Kapitola 82 - Představení (5)

~ A dneska ještě jeden, poslední... ~

Část 5

O týden později.

Do královského hlavního města dorazily zprávy o zmizení kraje Fedoa.

Bylo to svižné hlášení.

V den Metastázové události se jeden rytíř jen stěží a náhodou nacházel mimo dosah. Celou situaci nahlásil v nejbližším městě. Druhý rytíř navázal na prvního, bez odpočinku pokračoval v jízdě na koni po celý den a předal tu informaci do dalšího velkého města. Odtamtud využili alternativních prostředků jako poštovní holuby, aby se ta zpráva dostala do královského hlavního města. Doslechl se o tom král a ustanovil Asurské magické jednotce, aby to prošetřili.

Trvalo jeden týden, než se ta zpráva dostala do královského města.

Mezitím se objevila hlášení o tom, jak se lidé a netvoři najednou objevovaly po celé zemi. I se všemi těmi hlášeními byla příčina celé té události nepochopitelná a záhadná. Ale díky tomuto hlášení bylo jasné, že šlo o velkoplošnou metastázovou událost. Mrknutím oka se informace o té kalamitě dostaly až do královského hlavního města.

Přirozeně se takové informace dostaly až k Sylphy.

Matka a otec, neměla ponětí, kde je její rodina. Všichni se pohřešovali.

„Co... to je...?”

Když se tato prostá dívka doslechla o takové historce, naprosto ji to omráčilo. Dostatečně dobře nechápala, co se stalo, aby mohla příhodně zareagovat. Nebo pravděpodobně dokonce ani aby vůbec zareagovala. Co se stalo?

Šlechtici také váhali, jak se mají se Sylphy vypořádat. Když se objevila odpověď, jak se Sylphy a ten netvor tak najednou objevili, přivdalo se to té velkoplošné metastáze. Jakékoli pochybnosti, že by mohla být špehem, pominuly. A dle jejího prohlášení začalo být velmi pravděpodobné, že je dcerou prostého lovce.

Lovec. Bez ohledu na to, jak moc pomohla samotné princezně, zůstávalo pravdou, že lovec byl nejnižší stupeň prostého člověka. A lidé z vnitřního dvora to nenechají jen tak. Ale i kdyby ji poslali domů, neměla žádný domov, kam by se mohla vrátit.

„No, no, zdá se, že jsme v obtížné situaci.”

„Královský palác se přece jen nedokáže moc dobře vyrovnat se společenskými rozdíly a zdá se, že ani nemáš žádný domov, kam bychom tě mohli poslat.”

„Není náhodou někdo, kdo by za tebe mohl přijmout zodpovědnost?”

Pokud byla uživatelem němé magie, pak by mohla být nějak užitečná. Kromě toho elf s bílými vlasy byla kuriozita a pokud by dosáhla dospělosti, bezpochyby bude užitečná při plnění různých povinností... A s lascivním úsměvem se šlechtici podívali po sobě, aby se ujistili, že všichni dorazili ke stejnému výsledku.

A pak mezi těmi myšlenkami druhá princezna najednou vypustila šokující zprávu: „Jelikož Sylphiettin domov zmizel a je pryč, pak nevadí, když zůstane bydlet se mnou v tomto paláci. Budeme kamarádky?”

Druhá princezna byla ze Sylphy naprosto natěšená. Že ji Sylphy zachránila, samozřejmě nebylo jediným důvodem. Když přijde na bytí princeznou, je jenom přirozené, aby pomáhala ostatním.

Problémem byla Sylphina neúplná znalost etikety. Ačkoli se to považovalo za normální, její mluva byla trochu hrubá a její chování se dalo brát za trochu nezdvořilé. Pokud by konverzovala se šlechticem, pak by v ohledu na přijatelnou řeč kráčela po tenkém ledě. Pokud by si povídala s členem královské rodiny, pak pod ní nebyl žádný led, po kterém by mohla chodit. Druhá princezna to přijala jako „neformální mluvu” a „přátelské”.

„Ehm, paní. Není mezi naším postavením příliš velký rozdíl?”

„A? Pokud to uspíší naše přátelství... tak co kdybys byla mým ochráncem? Nebudeš mi tedy sloužit jako můj ochránce? Moje stráž nyní sestává jen z Luka, mého rytíře. Místo mého magického ochránce je od nedávna volné.”

„Ech? Ale já nemám nic jako silnou moc...”

