Kapitola 66 - Přijímací zkouška (3-5)

~ Malé prohlášení, aby mi nepřišel další 'dobrosrdečný' mailík, že překládám špatně -- ne že by mi to vadilo, já mám mailíky a komentáře ráda, ale potom to další 'horkokrevné' dohadování nemusím. Takže, <<< začátek litanie>>> nepřekládám doslova, ale snažím se to uzpůsobit tak, aby se to dobře četlo. Například: když Rudeus vypráví v minulém čase a pak mu tam najednou skočí přítomný čas, co prostě zní divně, automaticky přítomný čas měním na minulý. Anebo když Rudeus zmíní nějaké přísloví, např: "nepočítat kuřata, dokud se nevylíhnou", tak se snažím najít vhodné české přísloví jako "neříkej hop, dokud nepřeskočíš" a podobné malé úpravy. <<<konec litanie>>> 

Fuu, jen jsem si potřebovala vylít srdíčko. Samozřejmě nejsem dokonalá a pokud najdete chybičku, nahlašte ji, ať se opraví, ale prosím slušně, díky! ~

Část 3

Když jsem recepční předal dopis, uvedla mě do přijímacího salónku.

„Chvilku tu počkejte, prosím.”

S těmihle slovy paní recepční zmizela. Při čekání jsme v tichosti seděli na pohovce, co byla k dispozici. Elinalize se samozřejmě přitulila ke mně. Dělá to vždycky, když sedí vedle muže. Vážně to je zlozvyk. Ale jelikož mě to vlastně neobtěžuje, nechal jsem to být. Ona je šťastná, že cítí moje mužné tělo, a já jsem rád, že mám vedle sebe takovou nádhernou slečnu. Všichni jsou spokojení. Jediný bitý je na tom ten můj synek, co na celou tu situaci vůbec nezareaguje.

Ztracen v myšlenkách jsem si prohlížel okolí. Dal jsem tomuhle přijímacímu salónku řád C. Pohovka je celkem tvrdá a je tu minimum nábytku. Ale jako místo na schůzky s dobrodruhy je to vlastně odpovídající.

„Děkuji za trpělivost, já jsem zástupce ředitele Jinas.”

Po zhruba hodinovém čekání se objevil zástupce ředitele Jinas. Na to, že jsme neměli domluvenou schůzku, nás přijal rychle.

Vlasy mu začínají ustupovat a zdá se jako nervózní muž v nejlepších letech. Má na sobě tmavě modrou róbu. Je uživatelem vodní magie?

„Jsem rád, že vás poznávám. Já jsem Rudeus Greyrat.” Pozdravil jsem ho po vzoru šlechty, jak jsem se naučil, a rychle sklonil hlavu. Když jsem se podíval po Elinalize, také se uctivě ukláněla.

„A kdo je toto, pokud se mohu zeptat?”

„Já jsem Elinalize Dragonroad. Jsem ve družině spolu s Rudeem.”

„Aha...”

Kdo to je? Proč přišel? Jeden jeho pohled prozradil, že se o Elinalize vůbec nezajímá. Jinas, v jakémkoli dobrém duchu, nás pobídl, abychom se posadili.

„Nikdy mě nenapadlo, že sem přijdete tak rychle.”

„Jistý člověk mi navrhl, že bych měl.”

„Jistý člověk...? Ach, tak to možná byla paní Roxy?”

Hleď si svého, ty mizero s velkým čelem. Ačkoli jsem to neřekl nahlas, v duchu jsem na něj tohle křičel.

„Moje učitelka Roxy mi samozřejmě také doporučila, abych sem přišel, ale ve skutečnosti mě k tomu postrčil někdo jiný.”

„Hmm... ...Takže pokročíme k jádru věci a zapíšeme vás tady na akademii?”

„Možná ano...?”

Jinas se nahnul kupředu.

S trochou mírného nátlaku jsem mírně kývl.

„Prosím, odpusťte mi, co teď řeknu, ale mám pocit, že mnoho mágů, co se dostalo k velké moci, má tendenci být velmi přezíraví. Zvláště mladý mág jako vy, komu by se možná mohla naše akademie zprotivit nebo by na ni mohl začít nahlížet spatra.”

„Aha.”

„Také jsem se doslechl o tom, jak jste před nedávnem porazil zběhlého draka. Myslel jsem si, že takový člověk nebude okamžitě pomýšlet o pokračování ve studiu.”

