Novela Mushoku Tensei: Kapitola 76 - Na pokraji střetu I (1)

Část 1

Onigashima.

Království Biheiril, severská zem na nejzazším východním cípu.

A ještě dál na východ, když se překročí oceán, je ostrov.

Onigashima.

Malý ostrov s takovým jménem. Tam žije unikátní rasa známá jako rasa obrů.

Byla to silně bojovná skupina bojovníků s tmavě hnědými vlasy a rohem na čele, pod vedením vůdce známého jako Divoký bůh.

To je rasa obrů.

Byla to jedna odnož magické rasy, ale neúčastnili se války mezi lidmi a démony a ani Laplacovy kampaně.

Z toho důvodu je lidé nepovažovali za odnož Magické rasy a uznali je za podobnou rasu jako elfové a trpaslíci. Ačkoli je to takhle, nejsou moc známí, protože v podstatě nikdy neodcházejí z Onigashimy. Je hodně těch, kteří neví, že Onigashima existuje.

Je to odtažitá rasa. Stýkají se jenom s lidmi z království Biheiril. Na cizí lidi, co vstoupí na jejich území, bez milosti zaútočí a zničí je.

Ale ta rasa také otevřené vítá hosty, které sama uzná. Momentálně je tady jeden takový host. Přeplavil se sem na lodi Mořské rasy, ale když se přiblížil k ostrovu, zaujalo ho to, a tak tu přistál. Skrze velké zmatky ho Divoký bůh uznal a byl to člověk, ke kterému se obři chovali jako k hostu.

Usadil se na přívětivé Onigashimě. Povídal si s upřímným a společenským Divokým bohem, spolu s obry pil alkohol a čas od času se účastnil tréninku mladých obrů. Takový život pokračoval zhruba dva roky. Pro toho hosta bylo období několika let skoro jako okamžik.

Jednoho dne tomu hostu došel dopis.

Odesilatelem byl dobrodruh řádu S a spěšně ten dopis poslal jako urgentní zakázku přes gildu. Obsah byl krátký a stručný.

„Hledaný člověk nalezen v Magickém Triumvirátu. Za několik měsíců pocestujeme na Magickou univerzitu v království Ranoa.”

Když host ten dopis uviděl, vstal. Když Divoký bůh viděl obsah toho dopisu a tvář svého hosta, zeptal se: „Jdeš?”

Host přehnaně přikývl a odpověděl: „Hm. Nebylo by pěkné, kdybych se brzy nedal na cestu.”

Obrové, co to slyšeli, řekli: že se jim bude stýskat. Aby nechodil. Jestli by nevadilo, kdyby tady žil? Když to host zaslechl, s „hm” přikývl.

„Vážně bych to rád udělal. Ale lidé žijí krátce. Pokud si budu dávat na čas, tak možná pomalu zemře. Byl jsem tu jenom krátce, ale užil jsem si to tu. Zase se setkáme.”

Jenom vůdce obrů Divoký bůh se jej nesnažil zadržet. Řekl jenom jednu větu: „Opatruj se.” Slova Divokého boha byla rozhodnutí obrů. I když se obrové zdráhali se s hostem rozloučit, poslechli rozhodnutí svého vůdce.

Ale alespoň...

Alespoň poslední banket.

V reakci na tato slova se v osadě obrů uspořádal velký banket. Obrové uspořádali zápas, v kterém se holedbali svým uměním podobnému sumu, a také mnoho soubojů v pití. Jak Divoký bůh, tak host se velmi bavili.

A pak se host s dobrým pocitem vydal na cestu.

Muž s dobrým smyslem pro humor, co se najednou objevil a strávil ve vesnici dva roky. Bojoval s Divokým bohem a byl poražen, ale následujícího dne znovu oživl a znovu a znovu prohrával, jak se neustále oživoval. A než se kdokoli nadál, tak se s obry spřátelil. Ten nesmrtelný muž.

