Kapitola 104 - Služka a student (4-7)

Část 4

Z Aishy se stala naše domácí služebná.

Je nadprůměrná. Od té doby, co se Aisha začala starat o věci v domě, Sylphino břímě se velmi snížilo. Aisha převzala veškerý úklid. Pustila se i do praní. I moje práce převzala. To znamená, že už nemůžu hladit nebo se tváří otírat o Sylphiny nošené kalhotky. Musel jsem se toho vzdát, neboť jsem to nedokázal vysvětlit. Neměl jsem na výběr než to přejít.

Ale byly povinnosti, které jsme jí nemohli předat. Sylphy pořád nakupovala a vařila. Aisha jí pomáhala.

Kromě toho zařídila pročištění komínu, zdravila lidi v okolí a taky prováděla všechny ty věci, které jsem si nikdy ani neuvědomil, že je třeba udělat. Je vážně výborná. Vyniká a nedělá chyby. Nemá žádné slabiny. A jsem si jistý, že se snaží i na místech, kam nevidím.

Zdá se, že Aisha má v úmyslu být vážně služebnou. Sundala masku mladší sestry a vykonávala své povinnosti s železnou vůlí. To je výsledek Liliiny výchovy.

Obecně se starala o různé věci kolem domu. Když jsem se já a Sylphy vrátili domů, pomohla Sylphy s vařením, mě pomohla s přípravou lázně, připravila věci na převlečení, než jsme Sylphy a já šli do lázně, pomohla Sylphy, když vylezla z lázně, učesala ji a upravila.

Dokonce i během dní, kdy měla Sylphy noční směnu, se Aisha oblékla do zimy a vyrazila se slovy: „Teď se půjdu postarat o paní a vrátím se.”

Zdá se, že to Sylphy tak nějak trochu trápí. Pro mě je vlastně celkem příjemné ty dvě sledovat.

A když k nám přijde návštěva, stará se i o ni. I když říkám tohle, za posledních pár dní přišla jenom Nanahoshi. Nedávno přišla znovu formálně poděkovat. Řekla, že chtěla připravit něco jako výraz svého díku, takže jsem ji požádal, aby mi dala nějaký užitečný magický kruh, co využíval povolávací magii. Až experiment pokročí do druhé fáze, zdá se, že mi to vysvětlí.

Co se Nanahoshi týče, Aisha byla ve své péči vskutku pilná. Připravila lázeň a čisté oblečení a dokonce jí pomáhala s umýváním... Zdá se, že to Nanahoshi celkem rozčilovalo. Na oplátku mi sarkasticky řekla, že takhle sdírat z kůže vlastní mladší sestru by dělal akorát zloduch. Nanahoshi má prostě za to, že lázeň by měla být odloučená, bohatá a měla by člověka prostě uklidňovat. Až příště Nanahoshi přijde na koupel, řeknu Aishe, aby se snažila si držet odstup.

Když později zasednu do obýváku, abych tam něco udělal, vždycky chodila sem a tam, aby se o mě postarala. Kontrolovala oheň v krbu, donášela nějaký teplý nápoj...

Vážně mám pocit, že je trochu divné, že se o mě takhle stará moje mladší sestra. Ale Aisha to dělá s takovou radostí. Jsem si jistý, že nebude vadit, když v tom budu nějakou dobu pokračovat. Není to tak, že bych ji k tomu nutil...

To jsem si myslel, ale když od dětství používáte magii, vaše celkové množství magické moci vzroste. Vzpomněl jsem si na takové pravidlo. Pokud nechodí do školy, myslím si, že by bylo dobře, kdyby alespoň trénovala svou magickou moc. Po desátém roku života už o tolik nevzroste, ale i tak to znamená, že její budoucí růst je pořád pozitivní.

Když už jsme u toho, jsem si jistý, že by bylo nejlepší, kdyby dokázala použít útočnou magii až do mírně pokročilého řádu. Ačkoli není problém žít jenom se základním řádem, ve vlastním boji je nejsnazší používat mírně pokročilý řád.

„Aisho, pojď sem na chvilku. Budu tě učit magii.”

„Brácho, ty mě budeš učit?!”

Aisha se tvářila, jako kdyby měla vážně radost. Když je něčím hodně dojatá, obvykle má sklon měnit hlas. Zdá se, že ještě nedosáhla Liliiny úrovně.

„Jen pro případ, že bys to kdy potřebovala. I když řekneš ne...”

„Není možné, abych řekla, že nechci!” řekla Aisha a vyskočila mi na klín.

Ach, roztomilé.

„Jsem jedno ucho!”

A tak to dopadlo tak, že jsem Aishu učil magii. I když říkám tohle, už se naučila všechny základy. Mírně pokročilý řád ještě neumí, ale jsem si jistý, že když by si akorát přečetla učebnici magie, rychle by se to naučila. Jen tak mimochodem, nebyla schopná použít němou magii. Přece jen se zdá, že po desátém roce života už je to nemožné. Prozatím jsem ji zaúkoloval, aby každý den spotřebovala skoro veškerou svou magickou moc.

