řekl jednu věc.”

„Copak?”

„Seniore Cliffe. Jelikož jsem byl dřív s Elinalize v družině, vím o ní trochu víc než ostatní.”

Když jsem řekl, že jsem s ní byl ve družině, Cliffovi se trochu zatřáslo obočí.

„Sám o její povaze nic neřeknu. Ale to není proto, že tě klamu. Chci, abyste se vy dva setkali, promluvili si a ty aby ses pak sám rozhodl, co je Elinalize zač.”


„Co tím myslíš?”

„Jinými slovy ať se potom stane cokoli; například 'je jiná, než co jsi tvrdil' nebo 'proč jsi mi nic neřekl' nebo 'ty jsi mě vážně oklamal'. Říkám, že nechci, abys mě potom z něčeho takového obviňoval.”

Jen pro případ se chráním. Střežím se. Taky jsem nezapomněl naznačit, že má nějaký problém.

„Samozřejmě. Já jsem oddaný věřící Milise! Svému zprostředkovateli projevím řádnou úctu!”

Zprostředkovatel? Takhle na mě nahlíží Milisova církev? Jelikož nejsem stoupencem Milisovy víry, vážně si nejsem jistý. Aaach, moje bohyně, prosím, veď mě!

„Jelikož nevěřím v Milise, neříkej prosím, že jsem si hrál na zprostředkovatele nebo tak něco, jasný?”

„Nebudu.”

„Ať to skončí, jak chce, není to moje starost.”

Cliff přikývne, jako by to bylo očividné. „Jsem připraven, že mě odmítne!”

Ale já mám pocit, že bys mohl zakusit něco mnohem odpornějšího než odmítnutí.




Část 4


Elinalize byla na pokoji sama. Dneska se také opírala o okno, ale dneska tu nebylo nic jako kentaur s dvěma těly. Kouká se z okna a lelkuje. Vím, o čem přemýšlí: Už aby rychle přišla noc. Jakmile se setmí, otevřou se nálevny a tam najdu spoustu a spoustu mužů. Pravděpodobně to jsou takové růžově podbarvené myšlenky. Ale pokud byste se na ni podívali jako nezasvěcenec, pak vám rozhodně mohla připadat jako anděl.

„Ale, Rudee... Není tohle vzácnost? Abys za mnou přišel.”

Když si mě Elinalize všimla, bez nějakého očividného úsměvu řekla tuhle překvapenou hlášku. Je pravda, že od nástupu na školu jsem s ní moc nemluvil. V tom nejlepším případě jsem se akorát stavil během oběda, abych zjistil, jak se jí vede.

„Ale? A kdo je tohle?”

Cliff vyskočil zpoza mě. Pak zvedl ruku k hrudi a sklapl paty. Možná to je milishionská etiketa.

„Elinalize, tohle je Cliff Grimoire. Je to zvláštní student a chodí do ročníku nad námi.”

„Jak bylo řečeno, mé jméno je Cliff.”

A pak se na místě uklonil.

„Ale, ale, to je od tebe ale slušné. Já jsem Elinalize Dragonroad. Takže co tě za mnou přivádí, Cliffe?”

„Nic moc; chtěl, abych mu tě představil, Elinalize, takže jsem ho vzal s sebou.”

„Ano. Vždycky jsem pozoroval vaši krásu! Prosím, přijměte mé pozvání na schůzku!”

Padlo na nás ticho. Elinalize jen bezvýrazně zírá. Po chvilce se zvedla ze židle a popadla mě za paži. „Chviličku,” řekla a odtáhla mě do kouta. Pak se naklonila k mému uchu.

„Copak?”

„Kolik chceš?”

Nechápu, co tím myslí, a takhle uplynulo pár sekund. Mohlo by to být, že to je zkrácené: kolik chceš, abych ti zaplatila, žes mi tohoto muže přivedl do postele? Něco takového. To by byla ta nejhorší možná alternativa.

„Nepotřebuju peníze.”

„V tom případě co? Co máš v plánu?”

„Ne, tak nějak tě má rád, Elinalize.”

„Lžeš... Rudee, ty víš, co jsem za člověka, ne? Přivést mi takového chlapce, co se dá tak snadno oklamat... Prosím, styď se trochu.”

Stydět se nebo cokoli... Mám pocit, že mi tohle říká ta nejostudnější žena na světě. No, na tom nesejde, ale...

„Neoklamal jsem ho ani nic jiného. Já mu akorát řekl, že ho představím.”

„Opravdu?”

„Nemám žádné postranní motivy. Pokud tě to potěší, tak ti to dokonce odpřísáhnu na jméno své učitelky Roxy,” řekl jsem a když o tom chvilku popřemýšlela, obočí se jí zvedlo vysoko do čela.

