Část 4
Když jsem o tom dopřemýšlel, můj synek se vrátil zpět k životu hikikomori. Dokonce ani tření nemělo žádný účinek. Je to lepší než poslední 2~3 roky, kdy vůbec na nic nereagoval, alespoň se teďkom postavil. Evidentně se zdá, že je daleko od naprostého vyléčení.
No, je to lepší než nic. Pojďme zpět na pokoj a vezměme to pomalu. Jo, začněme tím, že si vzpomenu na ten pocit, co jsem zrovna teď měl.
– Arielino hledisko –
Sylphy znovu přišla s brekem.
„Řekla jsem, že jsem kluk, ughu... i když to byla moje šance, i když Rudi vzal iniciativu do vlastních rukou a zeptal se mě na to...”
„...…………… To je drsné.”
No, kolikrát jsem ji tímhle utěšovala. Vždycky, když se něco stane, Sylphy za mnou přijde s brekem. Ale pro mě to bylo, jako kdyby se vytahovala svým milencem. Jednou to bylo o tom, že šla s Rudim na trh s otroky a ukázal ji svou mužnost. Bylo to poprvé, co viděla naprosto nahého muže, dokonce se spřátelila s princem Zanobou z království Shirone. Jindy nahlásila, že se Rudi naštval na Pursenu a Riniu a řekl, že i když člověk vyhraje v souboji, tak by neměl rozbíjet věci druhých...
Jindy se vzdycháním řekla, že ji Rudi požádal, aby mu pomohla při výzkumu. A pak když ji Rudi požádal o radu v milostném životě, si myslela, že se možná zamiloval do někoho jiného a řekla mu něco panovačného. Jindy zase řekla, že jí Rudi dovolil podívat se na jeho hůl a že ten magický kámen byl tak velký, že se vsadila, že je velmi drahý. A s natěšeným výrazem řekla, že jí bylo dovoleno mu ji donést. Jindy povídala, jak skvěle Rudi bojoval s panem Badim. Někdy se smutnou tváří řekla, že Rudi provádí výzkum se „Silentem” Nanahoshi. A dneska přišla s brekem, že lhala Rudimu o svém pohlaví a pak utekla.
Ach jo... přála bych si, aby mu už odhalila svoji totožnost.
V téhle době už jsem z něj měla svůj vlastní dojem. Nejdřív jsem si myslela, že je to prostě strašpytel, ale teď vím, že to je jen jeho zevnějšek a že je velmi silný.
Jako svého podřízeného má miko z království Shirone, Zanobu. Podařilo se mu zkrotit dvě princezny ze Zvířecí rasy, Riniu a Pursenu... A také se spřátelil s Cliffem, vnukem papeže Milisova království... Seznámil se s panem Badigadim a ani nemluvě o jeho spolupráci s mrzutým „Silentem”, co dokonce odmítl spolupracovat se mnou.
A všichni Zvláštní studenti, které jsem měla v plánu mít ve svém týmu, všichni ti netypičtí lidé jsou teď jeho spojenci. Kdyby byl zbabělec, tak by to nebyl schopen dokázat. Ohledně té diskuze, co jsme měli, že „zkazky o něm jsou podivně čisté”, teď nepochybuji, že to je také všechno pravda... Svou magií vyhodil do povětří démonického krále Badigadiho... nechal ho vybuchnout! Ta existence, před kterou jsem akorát strachy stála a přihlížela, kdy jsem nebyla schopná nic udělat. On ho jedinou ránou vyhodil do povětří.
Je příliš silný. No, když jsem to viděla, věřím, že mohl porazit jednoho nebo dva zběhlé draky. Sám.
I když má takovou sílu, je nesmírně přátelský. I když mu vyhrožovaly studentky a falešně jej obvinili, že je zloděj spodního prádla, nenaštval se. Od té doby, co nastoupil na tuhle školu, se naštval jen v té záležitosti s Riniou a Pursenou.
Co se týče toho, co provedl, slyšela jsem, že je jeden den držel zavřené a pak jim počmáral tváře. Ale dokonce i ta Rinia a Pursena byly naprosto vyděšené a začaly být poslušné. Určitě jeho hněv okusily pěkně zblízka a na vlastní kůži. Hněv člověka, co jedinou ranou porazil toho démonického krále.