Za ty dva minulé roky jsem pochopil sklony dobrodruhů. Ačkoli se to liší dle rasy a země, na tomto světě se v patnácti člověk většinou považuje za dospělého. Je to věk, kdy většina lidí začíná jako dobrodruhové. Ale je tu také značné množství dobrodruhů, kteří ještě 'nevyrostli'. Jelikož neexistuje žádné věkové omezení. Ale existují také lidi, kteří prokážou nadání a podaří se jim vyšplhat do vysokého řádu ještě před 15. rokem věku, ačkoli jich je jenom pár.

A ti mladí lidé, co dosáhnout na vrchol, jsou obvykle uzlíčkem pýchy. Jednou jsem potkal 14 letého chlapce řádu B. A ten chlapec byl tengu a považoval mě za rivala. Možná nebyl schopen strávit fakt, že já, stejně starý jako on, jsem byl v řádu A. No, když tak o tom přemýšlím, už jsem ho nějakou dobu neviděl, přemýšlím, jestli někde udělal chybu a zemřel při plnění zakázky.

Jinas o mě pravděpodobně smýšlel podobně, že jsem byl trochu jako ten tengu, jako typ, co jsem zrovna popsal. S lítostí musím oznámit, že poslední dobou můj tengu postrádá vitalitu. Trpím nedostatkem duchovní moci?

„Jako první tu je mnoho vybavení k podpoře čehokoli, co si přejete studovat. Ať už to bude všeobecné studium, specializovaný výzkum nebo praktické a experimentální aplikace. Totiž samozřejmě budu mít vaše svolení k šíření, že jste tu vystudoval, správně?”

Zatímco se Jinas suše usmíval, já si vybavil Conradovo povídání.

„Pokud chcete něco upřímně prodiskutovat nebo se na něco zeptat, tak prosím neváhejte.”

„Vlastně co přesně je zvláštní student? Dokonce i po našem rozhovoru pořád ještě řádně nerozumím, co to znamená.”

Jinas se znovu suše usmál a najednou si vzpomněl na něco důležitého.

„Ach, než se k tomu dostaneme, můžu vás podrobit krátké zkoušce?”

„Zkoušce?”

Možná je to něco jako zkouška pro stipendijní studenty?

Zdá se to jako přirozený požadavek. Tohle by mohlo být špatné. Už je to deset let, co jsem se od Roxy učil magii. Kolik si toho přesně pamatuju? Ehm... no, vzpomínám si na kombinovanou magii... Zatraceně, kdybych věděl, že k tomuhle dojde, tak bych si trochu oprášil znalosti.

„Ano, no, je to zkouška, která mi pomůže posoudit, jestli jste vskutku ten samý Rudeus, o kterém se povídá.”

Ta zkouška evidentně nebude mít psanou část.

Část 4

Nechci, aby mi řekli, abych porazil dalšího zběhlého draka. Nejsem tak statečný jako předtím. To je všechno, co chci upřímně říct, ale Jinasův suchý úsměv mi napovídá, že to je možná nemožné. Tenhle chlápek má až moc suchých úsměvů.

Odešli jsme z budovy spolu s Jinasem. Naším cílem bylo místo někde ve shluku školních budov. Zdá se, že to je cvičná místnost ve cvičné budově. Na tomto místě se dělaly magické experimenty a zkoušky.

„Je tu strašně moc budov. Opravdu je tu tolik studentů?”

Jinas kývl hlavou a já to vzal jako potvrzení.

„Magická akademie v Ranoe je jiná než normální magické školy. Jelikož máme hodiny jako na normálních školách, počet našich tříd se zvýšil dle požadavků. Instrukce pro šlechtu a dokonce i matematické oddělení pro kupce. Nehledě na obor, vyučování magie je přizpůsobeno tak, aby případně vyhovovalo potřebám.”

Mají tu přednášky pro různé obory, neomezují se jenom na magii. Přesně jak řekla Roxy, přijmou tak nějak každého. Proto se z nich stala mamutí škola.

„I když nemáme člověka, co by vyučoval královská studia, jsem si více než jistý, že s ohledem na magii jsou naši učitelé lepší než učitelé na Královské akademii v Ranoe.”

„Aha?”

„Prozatím máme i téměř liduprázdné oddělení, co vyučuje vojenské vědy.”

„Nebylo by tu například lékařské oddělení, kde by se vyučovalo, jak používat léky k léčbě duševních chorob?”

