Mushoku Tensei

Mushoku Tensei

pátek 25. listopadu 2016

Kapitola 83 - Princezna, rytíř, mág (3-4)

~ Zítra je první adventní víkend, což znamená, že mám pracovní víkend → takže aktualizace moc nečekejte. ~

Část 3


Od metastázové události uběhl rok a situace se změnila.

Ne, situace se změnila už dávno. Na místě, o kterém Sylphy nevěděla a dávno úplně na začátku metastázy.

Úplně na začátku byla nepromyšlená slova pana Listona. Liston využíval šťastné šance a šířil mezi šlechtou, že to s největší pravděpodobností byl počin prvního prince. Přinejmenším toto byl oficiální důvod, koho mohlo napadnout, že se v královském paláci objeví magické zvíře, když by ho tam někdo nedovedl? A tak všechnu vinu svalil na druhé. Dokonce vymýšlel, jak nevinné lidi prohlásit za zločince.

Ale když se to dostalo tak daleko, že v té historce už nebylo třeba člověka, aby takového netvora zavedl dovnitř, situace se drasticky změnila. Tento člověk, co používal odpornou přírodní katastrofu, sklidil opovržení.

Tohle byl počin, který udělala většina šlechty. Ale pan Liston si špatně vytipoval svou příležitost. Než se prokázalo, že to byla přírodní katastrofa, prohlásil, že to byl útok druhé strany. A pak se mu ukázala tato šance.

Jako první byl na seznamu princovy skupiny premiér Darius, který pana Listona zkritizoval zrovna v tom správném momentu. Pravomoc pana Listona prudce poklesla. Jelikož přišel o většinu svého území, stal se z něj člen střední šlechty.

Po ztrátě pana Listona čelila frakce druhé princezny, která i ve svém nejsilnějším stavu byla stále slabá, další útok. Premiér Darius velmi oslabil šlechtu z frakce druhé princezny. Vlivní šlechtici postupně ztrácely moc nebo princeznu zradili, čímž způsobili okamžitý rozpad frakce druhé princezny. Ztráta člověka s vlivnou podporou znamenala pro Ariel ztracenou cestu ke koruně.

Ale Ariel měla nesmírně vysoké charisma. Také měla velkou oblibu mezi lidem. Pokud by byla naživu, očekávalo se, že se v budoucnu stane překážkou.

Darius ohledně této záležitosti prvnímu princi poradil, aby poslal vraha, co by to s Ariel skončil. Vlivní šlechtici už byli potlačení, takže už neměla žádné vojáky, co by ji chránili.

Nejstarší bratr, co vraždí mladší sestru. Aby člověk získal trůn asurského království, musí vyhrát takový závod v moci. Dokonce i nynější král udělal něco podobného, aby získal trůn.

Princeznina frakce neměla žádnou obrannou moc. A nebylo jak vraždu vydržet ani politickými prostředky. Arielin život teď byl ve velmi ošidném postavení.

Ale té vraždě bylo zabráněno, rukou samotné Sylphy. Podařilo se jí přelstít vraha.

Byl to zoufalý boj.

Kdyby nebyla Rudeovým učedníkem.

Kdyby nevěděla, jak využít vysoce rychlostního pohybu za pomoci nárazové vlny prostřednictvím němé kombinované magie.

Kdyby zblízka neviděla, co Rudeus dělal a kdyby se nezeptala, proč to dělal.

Kdyby si nevyslechla ty teorie a důvody skryté v pozadí a kdyby to sama nenapodobila.

A kdyby ji nepřítel nepodcenil, protože byla dítě.

Tak by Sylphy pravděpodobně přišla o život kvůli útoku, který vystála.

Ale výsledkem bylo, že Sylphy přežila. Kvůli jedu, co vrah použil, se celé tři dny protloukala světem mezi životem a smrtí, ale naštěstí nejevila známky nějakých následků.

V důsledku čehož se jméno Fedds, co byl kdysi znám jako Sylphy, proslavilo v královském paláci široko daleko. Byly slyšet zkazky o geniálním chlapci. „Byl to padělek?” Je možné, že si mysleli, že to je podvrh.

Přece jenom postavení strážného rytíře a magického strážce byla v královské rodině tradicí předávanou z dob dávno minulých. To postavení většinou připadlo přebytečným dětem mocné šlechty. Byla to obětina.

Když někdo poslal vraha, statečně zemřeli ve snaze chránit královskou rodinu. Šlechtičtí rodiče přehnaně truchlili, jak statečná byla smrt jejich dítěte. Královská rodina to uznala a poslala jim čestnou medaily, aby rodinu odškodnila. A takhle se prohlubovala pouta mezi šlechtou a královskou rodinou. Samotná jejich existence nic víc nebylo. Dalo by se tomu říkat obětní pěšák, výstavní předmět.

