Kapitola 117 - Příjezd (2)

Část 5

Paul a ostatní zůstávali v hostinci v jistém koutu města. Hostinec byl postavený z hlíny a kamene. Kdybych to měl vzít podle standardu Magického kontinentu, byl by to hostinec pro dobrodruhy řádu B. Není to ani dobré, ani špatné.

Když jsme se dostali ke vchodu, Gisu řekl: „Poslouchej, Paul je celkem vyčerpaný. Ty, Elinalize, určitě máš spoustu věcí, co mu chceš říct, ale tentokrát se zkus trochu držet.”

„...Nemůžu nic slíbit,” řekla Elinalize a potřásla hlavou.

Gisu se hořce usmál a pokrčil rameny. Nic jiného se neřeklo. No, když jde o Elinalize, není to tak, že by najednou začala být agresivní.

Kapitola 117 - Příjezd (1)

Část 1

Labyrintové město Lapan.

To město bylo postavené v záhadném materiálu, co připomínal klec. Něco takového se nikde jinde nedalo najít. V širé poušti byla obrovská bílá klec. Zrovna když si pomyslíte „co to je” a přiblížíte se k té kleci, abyste se podívali, ze všeho na světě je to kost. Jsou to kosti obrovského Behemotha. Lapan je město postavené v obrovském hrudním koši, do kterého by se snadno vešlo průměrně velké město.

Tohle místo, které kdysi nebylo nic než malá oáza, změnily ostatky Behemotha. Objevil se tu překvapivě velký počet labyrintů a tato země fascinovala velké množství dobrodruhů.

Toto místo navštěvují dobrodruhové z celého světa, aby v Lapanu rychle zbohatli. Rodí se tu mnoho hluboce dojemných dramat a tragédií.

Výtah z knihy „Putování po světě” od dobrodruha Krvavého hraběte.

Kapitola 116 - Pouštní válečníci (2)

Část 7

Vzali jsme to oklikou a zrovna když jsme si vydechli úlevou.

Hyu!!

Najednou jsme zaslechli zvuk, jak něco svištělo vzduchem. V následujícím okamžiku se Tontovi do hrudi zabodl šíp. Tonto klesl na kolena. Neměl jsem ponětí, co se dělo. Chtěl jsem k němu přiběhnout a v panice použít léčivou magii.

Ale v dalším okamžiku mě Elinalize popadla za zátylek. Zároveň s tím se do velblouda vedle Tonta najednou zabodl šíp.

„Utíkejte. Je to útok! Jdou ze západu!” křičel Baribadom.

Kapitola 116 - Pouštní válečníci (1)

Část 1

Míříme do Lapanu jako strážci Garubana.

Členové družiny jsou:

kupec Garuban.

Kapitán stráží Baribadom „Jestřábí oko”.

Stráž Karumerita „Drtič kostí”.

Stráž Tonto „Velká čepel”.

Kapitola 115 - Bazaar (2)

Část 3

Příštího rána.

Jak jsem se vzbudil, křičel jsem: „Mravenci!” Byl to útok rojnice mravenců! (pozn.: odkaz na počítačovou hru Romancing saga/Nico Nico, kde bylo přehnaně moc mravenců)

...Ačkoli se nic takového nestalo. Poprvé po dlouhé době jsem se byl schopný vyspat celou noc.

Měl jsem pěkné sny. Zdálo se mi o tom, že mě Aisha a Norn neodbytně žádaly, abych je povozil na ramenech. Když jsem měl na ramenou Norn, Aisha se kabonila. Když jsem měl na ramenou Aishu, Norn plakala. Nakonec přišla Sylphy a jako nějaký tyran mi sedla na ramena.

Když jsem ji vyplísnil: „Hele, počkej, až budeš na řadě.”

Kapitola 115 - Bazaar (1)

Část 1

Osmý den.

Sestoupili jsme z plošiny a zamířili k bazaaru.

