Část 4
V okamžiku sedm goblinů shořelo na prach.
„Co ty na to?! Bylo to úžasné, že?! Průměrný mág by tohohle nebyl schopen, víš!” Cliff se zatvářil, jako kdyby se ptal 'co ty na to?' a podíval se k vyhlazeným goblinům. Goblini byli naprosto zuhelnatělí a byli ve stavu, kdy jste z nich nemohli uřezat ani uši.
„Vážně? Vůbec to nebylo úžasné.”
To nebyl bluff. Eris to myslela upřímně z hloubi svého srdce.
Pokročilá ohnivá magie [Věznící plamenná ohnivá střela (Plamen Exodu)]. Eris už dřív Rudea viděla, jak tuhle magii používá. Nezaříkával tak dlouho jako Cliff a i výsledná síla byla mnohem větší než ta Cliffova.
Ale Rudeus by takovou magii nikdy nepoužil proti tak slabému protivníkovi jako goblini. Kdyby to byl Rudeus, tak by nikdy neudělal tu chybu, aby přišel o gobliní uši.
A taky dokud Cliff nedokončil zaříkání, tak Eris ty gobliny zaměstnávala. Protože jí Cliff nic neřekl, když skončil se zaříkáváním, tak ji ten útok málem taky zasáhl. Kdyby to byl Rudeus, tak by v žádném případě nebylo možné, aby udělal něco tak nebezpečného.
„Eris, ty toho o magii vážně moc nevíš, co? Poslouchej, dobře? Tak zaprvé, magie je něco, co...”
Cliff začal s dlouhým a protáhlým vysvětlením řádů magie od základních po pokročilé a jak to, co použil on, byla pokročilá magie a že byl dostatečně pokročilý, že ti předešli muži toho nebyli schopni.
Samozřejmě tohle Eris věděla. Přece jenom to probírali na Rudeových hodinách. Nejenom to, ale Rudeovy hodiny byly desetkrát snadnější na pochopení než Cliffovo vysvětlení.
„Teď už chápeš, jak moc úžasný jsem?”
Mám ho praštit? Pomyslela si Eris.
I když byla na lovu goblinů, o kterém tak dlouho snila, kvůli tomuhle klukovi to šlo všechno do kytek. Kvůli tomu Eris zaujala impozantní pózu se založenýma rukama a bezcitně řekla: „To stačí. Zdá se, že nejsi užitečný, tak jdi domů.”
Kdyby to byl Rudeus, tak by se rozhodl se dočasně stáhnout. Ale zdálo se, že Cliff nedokázal přečíst atmosféru.
„Co to pro všechno na světě říkáš?! Měla jsi těžkosti jen s těmi pár gobliny. V žádném případě bys to sama nezvládla!”
Než si toho Eris vůbec všimla, její pěst už se zhoupla k němu. Cliff se popadl za tvář, zatímco mu z nosu tekla krev. Okamžitě odříkal Léčení a zastavil si krvácení.
„Co to děláš?!”
„Pche.”
Eris mlaskla. Protože by nebylo pěkné nechat člověka na pláních v bezvědomí, šla na něj zlehka, ale výsledkem bylo, že se nechal takhle unést.
„Jo, samozřejmě to chápu. Váááážně chápu, že jsi silná, Eris. V tom případě se teď vydejme do lesa. Při boji s gobliny ti nedokážu ukázat svou skutečnou moc.”
V jeho slovech nebyl žádný postranní motiv. Chtěl Eris ukázat, jak je úžasný. Ale rozhodně to nebyl ten případ, kdy chtěl chlapec své milované dívce ukázat svou skvělou stránku. Prostě chtěl, aby Eris byla unešená jeho mocným já.
„Do lesa to nejde,” promluvila Eris krátce.
Les nejde. To vždycky říkával Rudeus. Navíc Ruijerd s tím souhlasil. A tak se tím Eris poslušně řídila.
„Ačkoli ty jsi ten poslední člověk, u kterého bych čekal, že něco takového řekne, Eris, bojíš se?”
„Nebojím se!”
Ale Eris byla stejně prostoduchá dívka. Pokud jste použili takovou repliku, nechala se snadno zviklat. Nebylo přijatelné, aby na rodinu Boreasů někdo shlížel jako na dobrodruhy nováčky.
„Do lesa, jasný?! Fajn! Pojďme!”
A tak se ti dva vydali do setmělého lesa.
--------------------------------------------------
Žádné komentáře:
Okomentovat