Kapitola 34 - Větrný přístav (část 6)

~ Jen tak pro zajímavost, dle uvedeného přepočtu by 200 zelených mincí bylo zhruba 50 tisíc. Zkuste si představit, jak dlouho by vám to trvalo vydělat. ~

------------------------------------------------

Část 6

Když jsme dojedli a všichni jsme měli dost, začali jsme s operační poradou.

„Lodní lístek stojí 200 zelených mincí. To je přehnané.”

„Za to se omlouvám, je to moje vina.” Ruijerd se zamračí.

Ani já jsem si nemyslel, že to bude takhle drahé. Upřímně řečeno jsem o celním poplatku moc nepřemýšlel. Když na tom trochu zapracujeme, tak se budeme moct rychle nalodit.

Ve skutečnosti lidská rasa platí jenom 5 rezavých mincí na osobu. Dokonce i jiné rasy jsou nanejvýš jedna nebo dvě zelené mince. Jenom Supardi to mají tak absurdně drahé.

„Otče, to přehánějí.”

„Já nejsem tvůj otec.”

„Já vím. To byl vtip.”

V každém případě, 200 zelených mincí, co?

To není běžná částka.

I když se v tomhle městě zaměříme na zakázky řádu A a S, tak nám nastřádat tuhle sumu zabere několik let. Zdá se, že kontinent Milis opravdu nechce přijmout žádného Suparda.

„Ale trápí mě to. Není to tak, že bychom mohli Ruijerda nechat tady.”

Nechat Ruijerda tady. To by byla ta nejrychlejší cesta. V tomto okamžiku už jsme celkem zkušení dobrodruzi. Jsem si jistý, že dokážeme pokračovat v našem putování i bez Ruijerda. I když tohle říkám, tak evidentně nemám v úmyslu to udělat. Ruijerd s námi bude až do konce. Naše přátelství je věčné a nezničitelné, něco takového.

„Samozřejmě že tě tady nenecháme.”

„Tak co budeme dělat?”

„Co se týče možností? Máme tři.”

Jak jsem to řekl, zvedl jsem tři prsty. Všechno začíná číslem tři. Nehledě na to, o co se jedná, vždycky jsou tři možnosti: pokračovat dál, vrátit se, zastavit se.

„Och?”

„To je úžasné, jsou tři možnosti?”

„Fufun.”

S vysvětlením ještě chvilku počkám, ještě jsem je nevymyslel.

Ehm...

„Zaprvé. Je tu ta legitimní možnost plnit zakázky, vydělat si peníze a pak vyrazit do Milisu.”

„Ale takhle...”

„Jo, zabere nám to příliš času.”

I kdybychom se snažili ze všech sil peníze vydělat, tak nám to stejně zabere přinejmenším rok. Můžu zaručit, že během té doby se něco semele. Například že bychom nějakým nedopatřením ztratili peněženku.

„Zadruhé. Vstoupit do labyrintu a najít magický krystal nebo magické předměty. To s sebou nese celkem dost potíží, ale jedinou výpravou můžeme vydělat slušnou částku.”

Magické krystaly se prodávají za draho.

Nedokážu konkrétně říct, kolik to bude, ale pokud bychom takový magický krystal dali úředníkovi na celnici, tak si jsem jistý, že to bude stačit, aby Supardovi dovolili cestovat.

„Labyrint! To zní dobře! Pojďme!”

„V žádném případě,” odmítl Ruijerd okamžitě.

„Proč?!”

„Labyrinty jsou nebezpečné. Ani já nedokážu svým okem vidět skrz pasti.”

Ačkoli Ruijerdovo oko zareaguje na živoucí bytosti, zdá se, že na pasti v labyrintu vůbec nefunguje.

„Ačkoli to nebudeme vědět jistě, dokud to nezjistíme?”

„Já jsem to sice navrhl, ale ani mě se tam nechce.”

Pokud budeme postupovat opatrně, tak to pravděpodobně nějak zvládneme, ale vzhledem k tomu, že to já nekoukám pod nohy, tak bych s největší pravděpodobností někde po cestě udělal smrtelnou chybu.

V tomhle případě musíme dbát Ruijerdových rad.

„Zatřetí. Vyhledáme ve městě pašeráka.”

„Pašeráka? Co to je?”

„Na místech, kde lidi překračují hranice, za poplatek přepravují věci skrz. Například v takových situacích jako je ta naše, kdy musíme zaplatit absurdní částku. Kupec to pravděpodobně bude moct převézt levněji.”

„Ano?”

„Ano.”

Kdyby to nebyla pravda, tak by u různých ras nebyly různé ceny.

„Existují věci, u kterých by legální přeprava stála závratnou sumu. Lidi, co si nemohou dovolit takové věci převézt veřejně, využívají služeb těhle lidi s levnějšími cenami.”

No, taky je možné, že tu žádní pašeráci nejsou.

Ale pokud si promluvíme s nějakým kupcem, tak si jsem jistý, že najdeme někoho, kdo naši žádost přijme za mnohem nižší cenu než 200 zelených mincí.

Ta cena na celnici je jasně podivná.

Pokud jen trochu porušíme pravidla, tak by se nám to nemělo moc vymstít.

Ne, ne, takhle nemůžu přemýšlet.

Pokud se pokusíme vydat se po snadné cestě, tak nás někde čeká past. Tohle už jsem se naučil z vlastních zkušeností.

Pro kompletnost jsem tuhle možnost zahrnul, ale měli bychom se snažit se špatnostem co nejvíce vyhýbat.

Prozatím jsou tyhle tři možnost všechno, co dokážu vymyslet:

1. Legitimně vydělat peníze.
2. Rychle zbohatnout v labyrintu.
3. Požádat kupce z podsvětí.

Žádná z těch možností není moc dobrá.

Ach, správně. Ještě je jedna možnost.

Mohl bych prodat svou hůl [Arogantního vodního dračího krále, Aqua Heartia].

Když dám stranou zisk a ztrátu, vážně nechci o téhle možnosti ani uvažovat. Tuhle hůl jsem k narozeninám dostal od Eris. Do dneška jsem ji s úctou užíval. Jsem si jistý, že Ruijerd a Eris nebudou souhlasit, že bych se jí vzdal.

Ale tohle by mohla být ta nejlepší možnost. 

----------------------------------------------------------------------------------------------------

<Předchozí>...<Následující>