„Rudee, i pokud říkáš pravdu, tak mě trochu trápí, že je to tak upřímné děcko.”

Trápí? To je nečekané. Myslel jsem si, že když jde o Elinalize, vesele mi řekne: „Jelikož je to takhle, vezmu ho do hostince.”

„Jsi si vědom toho, že jsem prokletá, ne? Nemůžu chodit jen s jedním člověkem, víš?”

Nemůže chodit jen s jedním člověkem. V důsledku čehož to nikdy nebude brát vážně a bude se dál oddávat monetárním nebo hravým vztahům s nedefinovaným počtem mužů. Mám pocit, že už jsem to dřív slyšel. No, zdá se, že dokonce i ona přemýšlí. Jelikož je to takhle, tak hádám, že randění je z obliga, co?

„Tak se nedá nic dělat. Prosím, jasně ho odmítni.”

„Nevadí to? Nepošpiní to tvoje jméno, Rudee?”

„To není problém.”

Od samého počátku to není taková velká záležitost. Vždyť je to 'močál' a taky už nemám potřebu své jméno rozhlašovat.

„Ale prosím, vynasnaž se ze všech sil, abys mu pravdu řádně vysvětlila. Že to není proto, že s tebou chci v tajnosti randit nebo tak něco.”

„Já vím.”

Dobrá.

Naše malá konference končí a Elinalize přikročila ke Cliffovi. Je vyšší než on. Cliff je malý. Čím víc se na ně dívám, tím víc mi přijdou nevyvážení. Ale tělesná nevyváženost nemá s pocity co dělat. Jak jsem o tom takhle přemýšlel, tak nějak z toho vzešla celkem depresivní situace.

„Rudee, románky ostatních není něco, co bys měl sledovat.”

„Ach, to je pravda. V tom případě se odporoučím.”

Po Elinalisiných slovech jsem odešel. Trochu mi je Cliffa líto. Ale tohle je ten nejlepší výsledek. Taky je tu ta záležitost s tou kletbou, ale Elinalise je i bez ní smilná žena. A Cliff je naopak upřímný čestný student. To je jako voda a olej.

„Rudee... Ehm, díky!”

Za mnou zněla Cliffova slova. Bolí mě z toho u srdce





Část 5


Poté uplynul týden.

Bylo na čase přijít na třídní hodinu, co se konala jednou měsíčně. A tam seděl jeden pár, co spolu otevřeně flirtoval. Vysoká žena seděla na klíně muže a flirtovali spolu.

„Je snadné si zapamatovat, jak vytvořit fenomén kombinované magie. I když nedokážeš použít dvě magie, můžeš využít přírodních zákonitostí, abys dosáhla stejného účinku.”

„Co jiného od tebe čekat, Cliffe; jsi tak znalý.”

„To nic není.”

Oba dva byli lidé, co jsem znal; byli to Cliff a Elinalize. Pomalu jsem k nim přišel a trochu naklonil hlavu ke straně.

„Hm? Rudee! Za minule ti moc děkuju!”

Cliff se chtěl postavit a poděkovat mi, ale jelikož mu na klíně seděla žena, zůstal sedět na místě a uklonil se mi.

„Není zač... Elinalize, co se děje?”

Elinalize sedící mu na klíně se něžně usmála. „Chodíme spolu.”

Huuuuuu? Proč? A to jako proč? Není to úplně něco jiného, než co tvrdila?

„Ehm, netvrdila jsi něco jiného?”

„Rudee, tváří v tvář takové mužné nabídce k sňatku dokonce i mě srdce poskočilo, víš?”

K sňatku? Ať se na to koukám, jak chci, není to příliš rychlé?

„Přestaň, tohle je trapné.”

„[Rozhodně tě od té kletby osvobodím, tak si mě prosím vezmi!]”

„H-hej!”

„A pak v hostinci Cliffova nevinnost... aach! Mám pocit, že se udělám, jen když si na to vzpomenu.”

„Ř-řekl jsem, abys přestala. Jsme na veřejnosti.”

Cliff měl jasně rudou tvář. Ačkoli říkal, aby s tím přestala, nezdál se zase až tak nešťastný. Ze všeho nejdřív, blahopřeji k dospělosti. Vážně mě to nijak zvlášť netrápí. Je to proto, že už jsem to také odhodil? Nebo by to mohlo být tím, že vím, jaká Elinalize je?

Ale stejně... Zdá se, že se doslechl o té kletbě. Nezdá se, že by Elinalize měla v plánu skoncovat se svými mnohými dostaveníčky s nahodilými muži. Její důvod neschopnosti chodit jen s jediným mužem je také platný. Přece jen je to pravda. Tak proč? Cliff si to vyslechl. Ech? Nabídka k sňatku?