„Fuhahahahahaha! Jen počkej!”

Vrhl se na západ.

Jeho náhlá invaze překvapila jednu zemi a zaútočila na něj magií pokročilého řádu.

Jeho náhlá invaze překvapila další zemi a ta mu nabídla tribut.

Ale on si ničeho nevšímal. Jen se dál hnal na západ. Prošel lesem, překonal hory, rychlostí, co předčila rychlost, s kterou si lidská rasa dokázala předávat informace.

Než se různé země dostali k tomu, aby začali pátrat po jeho cíli, už tou zemí prošel a dorazil do další. Na západ a dál na západ. Se zdrcující rychlostí.

A pak dorazil.

„Hm, tady to je.”

Na Magickou univerzitu.

– Rudeovo hledisko –

Čas letěl a od té doby, co jsem nastoupil na Magickou univerzitu, už uplynulo půl roku.

Zrovna teď je podzim, období dobré sklizně. Tohle roční období je nesmírně krátké. Ale je to sklizňové období nezbytné pro překonání hořké zimy. Nezvykle je to také období, kdy se ve městě pořádají festivaly...

Na Zvířecí rasu má podzim zvláštní dopad, a to že se dostávají do říje.

Během tohoto období jak muži, tak ženy Zvířecí rasy nemají stání. Není to tak, že by na Magickou univerzitu chodilo nějak moc příslušníků Zvířecí rasy. I kdybyste prohledali 10 tisíc studentů, tak by to bylo maximálně 5%. To je stejně zhruba 500 lidí. Když pomyslíte na to, jak rozlehlá Magická univerzita je, tak to není tak moc. Není to tak moc, ale během tohoto období můžete na různých místech zahlédnout, jak spolu těch pár svádí souboj.

Bojují spolu muži a ženy.

Během tohoto období příslušníci Zvířecí rasy bojují s opačným pohlavím, aby se z nich stali druzi. Po skončení souboje spolu nakonec několik měsíců zápolí a pak se spolu vezmou. Zdá se, že vítěz souboje se stane šéfem budoucí „rodiny”. No, zdá se, že se to omezuje pouze na [zvyk, který se držel od pradávna].

Rinia a Pursena jsou v rámci Zvířecí rasy květiny mimo dosah. Ve schopnosti boje jsou mezi Zvířecí rasou na této škole prvotřídní. A pak to jsou také princezny klanu Dorudia, takže jsou samozřejmě oblíbené.

Podle zvyku lidské rasy se v 15 letech považují za dospělé a mnoho příslušníků Zvířecí rasy je vyzvalo na souboj. Mezi nimi jsou i tací, kteří sem obzvláště přicestovali z velké dálky. Nepovolaným je na kampus vstup zakázán. Normálně by se je škola snažila zadržet. Ale během období říje je to nesmírně delikátní problém, jelikož je to pářící zvyk. Pokud by škola zakázala všechno, pak je tu možnost, že by se studenti Zvířecí rasy vzbouřili. A tak pokud si od školy řádně vyřídíte povolení, můžete pod záminkou „exkurze po areálu” vstoupit, i když nejste student.

Takže, Rinia a Pursena. Dvoření těm dvěma a výhra souboje by jinými slovy znamenalo, že má onen dotyčný spadeno na post patriarchy klanu Dorudia. Patriarchou se nestanete hned, ale jakmile se vyhlásí volba nástupce, bezpochyby vás zahrnou do kandidátů.

Ale jelikož Rinia a Pursena přišly až sem, aby tu studovaly, není to tak, že by mohly samy rozhodnout o své svatbě. Když jim bylo 15, odmítly všechny nabídky k sňatku.

Ale i když zaujaly takový postoj, počet přicházejících válečníků ze Zvířecí rasy nikdy neklesl. Ty dvě jsou oblíbené. Údajně se mezi těmi válečníky nacházeli i tací, co se je snažili uchvátit silou. Byli to lidé, co si mysleli, že je všechno v pořádku, pokud po tom aktu budou schopni vybudovat vztah.