Ze shora ten bazaar vypadal jako kobliha s dírou uprostřed. Stany obkružující jezero byly jako poleva. A kolem toho byla sem tam nějaká zeleň. Už dlouho jsem takové pečivo neměl.

„Konečně jsme dorazili.”

„Máš pravdu, i když to bylo jen deset dní, mám pocit, že to bylo tak dlouho.”

„Pravděpodobně kvůli všem těm netvorům.”

Kapitola 114 - Putování pouští

~ A dneska ještě jedna kompletní kapitolka. ~

Část 1

Druhý den od chvíle, co jsme začali naše putování pouští.

Pokračovali jsme na sever. I druhého dne jsme si předsevzali, že budeme bojovat s netvory. Na téhle poušti je spoustu netvorů. Obzvláště si musíme dávat pozor na písečné červi. Pokud si na ně při chůzi dáváme pozor, není v tom žádný problém. Ale jsou chvíle, kdy nemůžeme koukat pod nohy. Například uprostřed bitvy.

Jednou když jsme bojovali s Dvojitým smrtícím škorpiónem, objevil se písečný červ. Celého mě spolkl a zdálo se, že mě hodlá zatáhnout pod zem.

Kapitola 113 - Pouštní ekologie (2)

Část 4

Večer je poušť rudá. Země je zbarvená do tmavé rudé a jdou na ní snadno vidět kontrasty ve vzorech. Jak se na povrchu vytváří rudé a černé proužky, široko daleko je vidět taková iluzorní scéna. Je to jiný svět. I na mém předchozím světě musela být taková scéna.

„Teplota klesá. Zdá se, že takhle budeme moct v noci urazit ještě kus.”

„Správně, pojďme dál.”

„Rozu—ha?”

Kapitola 113 - Pouštní ekologie (1)

Část 1

Začalo naše putování pouští.

Tělo jsem měl napjaté kvůli succubově překvapivému útoku. Moje intuice se možná ztupila. Že by to bylo kvůli tomu, že jsem posledních pár let strávil na škole? Ačkoli moje intuice nikdy nebyla tak ostrá. Takovéhle věci záleží na pocitu.

Tohle je kontinent Begaritto. Je to jiné než bezpečný Centrální kontinent. Pokud si nebudu dávat pozor, můžu zemřít.

„Prozatím si vezmeme tlustý oděv. Musíme se dobře hydratovat, takže mi řekni, pokud ti dojde voda v čutoře.”

„Dobře.”

Kapitola 112 - Přirozený nepřítel

Kapitola 112 – Setkání s přirozeným nepřítelem

Část 1

Pocítil jsem senzaci, jako kdybych se najednou probudil ze spánku.

Hádám, že to je takový ten pocit, kdy vás něco vyvede z míry. Jasně jsem cítil, jako by se moje vědomí na chviličku přerušilo.

Když jsem se podíval vedle sebe, Elinalize se rozhlížela po okolí a tvářila se přitom, jako kdyby ji zrovna obelstili.

„Teleportovali jsme se, že jo?”

„Kdo ví.”

Kapitola 111 - Na kontinent Begaritto (2)

Část 5

Pět dní na jihozápad od Magického města Sharia.

Dorazili jsme k lesu.

Těchto posledních pět dní jsme cestovali s jediným mužem, kterého jsme najali v gildě dobrodruhů. Aby mohl zavést koně zpět.

Kůň by byl v lese přece jenom na obtíž. A taky nevíme, jak velký je ten teleportační magický kruh. Možná by nám na poušti přišel vhod, aby nám nesl zavazadla, ale určitě bude lepší, když si něco takového koupíme na druhé straně. Ta země by měla mít svoje vlastní zvířata vhodná do pouště. A tak je určitě lepší, aby koně někdo odvedl zpět. Přece jenom to nebyla levná koupě, uděláme z něj našeho koně.