Ale Sylphy byla celkem jiná. Ačkoli postrádala zkušenosti ze skutečného boje, byla jasně nadaný mág. Když si Darius vyslechl hlášení o neúspěšné vraždě, trápilo jej to. Přece jenom ten vyslaný vrah byl tak schopný.

Frakce prvního prince začala být obezřetná. A Arielina družina se toho obávala. Pomysleli si, že pokud zůstanou v královském paláci, dříve nebo později je zabijí. Zůstalo jim jenom pár spojenců. Jenom pár sloužících, co měli k ruce, a jeden vlivný šlechtic.

V komnatě královské rodiny se drze zjevil vrah, a přesto z toho nikoho neobviňovali.

Ale problém byl v něčem jiném, než že se takový počin nezpochybňoval.

Vedoucí šlechtic Arieliny frakce, Philemon Notos Greyrat, shrnul naléhavé záležitosti takto: „Prosím, unikněte, paní Ariel. Tady vás čeká jenom smrt.”

„Říkáš, že bych měla utéct?”

„Darius se se mnou přátelí, takže vstoupím do frakce prvního prince a zevnitř oslabím jejich moc. A vy pak v zahraničních zemích shromáždíte moc, vytvoříte aliance a pak se vrátíte, až nastane ta správná chvíle, paní Ariel. A do té doby se znovu reorganizuji a budu připravený na akci.”

Philemon byl chytrý muž. Konec, kdy se Ariel stane královnou, byl pro něj ten nejvýhodnější.

Zatímco předstíral, že se vetřel do přízně Dariovi, aby rodina Notů nepadla, i kdyby Ariel zemřela, podnikl kroky k tomu, aby byl připravený na jakoukoli situaci.

Dle té rady se měla Ariel uchýlit do zahraničí. A tam měla shromažďovat sílu a čekat na správný čas.

Ariel o něčem takovém nevěděla. Ale bylo jasné, že pokud to takhle půjde dál, tak ji tady zabijí.

Bylo mnoho míst, kam mohla jít v zahraničí studovat. Mezi kandidáty byly velké země jako Království dračího krále nebo Svaté Milisovo království.

Ale Ariel si vybrala sever. Jejím cílem bylo Magické město Sharia v království Ranoa. Na Magickou akademii, na kterou byl Magický triumvirát tak hrdý. V jiných zemích by byl jen nedostatek spojenců, od kterých by si mohla vypůjčit moc v tomto rozporu s Asurou. Nikdo nechtěl podporovat hádku s monstrózním národem, jenž měl dostatek financí. Ale jelikož akademie shromažďovala všechny rasy ze všech zemí světa, brzy se rozhlásí, že to je pevnost druhé princezny.

Ariel se ještě nevzdala.

Ariel byla naživu.

A také ta cesta k bytí králem.

Nebylo to jen šlechtické zahálčivé povídání.

Ona, jenž se narodila v asurské královské rodině, chápala svůj osud.

„Sylphy, omlouvám se.”

Ariel si byla vědoma toho, že Sylphy neměla důvod ji na této cestě doprovázet. Už si vyjasnila téměř veškerou nedůvěru, kterou vůči Sylphy mohla mít. Paulovo jméno se nyní spojovalo s pátrací družinou z kraje Fedoa a bylo potvrzeno, že s tou metastázovou událostí nemá nic společného.

Sauros se nonšalantně objevil v královském paláci a vůbec nevěděl, co se stalo, a kvůli intrikám Philemona a frakce druhého prince byl popraven. V tomto bodě se nevědělo, kde je Philip a Rudeus. A když se přihlédlo pouze k Saurosovým výmluvám a Sylphině odhodlání ohledně té vraždy, zjistilo se, že je nevinná. Jen další oběť metastázové události.

„...Teď, když to došlo až sem, zatímco si myslím, že je jen správné, abych tě zprostila své služby, místo toho tě pokorně žádám: Prosím, ochraň mě. Nemám nikoho jiného, na koho bych se mohla spolehnout.”

„Také tě o to prosím. Můj meč ještě není tak ostrý. A nemám důvěru, že bych sám dokázal paní Ariel ochránit.”

Ariel a Luke se sklonili před Sylphy, jejíž postavení bylo mnohem nižší než to jejich. Před Sylphy, jež chtěla pátrat po své rodině a po Rudeovi, i kdyby měla jít pěšky.