Samozřejmě dokonce ani ony o Rudeovi nešířily pomluvy. Tím myslím, tak moc se bály, že by něco takového nešířily.
Rudeus si dával pozor, aby neudělal chybu, a žil, zatímco skrýval svou moc. I když měl takovou moc a dovedl všechno, co se mu zachtělo. Nevím, proč žije takhle, ale bez ohledu na to, jak moc o tom přemýšlím, mám pocit, že plánuje něco špatného.
Ale podle Sylphy není špatný člověk.
Já jsem se s ním poprvé setkala, když bojoval s Feddsem. Měla jsem pocit, že to je vřelý člověk. Ačkoli vypadal podezřele, byl přátelský. Když Sylphy porazil jediným útokem, byla nejdřív trochu ve střehu, ale já jsem nezaznamenala jedinou změnu v jeho chování.
Takže si myslím, že je dobře být s ním v kontaktu. A jeho prostřednictvím i se všemi Zvláštními studenty. Možná je na čase, abych se mu čestně poklonila a požádala ho o spolupráci.
Ale... měla bych si to přiznat. Bojím se ho. Jsem vyděšená. Přemýšlím, jak to, že se ho Sylphy nebojí. Je to tím, že je silná? Nebo možná proto, že spatřila jeho skutečnou povahu? Když jsem spatřila Sylphinu šťastnou tvář, cítila bych se špatně, kdybych Rudea zatáhla do svého boje o moc.
Chci, aby Sylphy byla šťastná. Je nepravděpodobné, že bych já byla schopná chopit se vlastního štěstí, ale ona je jen dítě, co se nachomýtlo k mému boji o moc. Nemá žádnou šlechtickou zodpovědnost a ani není jako Luke, co mi přísahal svou věrnost. Jen mi pomáhá z přátelství. Není třeba, aby zašla tak daleko, aby kvůli mně ležela ve vlastní krvi. Bylo by lepší, aby v jednu chvíli odešla a žila šťastným životem.
Sylphy to možná nepřijme. S vědomím svého postavení jako můj spojenec se snažila ze všech sil, ale její láska k Rudeovi by mohla být dobrá šance.
Takhle se chovám pravděpodobně proto, že Rudeus by byl velmi dobrý spojenec. Bylo by dobré zanechat Sylphin život, život mé kamarádky, v jeho rukách. Zapomenout na Sylphy je nevýhoda, ale prostě to tak nechme.
No, problémem je Sylphina láska. Nevím, jak moc ho miluje, ale když vidím, že to vůbec nepokračuje, štve mě to. Dokonce i po roce stráveném spolu to vůbec nepokročilo. Taková láska je problém. Zabedněný Rudeus a rozpačitá Sylphy. Je velmi frustrující ty dva sledovat.
Myslela jsem si, že je Sylphy netrpělivější. Nezdá se, že by si toho Sylphy byla vědoma, ale není nemyslitelné, že by si Rudeus mohl kdykoli vyjít na rande s někým jiným.
Například s Pursenou a Riniou. Nezdá se, že by si teď byly Rudea vědomy, ale kdo ví, co se stane za další rok nebo dva.
A taky je tu „Silent”. Ta mrzutá maskovaná žena Rudeovi pomáhá s výzkumem. Podle Sylphina vyprávění teď momentálně nemají takový vztah, ale pokud spolu budou dlouho, kdo ví, co se může stát.
Zatímco Sylphy otálí, možná jí Rudea někdo sebere...
Ne, seberou jí ho. Alespoň nemá žádný důvod se kvůli Feddsovi omezovat. Neboť se převlečeného Feddse akorát zeptal, jestli je žena. To nic neznamená.
Hmm. Ale to znamená, že si aspoň všiml, že je Fedds žena. Myslela jsem si, že je zabedněný, ale je možné, že si toho byl vědom a nechal si to pro sebe. Ne, je možné, že o naší situaci věděl a nezmínil se o tom, aby nám nezpůsobil žádné problémy.
Za předpokladu, že je to tohle, je to potom moje vina?
To já se stavím do cesty Sylphiny lásky?
Správně, musím... ji přestat zadržovat.
Takže její lásku musím podpořit.
---------------------------------------------
Dík za překlad:D
OdpovědětVymazatNo hurá konečně se to někam posune...alespoň doufám...