Jelikož to dopadlo takhle, ty dvě se během tohoto období nakonec uchýlily do svých pokojů na koleji. Prý že odmítání nápadníků je příliš otravné. I když je odmítnou, tak je ti hladovějící muži napadnou. O dívčí koleji se rozhodně nemůže prohlásit, že by byla bezpečná. Ale přinejmenším pokud se tam někdo vloupe, všechny dívky ho vyženou. A proto ty dvě během tohoto období nevycházely ze svých pokojů.

Jelikož je to takhle, tak si daly pohov i od třídních hodin. Přemýšlím, jestli je tohle ta takzvaná fyziologická neschopenka.

Jelikož je to období říje, tak by to znamenalo, že ty dvě jsou momentálně v takovém stavu. Když si pomyslím, že ty dvě teď ve svých pokojích jsou celé mňau-mňau a haf-haf, tak jsem z toho taky trochu vzrušený. Ačkoli je to omezené jen na duševní vzrušení.

Dostal jsem od nich dopis, v kterém se psalo: „Šéfe, budeme tě trochu obtěžovat, ale spoléháme na tebe.” I když mi řeknete, že se na mě spoléháte, nic moc jsem neudělal. Přemýšlím, jestli to znamená, že chtějí, abych byl jejich zástupce nebo tak něco. To nejde, jelikož ani nevím, na jaké přednášky chodí.

Kromě toho na podzim se do říje nedostává jenom Zvířecí rasa. Magická univerzita během tohoto období nesnese žádné incidenty jako znásilnění. Dá se říct, že smíšeným rasám se to celé může zdát jako zlá praktika.

Souhlasím s jejich postojem, který zaujali. Tedy přísná bezpečnost na obou kolejích.

Pokud k tomu dojde mezi stejnou rasou a během říje, tak se tomu dá říkat takzvaná přirozená prozřetelnost. Ale když přijde na prváky, co s tím nemají vůbec nic do činění, někdo by je mohl napadnout, aniž by věděli, co se děje. Znásilnění je samozřejmě zakázáno školním řádem. Kvůli tomu se během tohoto období na školních pozemcích nacházejí bezpečnostní stráže.

Znásilnění je zlé, ale pokud člověk srazí druhého k zemi s jeho „svolením” a během souboje, tak je to v pořádku. A zaútočit na člověka poté, co odmítl vaši výzvu k souboji, je přísně zakázáno. Zdá se, že je to nějak takhle.

Dokonce i náš třídní učitel nás varoval. Během tohoto období bychom prý neměli lehkovážně přijímat pozvánky k soubojům a lidé, co nevěří svým bojovým schopnostem by měli při přesouvání vždycky zůstávat ve skupinách.

Senior Fedds se o mě taky bál a řekl mi, abych si dával pozor. Jelikož jsi silný, je možné, že za tebou přijdou nějaké ženy a vyzvou tě k „pouhému cvičnému souboji”, ale to je lež. Takže až je odmítneš, bez ohledu na to, jak tě budou provokovat, nepřijímej to a rychle uteč a přitom si dávej pozor na záda.

Ženy v říji. Kdyby to bylo mé staré já, tak bych možná chodil sem a tam, bojoval s každou, co bych potkal, a budoval si harém. Ale i kdybych něco takového provedl s tímhle tělem, které znesvěcuje tamta choroba, tak by to akorát dopadlo trpce.

Období říje. To se mě vůbec netýká.

Podívejte, co mě se týká, jsou to ti dva mladí támhle. Ti dva, co si všechno vyjasnili a nakonec se z nich stali milenci, elf a lidský chlapec. Věčně hárající elfka sedí na klíně chlapce a studují spolu. Ne, vážně, od rána do večera je tam horko. Vznášejí se tam srdíčkové bublinky...