Ale za tento jeden rok o nich Sylphy začala smýšlet jako o přátelích. Přátelé s pár zvláštnostmi, které měly tendenci být nápadné. Přátelé, jejichž vztah k ní byl trochu jiný než její vztah k Rudeovi. Sylphy silně cítila, že „přítel je přítel”. A Sylphy mohla své přátele snadno spočítat na prstech jedné ruky.

„Rozumím. Budu tě dál chránit, paní Ariel.”

Sylphy se v tom okamžiku možná doopravdy a v pravém slova smyslu stala princezniným magickým strážcem.



Část 4


Odešli z Asurského království pod záminkou studia v zahraničí. Jejich momentální stav ze strachu z vraždy se nejevil jako nic jiného, než že všechno odhodili a okamžitě utekli ze země. Ačkoli to byla pravda jen napůl.

První princ za nimi nevyhnutelně poslal družinu. Byl si vědom, jaké riziko stále žijící Ariel představovala. Její charisma by mohlo zaujmout Magickou gildu. Navíc na akademii chodili i děti jiných asurských šlechticů. Mohla by jim, druhorozeným, kteří nemohli pokračovat v další generaci, nebo třetirozeným, jímž by mohla zviklat srdce, dát způsob, jak se stát hlavou své rodiny. Neboť při asistenci Ariel by se toho mohlo dosáhnout mnoha způsoby.

Navíc tam bylo spoustu různých šlechticů a členů královské rodiny z jiných zemí a kmenů. Kdyby se Ariel se svým nesmírně vysokým charisma vrátila poté, co získá silná pouta se zahraničím... Frakce prvního prince si myslela, že by bylo nejlepší, kdyby byl tento jejich útok i tak nějak přehnaný.

Pronásledování princezniny družiny pokračovalo i poté, co opustili hranice Asurského království. Její družina sestávala z 15 šlechticů. A kdykoli byl jeden z nich o samotě, vždycky přišel o život kvůli překvapivému útoku.

Konkrétně překvapivý útok v Dolní čelisti Rudého draka byl skrz naskrz závažný. Zhruba deset šermířů, jeden mág na podporu a léčitel, co čekali v záloze. Všechny předchozí útoky byly jen přípravou na toto přepadení.

Ale tuto formaci jisté smrti naprosto zničila Sylphy. Bojové techniky němé magie, které ji naučil Rudeus, tu byly velmi efektivní. Ačkoli Sylphy byla na čestném místě magického ochránce, nikdy nezanedbala posilování svého těla. A dokonce se od Luka ve volných chvílích, kdy ji mohl učit, naučila, jak máchat mečem. A ačkoli to byla jen tenká vrstva, poslední dobou začala nosit Bojový duch.

Všechny útoky ustaly, když Arielina družina překročila Horní čelist Rudého draka. Kromě Sylphy a Luka se počet Arieliných šlechtických služebných snížil na pouhé dvě.

Frakce prvního prince neměla odvahu poslat vraha do země, kde na věci nemohli sami dohlížet.

Jejich formace jisté smrti byla rozdrcená a u protivníka, kterého nedokázali zabít na vlastním území, měli jen málo důvěry, že to dokončí v cizí zemi.

Tohle byla chyba na straně frakce prvního prince. Kdyby ten útok ještě dvakrát nebo třikrát zopakovali, byla velmi vysoká pravděpodobnost, že by Ariel zemřela. Kdyby její služebnictvo neriskovalo vlastní život, aby princeznu ochránili, tak by se nedalo očekávat, že by sama Sylphy byla schopná tu povinnost zvládnout.

Ale princův nedostatek úsudku ohledně této záležitosti byl bezpochyby zásluhou Sylphiných bojových dovedností.

Po tomto utrpení se dostali do Království Ranoa.

Pět lidí, co nebyli zvyknutí na putování po cizí zemi.

Zůstali jenom dvě služebné:

Elmore Bluewolf.

Kleene Elrond.

Obě dvě to byly mladé dámy.

Služebnictvo ve středním věku, co znalo základy putování, již zemřelo. Měli špatné plánování, které je na cestě zdrželo a kvůli tomu je na cestě zastihla zima. Nebezpečná družina, co je pronásledovala, a samolibost vesničanů pomalu sžírala trpělivost družiny a nakonec skoro vedla ke katastrofě.

Pravděpodobně je netvoři nebo lapkové viděli jako lahodný drobet. Po cestě je ještě mnohokrát napadli. Ale každý útok byl odražen.

A také na ně čekalo mnohem více těžkostí.

Když se dostali do Magického města Sharia a setkali se s mnoho dalšími komplikacemi, měli pocit, že se jejich vzájemný vztah posílil.

Byli to druhové.
---------------------------------------------

<Předchozí>...<Následující>

6 komentářů: