Kapitola 49 - Týden v Milishionu (část 6)

Část 6

– Paulovo hledisko –

Rudeus se vydal na své putování.

Jako vždycky je celkem pozoruhodný. Bez výhrad se na něčem dohodl a pak vytrvale jedná. Elinalize o mě řekla, že jsem žil v poklusu, ale copak by asi řekla, kdyby se potkala s Rudeem. Byl bych rád, aby se potkali, ale... Ne, vlastně by bylo lepší, aby se nepotkali. Nechci se stát Elinaliziným tchánem nebo tak něco.

A zatímco jsem přemýšlel o takových věcech, někdo mě plácl po rameni. Když jsem se ohlédl, zjistil jsem, že se na mě kření muž s opičí tváří.

„Zdar, Paule. Už ses rozloučil se svým synem?”

„Gisu...”

Tomuhle opičímu muži nedokážu dostatečně poděkovat. Kdyby nebylo jeho, pravděpodobně bychom si s Rudeem byli pořád cizí.

„Dlužím ti, co?”

„Tím se netrap.”

Jak jsem tohle řekl, najednou jsem si uvědomil, že Gisu je v cestovatelském oděvu. „Co je tohle, Gisu? Kam chceš jít?”

„Ještě jsem se nerozhodl, ale pořád je ještě dost nepropátraných míst, ne?”

Po těhle slovech jsem si uvědomil, že Gisu hodlá dál pomáhat s pátráním. Byl to celkem šok. Rozpad naší družiny by měl nejvíc trápit Gisua. Není schopen bojovat a ačkoli je taková děvečka pro všechno, zároveň ve skutečnosti nic nedokáže; ostatní družiny ho k sobě nevezmou, nebyl schopen nezávisle plnit zakázky a tak neměl jinou možnost, než se vzdát povolání dobrodruha. Nebylo by nic divného, kdyby mě nesnášel ze všech nejvíc.

„Proč jsi tak strašně ohleduplný a pomáháš s pátráním?”

Když jsem se na tohle zeptal, koutky úst se mu vytočily do jeho obvyklého nihilistického úsměvu. „Zakřikneš to, víš?” S touhle svou obvyklou odpovědí se ode mě odvrátil.

Založil jsem si ruce v bok a hořce se usmál. Tenhle chlápek věřil na tolik pověr, že si je nedokážu všechny zapamatovat. Ale z nějakého důvodu je mi příjemně a vyprovázím Gisua pohledem, dokud mi jeho záda nezmizí z očí.

„Tak,” zakřičel jsem a vzal si Norn na ramena. Přetékal jsem nadšením. Prvně musím zařídit, aby ta velká migrace uprchlíků byla úspěšná. A potom rozhodně najdu svoji rodinu.

S tímhle rozhodnutím jsem se vrátil do města.
---------------------------------------------

<Předchozí>...<Následující>