„Léky na duševní choroby? Ne, obávám se, že něco takového tady nemáme. Ale jsem hrdý, že mohu říct, že tu máme obstojné shromáždění učitelů znalých léčivé a detoxikační magie... Liší se tento obor nějak zásadně od magie?”

„Dá se to tak říct...”

Ačkoli je to akademie, není tu fakultní nemocnice. No, je tu ta rada od Hitogamiho. Zatím nemusím nic uspěchat.

„Nějaký váš známý je nemocný?”

„Nedá se tomu říkat choroba... No, je to spíš víc jako kletba.”

„Aha, tím naznačujete, že jste sem přišel, abyste zkoumal, jak vyléčit kletbu. To je úžasný cíl.”

„Ne, vlastně opravdu neplánuji dělat tady nic velkého.”

Za hovoru jsme vstoupili do jedné konkrétní budovy. I tady jsou magicky odolné cihly. Vnitřek budovy byl navržen tak, že vypadá jako nedostatečná tělocvična. Na podlaze jsou 4 magické kruhy, každý má 5 metrů v průměru a jsou rozdělené vodorovnou čárou. Na okraji magické formace bylo zhruba 20 lidí.

Všichni na sobě měli podobně vyhlížející róby. Dva z nich vstoupili dovnitř magického kruhu a vrhali po sobě kouzly. Copak se nebojí, že se zraní?

„Tohle jsou studenti, kteří letos nastoupí do čtvrtého ročníku. Věřím, že je tam mnoho šlechticů. Naše škola zohledňuje v osnovách i opravdický kombat, takže tady můžeme nacvičovat bitvy nanečisto.”

Zatímco mi to Jinas vysvětloval, sledoval jsem, jak jeden student přímo udeřil druhého ohnivou koulí. Toho studenta obklopily plameny a v okamžiku magický kruh pod jejich nohama zazářil a plameny zhasly. Student, co byl do teď v obklopení plamenů, neměl jedinou popáleninu.

„Co to je za magickou formaci?”

„Odpovídá léčivé magii řádu světce. I když dojde k zásahu, jakékoli zranění se okamžitě zahojí.”

„To je vážně úžasné!”

„Navíc do vnějšího ohraničení je začleněná bariéra pokročilé úrovně a některé druhy magie se z kruhu nedostanou ani o kousek.”

Úžasné.

Co se týkalo toho, co nazýval magickou formací, i když jsem je kdysi dávno viděl v magických učebnicích, při všech těch špatných zkušenostech na zpáteční cestě z Magického kontinentu jsem se nikdy nedostal k tomu, abych je nějak prozkoumal. Přemýšlím, jestli bych se potom nějak dozvěděl, jak se používají. Mohl jsem se nějak vypořádat s tou situací v Shirone?

Zatímco jsem o tom přemýšlel, studenti vystoupili z magické formace.

„Takže co mám dělat?”

„Slyšel jsem, že jste schopen používat němého zaříkávání. Byl bych rád, abyste mi to předvedl.”

„Je jedno, co předvedu? V případě, že jsem podvodník, máte nějaký způsob, jak si to ověřit?”

„Ach, to jste nadnesl dobrou otázku. Na škole jsme měli jediného učitele schopného používat němé zaříkávání, ale loni zemřel v pokročilém věku...” Když to vypadalo, že se kvůli tomu začne Jinas trápit, hlasitě tleskl. „A~ch, ale to nevadí. Ve skutečnosti máme na škole člověka, co také dokáže používat němého zaříkávání. Přestože možná není tak silný jako vy, Rudee, je to génius mé školy. Letos je členem studentského výboru... ne, půjde to? Pane Gaitere! Nebude vadit, když si na chviličku půjčím Feddse?”

Zatímco Jinas utíkal k jinému magickému kruhu, tamější učitel na něj také nahlas zavolal. Po chvilce přivedli jediného chlapce. Měl krátké bílé vlasy a na očích sluneční brýle. Měl dlouhé uši, možná to byl elf? Byl drobné postavy. Ne, možná že je prostě tak mladý? Zhruba 13 nebo tak nějak? Má nesmírně nedostatečné svalstvo. Ale má to být talentovaný typ. Pokud je chlap, měl by víc trénovat své tělo.

Je mladší než já. Ale příští rok to bude můj senior. Pravděpodobně bych ho měl řádně pozdravit.

„Ru—...!”