„Říkáš, že nejsi mocná... kusukusu, ty jsi ale skromná!”

Šlechtici byli samozřejmě proti. Dokonce i s účinkem té události. Dokonce i s její schopností používat němou magii. Dokonce i když zachránila princeznu. Sylphy byla nakonec pořád jen dítětem prostého člověka. A kromě toho teď nebylo jak objasnit její rodinný původ. Ačkoli prohlašovala, že je dcerou lovce, neměla na to žádný důkaz. A naopak i když žila v rolnické vesnici, nějakým způsobem znala vznešenou etiketu. Jednoduše řečeno, takhle se nedal zjistit její skutečný charakter.

Toto všechno bylo jen tak, aby se neřeklo. Tohle užitečné dítě bylo příliš vzácné, aby ho dali princezně jako její novou hračku; to si šlechta myslela.

Ale Ariel jejich názory rezolutně odmítla. „Sylphy je dobrodinec, co mi zachránil život. A teď je to moje kamarádka! Koho zajímá, že pochází z prostého lidu?! Takové drzé chování neprominu!”

Po těchto slovech se Luke zatvářil hořce.

Součástí jeho povinností jako rytíře ochránce bylo také zbavovat se špatného hmyzu, co se pokoušel sblížit s princeznou. Co se týkalo toho, jestli byla Sylphy obtížný hmyz nebo užitečný hmyz, to ještě nevěděl. A přesto bylo Lukovou prací ochránit princeznu dokonce i před hmyzem, jehož skutečnou náturu ještě neznali.

Také Sylphy vyjádřil svůj vděk. I jemu zachránila život. Skutečnost toho díku bylo v ocenění, že zemřel pouze jeden člověk.

Získat možnost pomstít se svému kolegovi magickému ochránci Derrickovi, takové pocity byly jen plusem. Luke si od začátku myslel, že magický ochránce Derrick byl nechutný chlápek. Ačkoli trochu toho času jeho myšlenky změnilo.

Zatímco Derrick byl mág, obětoval vlastní tělo, aby Konečnému divočákovi zabránil v útoku. To byl muž hrdé povahy. Kdyby nebylo jeho a Sylphina zjevení, princezna by se mohla těšit akorát na smrt.

A kdyby se Sylphy neobjevila, zemřel by i Luke. Kromě toho protože bylo zakázáno nosit do zahrady zbraně, Luke byl bez svého meče. Kdyby měl meč, i kdyby nebyl schopen vyhrát, tak by stejně dokázal nechat princeznu uniknout...

Kvůli těmto okolnostem Luke na Sylphy nahlížel s náklonností.

Ať už to bylo jakkoli, úžasné postavení princeznina magického ochránce vždycky a po generace získávala vyšší šlechta. Umožnit nevzdělané dívce, aby se najednou dostala do takové role, bylo velmi složité přijmout. Bylo naprosto možné, aby děti vyšší šlechty jako Luke takového člověka nesnášeli.

„Ať bude rozhodnutí jakékoli, poslechnu.”

A proto Luke řekl, že i kdyby to rozhodnutí neschvaloval, tak se nebude stavět proti a tolerantním způsobem zavřel oči.

Tohle mezi šlechtou způsobilo trochu té nervozity. Když odložili stranou své tužby. I když byla princezna ze Sylphy natěšená. Sylphy možná nesdílela stejné pocity.

Lovcova dcera, oběť zatažená do metastázové události. A navíc ještě skutečnost, že od teď dojde k neshodám s princeznou. Například ostatní z frakce prvního prince se jí s největší pravděpodobností budou snažit využít. Když to uvážili, v žádném případě nemohli Sylphy dovolit, aby byla v princeznině blízkosti. Důvodem bylo, že všichni asurští šlechtici byli zákeřní.

Za předpokladu, že by Sylphy byla jen prostá vesnická dívka bez jakékoli moci. A k tomu by se to nějak povolilo.

Ale Sylphina existence už přesáhla kategorii vesnické dívky. Měla mírně pokročilou němou magii a i když v ní bylo ještě pár hrubých střípků z prostého člověka, také chápala důležitost etikety. Její existence byla vskutku záhada.

„Přemýšlím, kde ses u všeho na světě naučila etiketu?”

„Ehm, doma ve své vesnici jsem se učila od laskavé ženy jménem Lilia.”

Lilia.

Jakmile zmínila tohle jméno, na Ariel to udělalo ještě lepší dojem.

„Lilia! Vzpomínám si na ni. Když jsem byla malá, přidělili mi člověka, co mě měl bránit. Byla to služebná z královské stráže!”

A pak se dojem šlechticů ještě více zhoršil. Služebná z královské stráže z vnitřního paláce. Už dříve se doslechli o tom, jak kvůli zraněním nemohla dále pracovat, a o tom, jak ji propustili. Z větší části to bylo prořeknutí o tom, jak se „potají vypořádali” s člověkem, co znal tajemství vnitřního paláce.

Lilia unikla do kraje Fedoa.

„Ehm, Lilia, ach, sloužila u Rudiho otce, jehož jméno je Paul.”

„Řekla jsi Paul?”

Objevilo se nové jméno. Paul Notos Greyrat.

Když se mluvilo o Paulovi, bylo známo, že to je muž známý jako černá ovce rodiny Notů. Také se povídalo, že vůči dřívějšímu vůdci rodiny choval zášť.

Služebná z vnitřního paláce přijatá uprchlým synem vyšší šlechty, která vštěpuje etiketu do uživatele němé magie.

Tohle bylo příliš dobré, aby to nechali jen tak. Pro šlechtice, kteří jsou pohrouženi do intrik, už nebylo možné, aby o tom přemýšleli jako o vymyšlenosti.

Bylo zbytečné to dále vyšetřovat, protože kraj Fedoa zmizel. Bylo složité ověřit si pravdu.

„A co teď máme dělat...?”

„Pche.”

Šlechtici se trápili.

Ariel jen zřídkakdy říkala něco sobeckého. A bylo pravdou, že pozice magického ochránce byla volná. Ačkoli Sylphy byla původně prostého původu, měla jednoznačné schopnosti jako mág a znala etiketu, i když to nebylo dokonalé.

Její schopnosti nebyly špatné. A jelikož nebyly špatné, museli být ostražití.

Jeden z Greyratů patřil k frakci druhé princezny. Člověk, jenž se jmenoval Luke a byl symbolicky strážným rytířem. Notové byli Arielinými spojenci. Ale Paul Greyrat byl muž, co po neshodě s rodiči odhodil svůj titul. Pokud byl nepřítelem Notů, pak tu byla i možnost, že je také Arieliným nepřítelem.

Copak si toho Sylphy nebyla vědoma, když zmínila Paulovo jméno? Jaký to mělo smysl? Pokud si chtěla získat Arielinu důvěru, neměla zmiňovat Paulovo jméno. Něco takového by měla chápat. Takže jelikož jim to jméno zmínila, znamená to tedy, že nejsou nepřáteli? Ale pokud je to pravda, kdo pro všechno na světě stál za touto dívkou?

Přinejmenším není pochyb o tom, že jsou vskutku nepřáteli Notů. Ale je jen málo lidí, kteří by chtěli být nepřátelští vůči velké šlechtické rodině Greyratů. Zdá se, že všichni Greyratové jsou v mluvě a chování podobní. A tak na něco došli.

Ze všech podobných Greyratů byl jeden člověk, jenž byl vůči nynější hlavě Philemonovi nepřátelský. Byl to Sauros Boreas Greyrat. Sauros Paula vždycky pomlouval a kritizoval, že se hlavou rodiny měl stát on a ne Philemon. Ale Sauros nebyl ten typ člověka, co by do politiky zapletl takovou malou dívku.

Pokud je to takhle, tak měli ještě jednoho člověka. Philipa Borease Greyrata. Pokud by to byl on, ten by druhou princeznu, kterou podporují Notové, rozdrtil. Někdo jako on by rozhodně ovinul své spáry kolem této malé dívky.

Sauros a Philip a dokonce i Rudeus. Po zmizení kraje Fedoa se všichni pohřešovali. Za předpokladu, že to oni způsobili tuto metastázovou událost, pod touhle zástěrkou se dokonce i teď mohli pohybovat v zákulisí. Jejich prvním krokem by mohla být prostá dívka jménem Sylphiette.

Pokud je to tak, že se na tom Sauros nepodílí, pak byl hlavním vůdcem Philip, aby polapil Jamese, který měl být příští hlavou rodiny. Byla tu možnost, že bude konat až do samotného konce. Aby Boreasové uzurpovali pozici příští hlavy rodiny, točilo se to o podpoře druhé princezny, a tak se ji snaží podpořit takhle, místo aby to udělali jinak. Pokud je to takhle, pak se Sylphy, kterou poslali, dala považovat za spojence.

Každopádně.

Ten člověk, co za ní stál, byl buď Sauros nebo Philip. Tohle si šlechtici vyvodili.

Jejich nepodložené podezření bylo kompletní.

A pak jeden šlechtic dostal šokující nápad.

„Mám to, co kdybychom to zaonačili tak, aby to vypadalo, že je to sám ten geniální chlapec Rudeus?”

Pokud se Sauros odhodlá k postupu, bude pravděpodobné, že s ním bude i ten Rudeus. Pokud jsou ty zkazky pravdivé, pak jsou Rudeovy schopnosti ohromné. Je velmi pravděpodobné, že Sauros a jeho lidé si Rudea drží v ruce jako eso. Teď co nejvíce skrývají jeho existenci, aby jím zkrášlili jeho budoucí senzační debut. Až se objeví, Rudeus jako člověk právoplatného krevního svazku s Noty vystoupí místo těch, kteří se příliš obávali konat. Mocný pěšák, který se bude podílet v podpoře prvního prince, kterého podporují Boreasové.

Předpokládá se, že Sylphy je člověk, kterého poslali. Pokud ji světu odhalíme jako Rudea, je možné, že jim to překazí plány. Pokud s nimi nějak otřeseme, je možné, že se sami odhalí.

Na toto ostatní šlechtici s obavou namítli: „Copak nás okamžitě neodhalí?”

„Možná bude lepší, když její společenské postavení utajíme tím, že ji převlékneme za muže. Buďte připravení se co nejvíce vyhýbat otázkám ohledně jeho osoby.”

„Ale co když je to ve skutečnosti špeh, kterého sem na zkoušku poslali?”

„No určitě jako špeha pošlou člověka, co je tak nápadný jako němý mág!”

„Naopak by mohli předpokládat, že si jí budeme cenit.”

„Každopádně bude snadné vypouštět falešné informace a nalákat je sem.”

Jejich obavy byly jedna po druhé rozdrceny. Šlechtici si začali myslet, že dokonce i zbytečný plán jako tento byl dobrý nápad.

„No ano, pokud to je špeh, tak ta vypuštěná falešná informace způsobí v nepřátelském táboře poprask. A pokud s tím nemají co dělat, tak jsme bez námahy získali silného magického ochránce. A pokud se místo toho budou snažit si nás předcházet, tak jedině dobře.”

„Ale to není všechno. Má podobnou výšku jako princezna. Takže z ní můžeme také udělat dvojnici. Pokud si správně vybavuju, tak máme takový Magický předmět.”

„Och, měli bychom zařídit, že odtud bude pravidelně odcházet mužská silueta, jelikož všude je spoustu podezíravých lidí. Rozhodně je nenapadne, že se z něj vyklube magický ochránce.”

„Co jiného od vás čekat, pane, vážně jste chytrý!”

A pak.

Stvořili magického ochránce druhé princezny, Feddse.

Uživatel němé magie, záhadný geniální chlapec. Jelikož měl tvář schovanou slunečními brýlemi, nikdo nedokázal rozpoznat jeho skutečnou totožnost. A jeho jméno silně odkazuje na kraj FEDoa. Taky v tom byla část, co narážela na geniálního chlapce, co sloužil rodině Boreasů.

Ale nebylo nikoho, kdo by pochopil skutečnou povahu a původ tohoto člověka. Měl by mluvit jen vzácně a když už musí, pak by to mělo být jen krátce. A jakékoli rozlišení jeho skutečného pohlaví by mělo být obtížné. Zrodil se takový chlapec.

Sylphy do této záležitosti neměla co mluvit. Když se jí zaručili, že jeden člověk bude vždy schopen pátrat po informacích o metastázové události, Sylphy nebylo uděleno žádné právo veta a také neměla na vybranou. Ačkoli neměla ani kam jít, přinutili ji stát se [Feddsem]. Pěšákem v boji o politickou moc.

A tak každopádně.

Se ze Sylphy stal Arielin ochránce [Fedds].




--- dodatek ---

Sylphiny vlasy zbělely kvůli účinku samotného metastázového přesunu a také kvůli vyčerpání veškeré své magické moci a také kvůli tomu, že před a po pádu byla ve stavu naprosté hrůzy.

---------------------------------------------------

<Předchozí>...<Následující>