V noci se mi Aisha přikradla do postele.

„Brácho, nevadí, když budu spát s tebou?”

Jelikož k té jedné věci (pozn.: tak nějak netuším, o čem to mluví...) došlo teprve včera, jsem na ni trochu moc měkký. No, ale spát spolu by mělo být v pohodě, určitě.

„Jasně, pojď.”

Nijak zvlášť jsem si nepostěžoval a pozval jsem ji do postele. Aisha je menší než Sylphy a má vyšší tělesnou teplotu. Jelikož je v téhle části světa zima, je to ten nejlepší polštářek na spaní.

Samozřejmě nedošlo k ničemu erotickému. Upřímně řečeno nemám pocit, že bych se dokázal dostat do erotické nálady. Tak zaprvé se u ní ještě plně nerozvinuly druhotné pohlavní charakteristiky. Zdá se, že ona sama ještě nemá patřičné znalosti, ale jsem si jistý, že sexuální tužba je stále hudbou budoucnosti. Nemám se proč cítit provinile.

No, pokud ke mně Aisha nakonec bude cítit sexuální touhu, pak se toho bude muset zříct. Ke vztahům mezi blízkými příbuznými nemám co říct. Já prostě jen nechci zničit svůj vztah s rodinou.

Část 5

No, zatímco dny, kdy Sylphy není doma, jsou v pohodě; problém spočívá ve dnech, kdy nemá žádnou noční směnu. Můj noční život se Sylphy jednou každé tři dny...

Jelikož tu je i moje sestřička, myslel jsem si, že bychom se měli na krátko zdržet aktivit. Ale když jsem pomyslel na to, jak vedle mě spí bezbranná dívka, není možné, abych to vydržel. Ne, ale ve skutečnosti bych to měl být schopen vydržet... kdybych se o věci postaral sám.

Nicméně v domě mě Aisha vždycky následuje. Není možné, abych se o to postaral na záchodě ve škole. I když mám manželku, řešit to sám je taková škoda. A zatímco jsem se tím trápil, nakonec se to nastřádalo.

V tomto mladém těle se silnou sexuální tužbou. Pokud se s tím do týdne nevypořádám, je to na pokraji samovolného uvolnění. Zkuste vedle takového mladého těla nasadit roztomilou spící dívku. Ani nemluvě o tom, že ta dívka je se vším v pohodě. Snaží se ze všech sil, aby počala dítě. Když říká tak rozkošné věci, přijde mi, že je hloupé se to snažit snést.

„Fu...”

V důsledku čehož to byl přehnaný shon až do konce. Prozatím jsem se přesvědčil, že jsou dveře zamčené, a zlepšil zvukovou izolaci zemní magií. ...Jen se musím modlit, že se Aisha nebude snažit nakukovat ze své strany.

„Rudi, dneska jsi byl úžasný...”

Potom byla Sylphy celkem apatická. Propocená a její rozcuchané vlasy se jen trochu leskly.

Když už jsme skončili s postelovými řečičkami, začal jsem jí tělo otírat mokrým ručníkem, zatímco jsem seděl po domácku oblečený na posteli.

Naše domácí oblečení bylo ušité z měkkého materiálu. Je to oděv, co působí trochu prostým dojmem. Spíš než teplákovka se to blíží spíš žerzeji. Sylphy řekla, že to není moc sexy, ale naprosto se mýlila. U Sylphiny atraktivnosti je to spíš takovýhle oděv, co její specifické kouzlo vynese na povrch.

Tak nějak z toho mám pocit, jako kdyby na posteli seděla dívka z atletického klubu. Právě proto, že to je jen málo sexy, se to vzrušení zrychluje. Je to to takzvaný umělecký sklon.

Například když si představím to černé negližé, co měla Eris na sobě. Nebo Elinalize v podobném oděvu, jak provokativně mluví. Nebo Rinia a Pursena se svou objemnou hrudí. Kdybych si tak představil Sylphy, takhle by to nedopadlo. Tohle prádlo se hodí k Sylphinu nedostatku sexuálního kouzla.

„...”

„Hm? Copak, Rudi?”

Než jsem se nadál, hladil jsem zezadu Sylphino útlé tělo. Je to vážně dobré tělo. Je tam pár nevyrovnaných míst, ale není nudné. Má jen trochu tuku, ale z nějakého důvodu je měkká. Stačí abych ji takhle objal a hladil, a můj hromosvod čelí vzhůru.

„Ehmm... ještě to chceš dělat?”

„Ne, zítra máš práci, Sylphy. Vydržím to. Zítra ráno budu spokojený, když je trochu promasíruju.”

„No vážně... ale vážně nevadí, když to nebudeš snášet, víš?”

Sylphy padla zpět na postel... A pak se na mě podívala s rukama nataženýma ke mně. „Nevadí to, Rudi. Pojď,” řekla Sylphy stydlivě a nesměle.

Moje trpělivost se v okamžiku proměnila na celistvé zhroucení. Už nevím, co to znamená trpělivost. Sepjal jsem ruce a pak jsem hodil šipku ze svého oblečení rovnou na Sylphy (pozn.: nevím, jestli to mám brát jako nějakou narážku, anebo doslovně...).