Podíval se na mě a užuž ke mně vyběhl. Předešel jsem ho a nahlas jsem ho pozdravil: „Těší mě, že tě poznávám, jsem Rudeus Greyrat. Pokud nedojde k žádným problémům, od příštího roku budu tvým juniorem. Pokud narazím na nějaké těžkosti, doufám, že mě poučíš a povzbudíš mě.”

„...ECH? Ach, a-ano!”

Ačkoli to vypadalo, že se Fedds snažil něco říct, já už jsem dokončil své pozdravení. Když přijde na představování, ranní ptáče dál doskáče. Sice hýbal pusou jako ryba na suchu, ale zanedlouho pevně stiskl rty.

„Já jsem Fedds, rád tě poznávám.”

Jeho hlas byl trochu vysoký a zněl škrobeně. Zdá se, že ještě neprodělal mutaci. Je ještě mladší, než jsem si myslel? Ale senior je přece jenom senior. Jelikož jsem trochu vyděšený, že by mě šikanoval, zůstanu pokorný.

„Jelikož jsem nucen tě s tímhle obtěžovat, chovejme se k sobě pěkně.”

„A~... dobře!”

Vstoupili jsme do magického kruhu, Jinas něco zamumlal a kruh se aktivoval. Na bytí v magické formaci mám nepříjemné vzpomínky. Poklepáním jsem vyzkoušel vnější okraj formace, ale moje ruka proklouzla skrz.

„Ha? Profesore Jinasi, funguje ta magická formace správně?”

„Rudee, je to bariéra jenom vůči magii.”

„Takže... cokoli fyzického projde skrz?”

Tak to vypadá.

Pokud si to dobře vybavuju, ta formace v Shirone byla řádu krále? Negovala jak fyzické, tak magické vlastnosti. No, když budu mít trochu toho volného času, možná by nebyl špatný nápad sem zajít a trochu víc to prostudovat? Když už jsem přišel až sem na akademii, možná by nebylo od věci se to naučit.

„Takže vzhledem k tomu, že jste dobrodruh, Rudee, souhlasíte s bitvou nanečisto s Feddsem? Rozhodně neváhejte použít svou standardní formu němého zaříkávání.”

„Žádný problém.”

Jinas na mě kývl, pak se otočil a kývl na Feddse. Co to je? To se snažíte říct, že pokud normálně prohraju, tak si mimo jiné budu muset uhradit školné? To je strašné.

Ačkoli mám trochu peněz navíc z toho zběhlého draka, žil jsem skromně a pokud to bude možné, rád bych i tady držel své životní výdaje na minimu. Měl bych do toho jít plnou silou hned od začátku?

Fedds stál naproti mně uprostřed magické formace. V ruce držel malou hůlku. Taková nostalgie! Přesně takovou hůlku jsem míval za starých dob.

Také jsem pozvedl svou hůl. Tahle hůl se mnou byla od mých desátých narozenin, Aqua Heartia – Arogantní vodní dračí král. Poslední dobou jsem uvažoval, že jí změním jméno na Charlene. Po pravdě řečeno, není moc velký rozdíl, jestli hůl použiju nebo ne.

Jinas zvedl ruku.

„Takže, začněte!”

„[Ranma]!”

Jakmile zazněl signál k zahájení, použil jsem na Feddsovu hůlku rušivou magii. Fedds se zatvářil překvapeně, když se jeho kouzlo, co mělo z hůlky vystřelit, nezmaterializovalo. Levou rukou jsem vytvořil kamennou střelu.

Hlavně kvůli tomu, že to je pro mě to nesnazší kouzlo. Když přesně určím, kam vystřelit, je ještě mocnější. Jelikož jsem už nějakou dobu vyráběl figuríny, je pro mě neuvěřitelně snadné upravit nastavení kouzla a také je snadné vystřelovat několikrát po sobě.

Základní vzor na všech mých podrobovacích zakázkách sestával z užívání [Kamenné střely] a mého [Močálu]. A v závislosti na situaci je také dokážu použít jinak. Jak se říká: když si zahráváte s ohnivou magií, spálíte se.

„...Co to bylo!”

„He, co já vím.”

Velikost: drobná.

Rotace: vysoká.

Rychlost: vysoká.

Cíl: střed Feddsova čela.

…

Popřemýšlel jsem o tom a změnil jsem názor.

PAL!