Ale když si odmyslím Cliffa, přijde mi, že Elinalize se chová stejně jako s ostatními muži. Jelikož jsem měl pocit, že by bylo žalostné, kdybych to Cliffovi nahlásil, tak to nahlas neřeknu, ale... Upřímně řečeno to nevidím nijak jinak než hraní. Přemýšlím, jestli je mezi nimi všechno v pořádku.

„Mistře, nebylo by dobré začít s novým dílem?”

Zatímco jsem se díval na ty dva, Zanoba načal konverzaci. Funguje úplně normálně. O období říje nic neví a nezajímá ho to, tak se to dá shrnout.

„Nové dílo, hm?”

Nedávno jsem začal tvořit 1/8 Eris, abych oprášil své schopnosti, ale z nějakého důvodu mi vyhrkly slzy, jak jsem na ní pracoval, a tak jsem to v půlce vzdal. Od té doby mé schopnosti tak nějak zahálely. Jestlipak je tohle tvůrčí krize?

„Správně, koho bychom měli vytesat?”

„Taky bychom se mohli pustit do něčeho jiného než lidi.”

„Tak co kdybychom zkusili udělat rudého draka?”

„Ach, tak mě tak napadá, že jsi jednou jednoho skolil, že?”

„Tehdy to bylo strašné, myslel jsem si, že umřu.”

„Wahaha, taková skromnost.”

„...Mistře, o čem to mluvíš?”

Jelikož Julie naklonila hlavu ke straně, řekl jsem jí o tom, jak jsem za svých dobrodružných časů porazil rudého draka. A pak jí zčervenaly tvářičky a očí jí zářily. Přece jenom se zdá, že děti na tomto světě mají takové historky rády. Vážně se k ní nechováme jako k dítěti, ale i tak jí je jenom šest let.

„Tak dobrá, udělám pro Julii rudého draka.”

„Bé... M-mistře, a co já? Pro mě nic neuděláš?”

„Pokud je i tvojí učednicí, neměl bys říct něco o tom, jak pomůžeš?”

„...!! Ha... Mistře, i když mám chabé schopnosti, tak pomůžu!”

I já se svým mírně vychýleným rytmem funguju normálně.

I moje přednášky o bariérách základního řádu brzy skončí. Jako další... poslední dobou se trochu trápím, jakou přednášku bych si měl zkusit vzít. Asi by to měla být Detoxifikace mírně pokročilého řádu. Ale až do teď jsem se detoxikací nikdy netrápil. Jenom tím, že jsem si pamatoval základní řád, jsem více méně všechno pokryl. Přemýšlím, jestli je řád mírně pokročilý a výše vůbec potřeba. Nebo bych si možná měl vzít Léčení pokročilého řádu. Ale i u tohohle se dá většina věcí pokrýt mírně pokročilým řádem, takže přemýšlím, jestli to je vážně nezbytné.

Nebo možná bych se měl zkusit vrhnout na kategorii povolávání, na přednášky očarování. Očarování je druh magie vztahující se k výrobě Magických nástrojů. Proč se něco, co má spojitost s výrobou, kategorizuje jako povolávání, vážně netuším, ale... Možná by nebylo špatné to vzít jako výzvu a studovat nový obor.

Stejně dobře bych mohl taky přednášky vynechat a strávit víc času v knihovně. Ve výzkumu teleportačního incidentu jsem teď trochu ve slepé uličce, ale mohlo by být zajímavé zkusit se naučit jazyky jiných ras.

Pokud si nepřiberu žádnou přednášku, co kdybych řekl Cliffovi, aby mě naučil exorcismus? Ne, poslední dobou je pořád s Elinalize. Vážně nechci, aby mě brali za kořena, budu si udržovat vzdálenost.

Nebo možná bych se měl zkusit podívat na nějaký jiný obor než magie. Zajímavá by mohla být i jízda na koni.

Zatímco jsem takhle uvažoval, čas dál plynul.

Poklidný den.
-----------------------------------------------