Té noci to byl takový pocit.

Část 6

Teď.

Když už jsme u Norn, během těch pár dnů, kdy jsem zařizoval a připravoval její nástup na koleje, byla poslušná. Nic konkrétního mi neřekla. I když říkám tohle, nebylo to ani tak, že by se ke mně chovala nějak zle. Když jsem jí něco řekl, udělala to. A upřímně poslouchala, co jsem jí říkal. To akorát kdybyste se mě zeptali, jestli spolu vycházíme, bylo by obtížné na to odpovědět.

Co se mě týče, rád bych ještě víc prohloubil své přátelství s Norn. Proto jsem se jí jednou zkusil zeptat: „Chceš se se mnou vykoupat?” Takzvané nahé střetávání, tak.

„...Ne.”

Ale Norn mě odmítla s nesmírně nepříjemným výrazem na tváři.

Naopak Aisha řekla: „Ach, já s tebou půjdu.” A pak mi umyla záda a nakonec mě i namasírovala. Aisha všechno hravě zvládne, aniž by to povorala. Dokonce i její způsob umývání je zručný. Stane se z ní úžasná mýdlová dáma.

Ne, trápilo by mě, kdyby to tak vážně dopadlo.

Část 7

Po pár dnech jsme dokončili přípravy a Norn mohla nastoupit na koleje.

Zdá se, že její spolubydlící je čtvrťačka. Ze stejného ročníku jako Nanahoshi, co? Kdyby to byla aspoň páťačka nebo šesťačka, tak mám pár známých.

Její spolubydlící měla vlasy skoro jako kakadu, je to dívka jako malý papoušek. Pohybovala se tak nějak nervózně, úplně se k té představě hodila. Buď pochází z magické rasy nebo je příslušník zvířecí rasy ptačího typu. Jmenuje se Melissa. Nekolovala o ní žádná špatná zkazka.

Na této škole je mnoho míšenců, půl na půl nebo se čtvrtkou jiné rasy. Musím zařídit, aby Norn neřekla nic diskriminujícího.

Prozatím by možná bylo lepší se s ní po pozdravu rozloučit. Jak jsem si to pomyslel, s úsměvem jsem k ní přišel, ale vyděsilo ji to. Nedokázala dokonce ani promluvit.

Tak vyděšená byla. Možná bude lepší, když utajím, že jsem s Norn příbuzný. Přece jenom mě na škole berou za šéfa delikventů. Bylo by strašné, kdyby se jí báli a nemohla si kvůli tomu najít kamarády.

No, chci si myslet, že to nějak dopadne, aniž bych se tím tak moc trápil. Kdybych dohlížel na všechno od začátku, až do konce, přece jenom bych se o ni staral až moc.

Pokud na to přijde, může se spolehnout na Sylphy a Luka nebo Ariel. Ti tři jsou na škole oblíbení. Kolem nich se scházejí lidé. Pokud se člověk přidá k jejich skupině, přirozeně se zařadí do jejich společenských interakcí a také se skamarádí.

Ne, pokud se jedná o ty tři, naopak je tu možnost, že by mohla žárlit. Ne, ne, přesně takhle se plavit přes ta bouřlivá moře se také nakonec promění na růst, ne?

Hmm.

Je to těžké.

Společenská povaha je vážně obtížná.

Každopádně nebude dobré, pokud se sebou Norn něco neudělá. Jsem si jistý, že by bylo lepší se do toho nevměšovat, dokud se něco nestane. Nějakou chvilku budu jen čekat a uvidím.

I když říkám tohle, jo, trápí mě to. Nebylo by pro ni přece jenom lepší, aby docházela z domu?

V den, kdy jsme Norn poslali na koleje, jsem řekl Norn oděné v uniformě a svírající tašku o různých věcech, na které si dávat pozor.

Na kolejích musí dodržovat pravidla. Musí se ze všech sil snažit studovat. I když spatří příslušníka Magické rasy, neměla by je odsuzovat. Bylo spoustu věcí, co jsem jí chtěl říct. Ale kdybych řekl příliš, nepamatovala by si je.

„Norn. Pokud tě bude ve škole něco trápit, řekni mě nebo Sylphy.”

Prozatím řeknu aspoň tolik.

„Ano,” odpověděla Norn, aniž by se mi podívala do očí.

Přemýšlím, jestli kdy nastane den, kdy s ní budu vycházet. Jsem nervózní.

„A řádně si čisti zuby ráno a večer před spaním.”

„Ano.”

Tohle taky musím říct: „Taky se koupej.”

„Ano.”

Támhleto taky musím říct: „Dělej si domácí úkoly.”

„...Ano.”

Správně, pak jsou tu ještě věci ohledně nemocí. „Nenachlaď se.”

„...”

Dívala se na mě extrémně otrávenýma očima. Jak jsem si myslel, trochu se bojím.
---------------------------------------------------------

<Předchozí>...<Následující>