Kamenná střela vydala překvapivý zvuk jako dvojité ping, střela proletěla přesně kolem Feddsovy tváře a když překročila vnější magickou bariéru, ozval se zvuk podobný tříštění skla. Prorazila zeď z magicky odolných cihel, nárazem se roztříštila a sutiny, které kdysi byly zdí, se rozlétly na všechny strany. A pak se pohyb kamenné střely zastavil.

„...!”

Z Feddsovy tváře vytekla drobná stružka krve, než se zranění najednou zatáhlo díky magii v kruhu. Fedds si prstem přejel po tváři a setřel si krev. Pak se podíval za sebe na konečný cíl té střely. A pak s plesknutím spadl na zadek.

Jsem rád, že mám takovou dobrou mušku. Léčivá magie přece jenom není všemocná. V případě lehkých zranění jako toto jej léčivá magie řádu světce okamžitě uzdraví, ale kdybych ho zasáhl rovnou do čela, možná by na místě umřel. Okamžitá smrt se léčivou magií řádu světce zvrátit nedá.

„...”

Fedds se najednou očima střetl s těma mýma. Ačkoli jsem kvůli jeho slunečním brýlím neviděl, kam se dívá, tak nějak jsem věděl, že sleduje jenom mě.

„......”

„...”

Navzájem jsme si nic neřekli. Feddsův pohled byl akorát čím dál tím víc intenzivní. Tak nějak jsem měl pocit, že jsem to teď vážně pokopal.

Z druhé strany magické formace jsem cítil záplavu upřených pohledů. Dokonce i Jinas na mě zíral s očima doširoka rozevřenýma. Elinalize zívla.

„T-to teď... jak jsi to udělal...?” Feddsovi se třásl hlas.

Zdálo se, že dokonce i Jinas se tvářil, jako že chtěl vědět, co se zrovna stalo.

„To byla magie zvaná [Rušivá magie, Ranma]. Znáš ji?”

Fedds zakroutil hlavou. Zdá se, že o magii typu Ranma nevěděl. Je to relativně menšinová magie? Ačkoli mám pocit, že v souboji proti dalšímu mágovi je to nesmírně efektivní magie... Teď když tak o tom přemýšlím, kromě toho setkání s Orstedem si nemyslím, že bych ji kdy viděl v akci.

Fedds mě v tichosti sledoval. Ten pohled zpoza jeho brýlí se ke mně bolestně přenášel.

„...”

Podle Jinasových vlastních slov byl Fedds génius. To, že přede všemi spadl na zadek... Je vysoká šance, že jsem pochroumal jeho čest.

Feddsův pohled je bolestný. Pokusil jsem se v tichosti odvrátit zrak. Jeho oči jsou přišpendlené k těm mým. Jelen v záři reflektorů? Brečet nad rozlitým mlékem? Tohle jsou důvody, co vedou ke špatným pocitům. Pokud tomu můžu nějak pomoci, nechci, aby tím trpěl.

Dobrá.

„Moc děkuju, seniore! Dovolil jsi takovému novému studentovi jako já, aby sklidil uznání za tento zápas!”

„Ech?”

Zatímco jsem se usmíval a smál, přišel jsem k němu a řekl to tak, aby to slyšeli ostatní studenti. A pak jsem k němu natáhl ruku. Ačkoli se zdálo, že je Fedds trochu zmatený, chopil se mé ruky.

Feddsova ruka je jemná. Přemýšlím, jestli kdy držel meč?

„V budoucnu se ti za dnešek s tvým svolením odvděčím.”

„...!”

Jak jsem mu pomáhal vstát, nahnul jsem se k němu a zašeptal mu to do ucha. Fedds se zachvěl a krátce kývl. Myslím, že až bude na čase ho po nástupu na školu pozdravit, přinesu mu krabici koláčků. Jo, myslím, že to udělám.

V tichosti jsem se tak rozhodl.

Ach, jen tak mimochodem, zkoušku jsem složil. Jinas mi zatleskal a pochválil mě.

Fedds si ani slovem nepostěžoval, že ho odložil na druhou kolej.

Část 5

A tak jsem se o měsíc později nastěhoval na akademické koleje.

Poté se mi dostalo podrobného vysvětlení, co to znamená být Zvláštním studentem. Vyňatí ze základního školného. Za jistých okolností vyňatí z vyučování. Mohu se ucházet nebo se přidat k jakékoli hodině zaměřené na všeobecné studentstvo a v tom případě je preferováno, abych se k nim přidal.

