Kapitola 250

Kapitola 250 – Génius

Část 1

Prvně Cliff zašel na místo, kde byli pacienti.

„Nejzákladnějším základem je prvně zkontrolovat stav pacienta.”

S touto myšlenkou začal Cliff všechny vyšetřovat. Ale stejně to bylo to samé, co dělal tým doktorů. Prohlédnout si pacienty s vážnými symptomy Démonickým okem, vyptat se pacientů s mírnými symptomy a porovnat své teorie se záznamy pacientů. To bylo zhruba celé.

„Když si pomyslím, že budeme mluvit s člověkem z Milisovy církve... kaf, kaf!”

Kapitola 249 (2)

Část 3

Po třech hodinách jsme se vrátili zpět do vesnice. Během té doby jsem podal hlášení ohledně mého setkání s Temným králem Vitou. Vysvětlil jsem Vitův sebevražedný výbuch kvůli Prstenu Boha smrti, načež Orsted skryl své překvapení tím, že se zatvářil nahněvaně. Od pohledu na jeho tvář se zdálo, že nevěděl o Vitově schopnosti člověka posednout. Možná to vskutku byla velká pojistka.

Poté jsme použili Komunikační litograf a kontaktovali jsme pobočky. Ohledně povahy nemoci kmene Supardů a ohledně zajištění doktora. Měli jsme příliš mnoho komunikačních litografů, takže chvíli trvalo, než jsme kontaktovali každou pobočku. Bylo nutné zajistit funkci kopie.

Kapitola 249 (1)

Kapitola 249 – Epidemie

Část 1

Pokud by Vita zemřel, epidemie se znovu začne šířit a pokračovat. Tohle mi řekl předem, ale když si pomyslím, že to bude takhle extrémní... Možná že Vita nezpozdil pokrok nemoci, ale pouze ji paralyzoval. A tu paralýzu to zrušilo, když posedl mě a pak zemřel. Což vedlo k tomu, že se jeho štěpy rozpustily.

A v důsledku toho se symptomy znovu objevily... nebo něco takového.

„Porazil jsem Vitu” říct nemůžu. Byl to sebevražedný výbuch. Ulevilo se mi, že Hitogami měl na své straně někoho tak hloupého, ale kvůli té nynější situaci jsem se nemohl uvolnit.

Kapitola 248

Kapitola 248 – Temný král Vita

Část 1

„Jeeeee...!”

Vyskočil jsem. Jakmile jsem otevřel oči, v zorném poli jsem měl známou místnost. Nohy jsem měl ovinuté jemnou přikrývkou. Dveře, co vedly z ložnice do chodby. Mírný vánek, co povíval částečně otevřeným oknem. Když jsem se otočil, spatřil jsem polštář vyrobený z materiálu z trenta. Na nočním stolku stála Roxina figurína. Tahle postel, v které jsem si zvykl spát. Nacházela se v Magickém městě Sharie, v mém domě.

„Haa... Haa...”

Měl jsem pocit, jako kdybych měl nějaký podivný sen.

„He...?”

Kapitola 247

Kapitola 247 – Vesnice kmene Supardů

Část 1

Ta vesnice se velmi podobala vesnici kmene Migurdů. Obklopovaly ji dvoumetrové hradby a uvnitř stály skromné sruby.

Nedaleko srubů bylo celkem malé pole. Na rozdíl od Migurdů pěstovali mnoho různých druhů zeleniny. Zdálo se, že tu půda byla úrodná.

A navíc za těmi sruby připravovali zvířata k vaření. Bylo to čtyřnohé zvíře s bělavou srstí. To byla skutečná totožnost neviditelného démona. Chvíli poté, co zemřou, se jejich neviditelnost deaktivuje a dokonce i ten, co na nás zaútočil, se začal ukazovat. Zdálo se, že se jmenovali Neviditelní vlci. Celkem upřímné.