Kapitola 64 - Dobrodruh Močál (1-2)

~ začátek 7. knihy! Tímto jsme se přehoupli do druhé čtvrtiny celé webnovely. To zní povzbudivě :) ~

Část 1

„Manová kalamita”. Obecně užívaný termín k popsání události známé jako [Metastázová událost na území kraje Fedoa], ke které došlo před 5 lety.

Od té doby bylo nahlášeno, že lenní pán toho území, Sauros Boreas Greyrat, byl popraven. Také bylo nahlášeno, že starosta města Roa, Philip Boreas Greyrat, a jeho manželka, Hilda Greyratová, také zemřeli. V posledních hlášeních byla za mrtvou prohlášena i Philipova dcera, Eris Boreas Greyratová.

S tímto závěrem premiér Darius Silva Ganius ukončil finanční podporu v pátrání a záchraně uprchlického tábora ve Fedoe. A místo toho přesunul zaměření té organizace na zúrodňování země a obnovu kraje.


V záchranných akcích pokračovaly jen soukromé družiny.

Tímto účast Asurského království v manové kalamitě skončila.

Ale pro ty, co ještě v manové kalamitě měli své zájmy, nic neskončilo.

Část 2

Rok 422 Obrněného draka.

Lokace: vévodství Basherant v severozápadní části Centrálního kontinentu.

Vévodství Basherant je jeden ze Tří velkých magických národů a jako takový je jeden z nejmocnějších národů v severních zemích.

V této zemi jsme dorazili do třetího města Pipiy.

Jako dobrodruh se v tomto městě na chvíli zdržel... a veřejnosti byl známý prostě jako [Močál].

Tohoto muže kdysi manová kalamita vrhla na velmi vzdálené místo a je jen jedním z mnoha takových lidí, co okusili zoufalství, když se po zdlouhavé cestě trvající několik let vrátili do kraje Fedoa.

Zamířil do takzvaných severních zemí Centrálního kontinentu ve snaze najít svou stále pohřešovanou rodinu pod rouškou bytí dobrodruhem.

Pro Močála je brzy ráno.

Než den začne, on sám je velmi oddaný následovník svého náboženství.

Nabízí modlitbu svému Bohu – tichá modlitba pro 'šintoistická a buddhistická' božstva, jenž uchovává v malé dřevěné truhličce – Milisovo náboženství by něco takového nepřijalo.

Ne, možná že kdyby to někdo z Milisova náboženství viděl, tak by se na jeho podstatu škaredili, ale nikdy by nemohli zpochybnit upřímnost modliteb věrného Močála.

Po ranní modlitbě Močál začíná svou výcvikovou rutinu. Převleče se do pohodlného oděvu, ve kterém se snadno pohybuje, a běhá kolem města.

Močál často povídá, že udržování fyzické síly je jeden ze základů dobrodruhova života.

„Sice jsem mág, ale předně jsem dobrodruh! K čemu by mi bylo, kdybych se nedokázal dobře pohybovat, když na tom záleží?”

Provádí unikátní trénink pocházející z jeho domoviny, začíná s hodinou běhání.

Pak provádí cvičení, které člověk nikde ve vévodství Basherant neviděl; tělem leží na zemi a pravidelně jej zvedá a pokládá za pomoci pouze paží.

Tuto činnost opakuje stokrát.

Poté změní polohu na záda a pokračuje zvedáním a pokládáním horní poloviny těla, také stokrát. Povídá se, že tyto každodenní aktivity nikdy nezameškal.

„Svaly jsou hodny závisti! Neustále každý den pracují, aniž by jim někdo musel říkat. Jako přítelkyně... Ale na rozdíl od dámy, co najednou zmizí, svaly vás nikdy nezradí,” řekl Močál, jehož veselý hlas má v sobě náznak osamělosti.

Když dokončí své ranní cvičení, jde do města. Kde zamíří do jedné jídelny v prvním patře hostince, aby si tam dal snídani. V porovnání s člověkem civilní populace dobrodruh průměrně spořádá 2 až 3krát více jídla.

Cena jídla v severních zemích je vysoká a člověk musí sem tam vynechat jídlo, aby ušetřil.

Ale Močál se liší i od normálního dobrodruha.

On jí.

On jí zhruba 1,2x více než normální dobrodruh! Energicky jí pokrmy s horami rýže a fazolí. Ranní jídlo je možná největším zdrojem jeho síly.

Po jídle zamíří do gildy dobrodruhů. Na místo, kde se shromažďuje mnoho rváčů z města.

Když Močál vstoupí, je středem pozornosti. Důvodem je to, že Močál nemá žádnou oficiální družinu.
Ach, ale pokud to situace vyžaduje nebo se jedná o nebezpečnou misi pro sólo dobrodruha, tak se dočasně k nějaké družině připojí.

Poptávka po mágovi jménem Močál je vysoká.

A dneska jako obvykle na něj zavolal vedoucí družiny dobrodruhů řádu S.

„Hoj! Močále! Už jsi to slyšel? V severních zemích spatřili zběhlého rudého draka!”

Dobrodruh řádu S, Soldat Heckler.

Ten muž má mnoho rysů charakteristických pro člověka žijícího v severních zemích. Získal následující řády šermu:

Styl Boha Meče: pokročilý

Styl Boha Vody: mírně pokročilý

Také je to jeden z nejznámějších dobrodruhů v okolí. Je to vůdce [Stupňového vůdce], družiny spřízněné s větším klanem jménem [Blesk], jenž je aktivní v celém vévodství Basherant. Je to klan orientující se na boj a převážně se zaobírá zakázkami o podrobení.

Družina [Stupňový vůdce] sestává z 6 lidí. 2 šermíři, 1 válečník, 2 léčitelé a 1 mág. V té družině byl jednou i sedmý člen, mág, ale zemřel v nečekané nehodě. Takže se jejich palebná síla snížila.

„No tak, Močále, proč už se k nám oficiálně nepřidáš? Už z toho určitě nemůžeš mít nepříjemný pocit, ne? Po tak dlouhé době.”

Zhruba takhle Soldat každý den zve Močála do družiny, ale Močál jen odmítavě zakroutí hlavou.

„Nemá smysl se tu tak dlouho zdržovat. Tady už jsem dost známý a ještě mám další země, které musím navštívit a roznést tam své jméno.”

Močál má důvod, proč tohle říká.

Rodina.

Pátral po své matce.

Ale Močál ví, že kvůli tomu, že už od manové kalamity uplynulo pět let, nebude snadné získat novou informaci, kde se nachází. A tak Močál šíří své jméno, zatímco obezřetně prohledává každou zemi, co navštíví, od severu k jihu a od západu k východu. Pokud se v určité oblasti dostatečně proslaví, tak ho jeho rodina určitě pozná a najde ho, nebo tak aspoň uvažuje.

„Ach, ale stejně, aspoň se k nám přidej na vymýcení toho rudého draka!”

Močál dostal žádost ke spolupráci. Pokud uspějí, tak se celkem proslaví, že zabil draka. Takže šli spolu k přepážce a registrovali družinu.

„Ehm... neúčastní se toho jenom naše družina, že ne? Kde jsou ostatní družiny?”

„Přidají se k nám další, Močále... Tohle je po dlouhé době první velká zakázka. Všichni budou natěšení se k nám přidat!”

Vymýcení draka obvykle dělají dvě nebo více družin společně. Pustit se do toho jenom s jednou družinou je více méně... sebevražda.

Pět družin vyjádřilo své přání přidat se k vymýcení draka.

Družina řádu S [Stupňový vůdce]

Družina řádu A [Pocestní rytíři]

Družina řádu A [Sbor železných valounů]

Družina řádu A [Sklepní svět]

Družina řádu A [Opilí čtveráci]

Celkem 25 členná nájezdná skupina. Skupina s jistým vítězstvím sestává alespoň ze sedmi skupin, takže momentální počet shromážděných je celkem nízký.

„Hoj! Hoj! Je to rudý drak, víte? Je to obrovská odměna, tak kam se všichni poděli? Všichni tady jsou Ačka, kam se poděli všichni Eskaři?”

„Slyšel jsem, že prý na východě objevili nový labyrint, takže se na něj všichni šli podívat.”

Soldat byl netrpělivý.

V gildě dobrodruhů si jeden muž povzdechl a pak řekl: „...Hádám, že jenom s tak málem lidí je to přece jenom nemožné.”

Takže družina [Sklepní svět] se z nájezdu stáhl a zbylo jenom 21 lidí.

Zdálo se, že se dalo čekat, že se mise naprosto rozpustí.

S počtem zbývajících lidí to byla velmi riskantní záležitost. Všichni si to mysleli.

V tom okamžiku s velkou autoritou promluvil Soldat: „Tak dobrá! 21 lidí, to znamená, že každý dostane větší díl z odměny!”

Všichni se dost báli, ale po tomhle už nikdo neřekl nic skličujícího.
--------------------------------------------------

<Předchozí>...<Následující>

~ Ta jména družin jsou strašná. Jelikož se v příběhu už dál nevyskytují a nejsou nějak zásadní, tak jsem si je přeložila, jak mě první napadlo... ~