Docházka na třídní hodiny je povinná jednou do měsíce, ve škole si prakticky mohu dělat, co chci. Ke svému výzkumu si mohu vypůjčit jednu místnost ve výzkumné budově. Ke svému tréninku si můžu zamluvit jednu místnost v tréninkové budově. Pokud budu chtít, můžu veškerý svůj čas strávit čtením v knihovně. Můžu se stravovat v jídelně. Když opustím kampus, je v pořádku chovat se, jako kdybych byl pořád aktivní dobrodruh. Pokud navštívím Magickou gildu, mohu publikovat poznatky ze svých výzkumů. Mohu se bavit v červánkové čtvrti (pozn. čtvrť nevěstinců, pro ty, co neví). Ale veškeré počínání mimo kampus je na mou vlastní zodpovědnost.

Ačkoli mám status studenta, můj skutečný titul se blíží spíš výzkumníkovi.

Ačkoli se zdá, že existuje mnoho dalších typů zvláštního studia. Například jiní studenti nemusí být vyňati ze základního vyučování.

Zdá se, že mě poskytli značnou míru osobní svobody. Některé věci jsou samozřejmě také zakázané. Například spáchání něčeho, co se v království Ranoa považuje za zločin. Nebo podvratné konání vůči Akademii a Magické gildě. Dali mi tenkou brožurku se všemi školními pravidly a nařízeními, abych si je prostudoval a přeptal se na ně.

Trochu jsem si přečetl na místě, když jsem ji dostal. V podstatě pokud použiju selský rozum, neměl bych mít žádné problémy. Bylo to zhruba to samé, co bylo na přihlášce ke Gildě dobrodruhů. Ačkoli Gilda dobrodruhů jakékoli přečiny postihuje přísněji.

Jen tak mimochodem, Elinalize se také zapsala na Akademii. Školné si normálně zaplatila. Co jsem tak pochopil, zápisné a školné až do vystudování se platí najednou a celková částka jsou zhruba 3 asurské zlaťáky.

To je neuvěřitelně levné!

Vážně můžou být takové rozdíly v cenách?

Jen tak mimochodem, kdybych se normálně zapsal a složil zkoušku a kdybych měl excelentní výsledky, také by mi poskytli slevu na základním školném a zápisném. Jinak kdybych neměl prakticky žádnou možnost, jak to předem zaplatit, mohl bych se s nimi domluvit, že to řádně doplatím po vystudování. Zdá se, že čím je člověk nadanější, tím má zaručenou větší flexibilitu.

Ach, ale to se mnou nemá co dělat.

„Fuu~”

Dvakrát jsem prolistoval školní řád. Kvůli trestnímu řádu ohledně sexuálních vztahů. A tu stránku jsem řádně pročetl.

„Elinalize. Dokud se na ně nebudeš... vynucovat, vypadá to, že si můžeš dělat, co chceš.”

„To je ale úžasná škola! Víš ty co? Takovéhle věci jsou v milishionských školách přísně zakázané.”

Ačkoli jsme skoro odbočili od tématu, dostalo se mi jedné adekvátní odpovědi. Jak se dalo čekat, lidi s hlavou v růžových oblacích jsou prostě jiní.

Když to porovnám se znalostmi ze svého předchozího života, vážně je tu veřejná morálka zmatečná. Když přijde na to, že to může dělat s dítětem, co dochází do školy, což může vést ke zhroucení disciplíny.

Nejmladší dítě na této škole má zhruba 10 let, ale také tu jsou zapsaní lidé, co mají přes sto let. Ačkoli se prozatím zdá, že je tu spoustu mladých mužů, liší se věkem, rasou a dokonce i selským rozumem. Také tu jsou další lidé, co jsou prokletí jako Elinalize. V takové situaci nejde ani tohle, ani támhleto, neboť se zdá, že snadno dochází k problémům. Zvláště když začne doba páření.

No, dá se říct, že existuje důvod, proč existuje takhle svobodná školní tradice. Mít důvod žít. Pro mě je tím důvodem má snaha a touha znovu nabýt svého mužství.

Bééé, snažme se ze všech sil!

Udělám svého synka BIG.

Jenom žertuju.

Vlastně je tu pořád ta rada od Hitogamiho, určitě se to brzy vyléčí.

Dál jsem v tom hledal útěchu.
--------------------------------------------------------

<Předchozí>...<Následující>

~ Další kapitola má název "První školní den", takže bychom s ní měli počkat, aby to tématicky ladilo, ne? :-7 ~