„Od teď se budu kvůli Cliffovi snažit ze všech sil, abych to vydržela.”

„U-už jsem řekl, že vážně nemusíš. Je to kletba, takže se s tím nedá nic dělat, takže p-pokud tvoje srdce bude patřit jenom mě, tak...”

„Cliffe... Samozřejmě. Pro všechny ostatní je to jenom tělo... ale tobě dám, jak tělo, tak srdce.”

Cliff blaženou Elinalize zlehka pohladil po vlasech. Střetli se pohledem. Protože mu Elinalize sedí na klíně, jejich tváře jsou blízko.

„Elinalize...”

„Cliffe...”

A pak to vedlo k polibku.

A potom začali flirtovat, jako kdybych tam nebyl. Flirtovat troufale a ještě k tomu na veřejnosti. Nevadí to, Cliffe? Vážně to nevadí? Ačkoli tahle žena možná říká něco obdivuhodného, bude se k tobě chovat jako k rohožce, víš? Copak akorát nejsi zaslepený láskou?

„...”

Jak jsem to chtěl užuž říct, tomu pokušení jsem odolal. Souhlasili jsme, že až je představím, nikdo si nebude stěžovat, ať to dopadne jakkoli. Mám pocit, že by bylo divné, kdybych to byl já, kdo něco řekl.

Podíval jsem se dozadu do třídy. Nezdálo se, že by to ty tři tam nějak zajímalo. Pursena žvýkala sušené maso a Zanoba mluvil s Julií o sošce, kterou nedávno viděl na trhu. Juliiny oči jsou plné vážnosti a vůbec nezaznamenala ty dvě hloupé holubičky.

Jenom Rinia byla mrzutá, jako kdyby se jí mělo každou chvílí udělat zle.

„Šéfe, co je s tou ženskou, mňau? Když jí řeknu něco sarkastickýho, tak odpoví celkem intenzivně, mňau.”

„Ani já to vlastně nechápu.”

Je to divné. Jak jsem si tohle pomyslel, urovnával jsem si to v hlavě.

Včera, když jsem od nich odcházel, řekla, že ho naprosto odmítne. A následný hovor měl také směřovat tímto směrem. Takže aby se vyhnula následným potížím, pravděpodobně se ho snažila přimět, aby to vzdal. Takže mu vylíčila všechno o té kletbě a podobně a také to, že ty zkazky byly pravdivé.

Ale zdá se, že ji požádal o ruku. 'Vyléčím tě, tak si mě vezmi.' Zdá se, že ji zlomilo, když jí řekl něco takového. Absolutně nemám žádné ponětí, jak po tom všem Cliff dospěl k takovému závěru.

Ale když o tom trochu popřemýšlím. Kdybych byl na Elinalizině místě, jak by to dopadlo? Rozhodně tvou nemoc vyléčím, tak si mě prosím vezmi; kdyby mi to někdo řekl přímo do tváře, tak...

Bych se možná zamiloval. A to silně.

Ačkoli bych nemohl vědět, jestli by byla schopna vyléčit věc, kterou se tak trápím, tak by se ze všech sil snažila. Nevím, jak moc se Elinalize kvůli téhle kletbě trápí. Bez ohledu na to, jak moc ráda ty věci dělá, pravděpodobně není možné, aby ji to vůbec netrápilo. Možná... se zamilovala?

Ne, neměl bych mluvit jenom o Elinalize. Cliff se snažil ze všech sil. Projevil svou mužnost a obměkčil Elinalize.

„Šéfe, napadl mě skvělý nápad, mňau.”

„Jaký?”

„Pojďme na rande a oplaťme jim to, mňau.”

Tohle Rinia navrhla. Každopádně to je pravděpodobně dočasné uspořádání. Stejně chci trochu zaexperimentovat.

„Rinio. Nevadí mi si s tebou vyjít, ale ve skutečnosti jsem impotentní. Když spolu půjdeme na rande, budeš se snažit ze všech sil, abys mě vyléčila?”

„Ech?”

Po těch slovech všichni kromě Elinalize zamumlali „ech?”. Jejich pohledy zamířily ke mně. Je to, jako kdyby uvažovali: co to ten chlápek kruci povídá? Nebo něco takového. Co, je to vážně tak divné, kdybych šel s Riniou na rande?

Nebo tak jsem uvažoval, když Rinia začala být nervózní.

„Š-Š-šéfe, m-mohlo by to být tak, že jsi slyšel, co jsme nedávno povídaly, mňau?”

