Kapitola 95 - Svatební oslava, přípravy (1)

Část 1

Už je to týden, co je renovace domu dokončená. Sylphy dostala od Ariel 7 dní volna. Aby mohla Sylphy vést dobrý manželský život, vzala to v úvahu. Já jsem toho využíval a 7 dní a 7 nocí se nechal Sylphy rozmazlovat a rozmazloval Sylphy a prožíval mnoho sladkých a neřestných nocí...

Tak to se nestalo...

Jelikož jsem se také stal hlavou domácnosti, jsou věci, které musím udělat.

Dle logiky tohoto světa poté, co se oženíte a koupíte dům, pořádáte hostinu a pozvete lidi, co jsou vám blízcí. Ačkoli nevím, z které země je tahle logika, vím, že přinejmenším v Shirone a v Milisu tenhle zvyk existuje. Pokud si jenom koupíte nový dům, tak nemusíte pořádat slavnost. Ale pokud se ženíte a koupíte dům, tak musíte uspořádat hostinu. Tohle je to, čemu lidé říkají svatební hostina, co?

„Prozatím pozvěme naše známé a uspořádejme oslavu.”

„Ano.”

Sedíme na pohovce v obývacím pokoji a díváme se na sebe a naše čela jsou blízko. Díváme se na seznam lidí, které hodláme pozvat na oslavu. Také tam je papír na uspořádání zasedacího pořádku.

„Ale vážně máme široké spektrum známých.”

Za mě je to:

Elinalize, Zanoba, Julie, Cliff, Rinia, Pursena, Badigadi. Také přemýšlím, co bych měl dělat s Jinasem a Soldatem.

Za Sylphy je to:

Ariel, Luke a dvě další.

Dohromady máme plus mínus jedenáct lidí. Kdyby to šlo, rád bych pozval Paula a ostatní, ale nedá se nic dělat, když tu nejsou. Poslal jsem o naší svatbě dopis, ale kdo ví, kdy dorazí.

„Královská rodina, Zvířecí rasa, Magická rasa, otrok, dobrodruh... Jsou mezi nimi lidé s pěkně prořízlou pusou, takže předpokládejme, že nastanou problémy.”

Jelikož Rinia a Pursena pořád Ariel nevidí ve velmi dobrém světle, dá se očekávat, že když se ocitnou tváří v tvář, pak nastane nebezpečná situace. Kdyby tohle byla svatba v mém předchozím životě, tak bychom je mohli rozdělit a zařídit, aby se nepotkaly. Ale bez ohledu na to, jak velký tenhle dům je, nakonec je to pořád jenom normální dům. Není tu ani dost místa na tančení.

„Myslíš? Paní Ariel není člověk, co by v takové situaci dělal problémy, ale...”

„Ať je to, jak chce, nechci, aby se nálada pokazila a aby lidi chtěli jít domů. Pokud na to přijde, měli bychom je rozdělit na dvě skupiny...? Mohli bychom izolovat problematické jedince...”

„Hmmm, ale jelikož se zdá, že hodně našich známých bude v budoucnu důležitých, paní Ariel by byla celkem ráda, kdyby se s nimi setkala, ne?”

Na mysl mi vytane obraz motivované a nalíčené Ariel. 'Svatební hostiny jsou skvělou příležitostí, protože se objeví spoustu pohledných mužů!' říká. Ne, já vím, že taková přece není. Zkrátka si chce se zvláštními studenty vytvořit pouto. Ariel je také vypočítavá.

„Takže když sama Ariel přijme zodpovědnost, problém je zasedací pořádek, co?”

Zdá se, že si nemůžou jen tak někde sednout. Ale i když tohle říkám, je celkem těžké je roztřídit dle společenské důležitosti, co? Alespoň Badigadi je nejdůležitější jako úřadující démonický král, ale pod ním jsou Ariel, Zanoba, Rinia a Pursena. Jelikož jsou všichni z královské rodiny, budou se všichni dohadovat na řádném rozesazení.

Zdá se, že i Cliff si bude stěžovat, pokud na něj vyjde nějaké příliš nízké místo, ale... Jemu se dostalo takové výchovy. Nečekaně by to mohlo být v pořádku. Navíc pokud bude sedět vedle Elinalize, tak s tím pravděpodobně nebude mít žádný problém.

Jelikož je Julie otrokyně, bude na konci stolu, ale kdybychom ji oddělili od Zanoby, byla by smutná. Pořád je to dítě, kterému moc nejdou hovory s ostatními. Jelikož je moje přímá učednice, přemýšlím, jestli to nemůžu nějak zařídit.

„Jak vysoko jsou ve společnosti služebné paní Ariel?”

„Ehm, jsou ze střední šlechty.”

Podle toho, co Sylphy řekla, to jsou ženy, ale rozhodnout o tom, kde usadit ženy a kde muže, je také složité. Luke je to samé, ale bude lepší, když ho nedáme moc daleko od Ariel. Sice si nedokážu představit, že by byl někdo z mých známých vrah, ale bylo by strašné, kdyby Ariel zavraždili.

„Ha? Nezapomněli jsme na někoho?” řekla Sylphy, zatímco se dívala na svůj seznam.

Jak to řekla, podíval jsem se na svůj seznam. Člověk, na kterého jsem zapomněl. Kdo to je, hm? Nemyslím si, že jsem na někoho zapomněl, ale... Goriade?

„Ach, už to mám! Nanahoshi! Taky ji musíme pozvat!”

Jak tohle Sylphy řekla, shlédl jsem na svůj seznam. Vážně tam nebylo napsané jméno Silent 7hvězd. Aach, přirozeně jsem zapomněl. Ale i když tohle říkám...

„Myslíš... že by přišla?”

„Určitě přijde.”

„Tak bychom ji měli prozatím pozvat?”

Ačkoli jsem neměl v úmyslu nikoho vynechávat, přišlo mi, že se Nanahoshi chtěla naprosto uzamknout před tímhle světem. Ne, tohle a nepozvat ji jsou dvě různé věci. Radši bych její jméno měl přidat na seznam.

„Když jsme to zařídili jenom takhle, co budeme dělat, pokud nikdo nepřijde...?”

Na mysl mi vytanuly jedny Vánoce v anime. Ačkoli nadšeně připravili obrovský dort, nikdo nepřišel a zbláznili se. Byla to taková bolestná scéna. (pozn.: Kyojin no Hoshi)

„Přinejmenším Ariel a Zanoba přijdou, víš.”

Jediná Sylphina věta naprosto odvrhla mé obavy. Arielina družina o čtyřech lidech a moji dva učedníci, Zanoba a Julie. Myslím, že těhle šest lidí rozhodně přijde. V Zanobově případě, i kdybych ho nepozval, tak by se toho dne pravděpodobně objevil a padl tváří na zem a poblahopřál mi.

„Přece jenom si myslím, že paní Ariel bude chtít prohloubit vaše přátelství, Rudi. A Zanoba pravděpodobně chápe, že kdyby se neobjevil, tvoje důvěra vůči němu by se zhroutila... Rudi, ty na takové věci celkem dbáš, ne?”

J-j-j-j-jako kdyby to byla pravda. Já jsem ten typ chlápka, co se o takové maličkosti nezajímá.

„Přemýšlím, jestli by si to Rinia a Pursena vážně nechaly ujít? Přece jenom Zvířecí rasa nikdy neodmítne pozvánku od svých nadřízených.”

„Takhle to chodí?”

„Hm, kdyby z nějakého důvodu nepřišly, tak nebude vadit, když jim znovu udělíš lekci.”

Zdá se, že Zvířecí rasa si nemyslí, že je něco takového přehnané. Když pomyslím na tu dobu, kdy jsem byl ve Velkém lese a když Gyes předváděl svoji omluvu, možná to z pohledu Zvířecí rasy byla situace, kdy by nebylo nic divného, kdyby Ruijerd začal řádit. Dokonce ani když ho praštila Eris, nic neřekli, co? Naopak když mě propustili, pořád si ze mě dělali legraci. Znamená to, že v jednu chvíli se ke mně chovali jako k člověku s nižším postavením? No, ale nevím, jak to ve skutečnosti bylo.

„No, vzhledem k tomu, že Cliff mi řekl, abych ho zavolal, přemýšlím, jestli přijde.”

„Já tak nějak chci, aby Elinalize taky přišla...” zamumlala Sylphy.

Elinalize. Přemýšlím, jestli se něco stalo. Ale nikdy jsem neviděl, že by si ty dvě povídaly.

„Jen se jí chci na něco zeptat. Ale není to nic důležitého.”

Copak to asi je? Mohlo by to být tak, že se chce zeptat, jestli jsme spolu měli sexuální vztah? Od Elinalize přinejmenším nic neuslyší, i kdyby se na to zeptala.
--------------------------------------------------

<Předchozí>...<Následující>

~ Tentokrát jenom kratičký úryvek...~