„Nedávno?”

„Že i když jsi nás dvě super atraktivní slečny uvěznil a i když ses nás dotýkal a svlékl nás, tak ses s námi nespářil, takže ho máš možná schlíplého... to, co jsme povídaly u oběda, mňau.”

Co to kruci? Tohle je poprvé, co tohle slyším. S touhle myšlenkou jsem se podíval po Purseně a ta rychle odvrátila pohled.

„T-tak to není, haf. Nemluvily jsme o tobě špatně. Jako to jenom, když ses mě tehdy dotkl, tak byl tvůj pach slabý, takže jako jsem přemýšlela, jestli to možná není tím, to je celé, haf...”

Po Purseniných slovech se všechny ty pohledy upřené na mě proměnily na lítost. Byly to soucitné pohledy.

Takže nebyli šokovaní tou záležitostí s rande, ale kvůli té impotenci, co? I když jsem to zatajil, vážně to bylo tak divné?

„Jako že jsme o tobě nešířily žádný pomluvy nebo něco, haf. A to o tom schlíplým tom řekla akorát Rinia, haf. Ona je vážně jako káča, haf.”

„Ale to Pursena řekla, že jsi byl neškodný, když ses nás dotkl, ale nezaútočil na nás, mňau.”

„Já jsem ho jako to, chválila, haf.”

„Mňau?!”

Po jednom postranním pohledu na ty dvě, co zase začaly s tou svojí komedií, jsem se posadil.

„No, to je jedno, nebude mě to trápit, ani když se o tom lidi dozví.”

„S-správně, mňau. Není to tak, že vůči tobě budeme mít nějaký předsudky jen kvůli tomu, že jsi impotentní nebo ne, mňau.”

„Správně. Jako ať je to impotentní šéf nebo normální šéf, šéf je šéf, haf.”

Impotentní, impotentní, přestaňte to kruci opakovat. Bolí mě to, víte? Neměl jsem to přece jenom držet v tajnosti?

„Mistře, netrap se tím. Budeme žít pro sošky,” řekl Zanoba a poplácal mě po rameni.

Julie naklonila hlavu na stranu. „Mistře, co to je impotentní?”

„Hmm, to je, když nedokážeš splnit své mužské povinnosti... Mám to říct takhle...? Ale i tak je to v podstatě věc, co nemá s výrobou sošek vůbec žádnou spojitost.”

„Hmmm.”

Zanoba se mě možná snažil utěšit. Velmi dobře chápu, že svá slova vybírá obezřetně.

„Šéfe, myslela jsem si, že celý den přemýšlíš jen o úchylárnách, ale ty ses vlastně zoufale snažil se vyléčit, mňau... je to dojemné, mňau...”

„Pokud by se zdálo, že můžu nějak pomoct, tak budu spolupracovat, haf. Ale jenom jako když mi dáš maso...”

Jejich soucit mi přišel trochu nucený. Jak to mám říct? Byl to trochu jiný pocit. Nehodlám se do nich zamilovat nebo něco takového jen kvůli tomu, co řekly.

„Rudee. Technicky jsem prošel výcvikem v naslouchání zpovědí našich věřících. Ačkoli mi bylo řečeno, že mi to moc nejde, alespoň o tom můžu s tebou popřemýšlet. Pokud se něco stane, tak ti můžu poradit.”

Cliffova slova byla upřímná a vřelá. Tak nějak trochu chápu, jak se Elinalize cítí. Ne, nejsem teplouš, takže se do něj nezamiluju, víte.

------

A přesně takhle to dopadlo tak, že spolu Elinalize a Cliff chodí. Upřímně si myslím, že pro Elinalize nebude možné, aby to takhle snášela. Rozhodně si nemyslím, že Cliff bude schopen snést, že Elinalize bude spát s jinými muži. Ačkoli je to v pohodě, tenhle vztah se nakonec zhroutí... Ačkoli jsem si myslel tohle, nahlas jsem to nevyjádřil.

A moje nemoc se stala dobře známou záležitostí, alespoň pro lidi ve Zvláštní třídě. Ačkoli mě to trochu poznamenalo, všichni technicky řekli, že budou spolupracovat.

Konečně jsem udělal první krok...?

Chci, abych se rychle uzdravil, abych mohl taky s někým flirtovat.

---

-Dodatek-

Cliff nabyl dojmu, že kvůli své kletbě byla Elinalize nucena mít sex proti své vůli a že odvážně, tak aby to nikdo nepoznal, předstírala, že je běhna; byl [přesvědčený], že je tragická hrdinka.
------------------------------------------------------

<Předchozí>...<Následující>


~ Příští kapitola bude akční! ~

4 komentáře: