Kapitola 246

Kapitola 246 – Člověk, co hledali

Část 1

Dosavadní shrnutí.

Rudues konečně objevil tu věc, co celé ty roky hledal. Ale konec konců to bylo nedůležité. A tak za to na místě zaplatil, a tak získal malou lahvičku sójové omáčky a spěchal zpět.

Kapitola 245

Kapitola 245 – Po čem pátrali

Část 1

Království Bihaeril. Na východě Centrálního kontinentu, byla to země obklopená horami, mořem a lesem.

Nebyla to moc mocná země a měla jen 3 větší města. A to: uprostřed hlavní město Biheiril. Na jihu druhé největší město přiléhající k lesu, Irel. Na východě třetí největší město přiléhající k moři, Heilelul. To byla jejich lokace.

Tato země neměla žádné zvláštní rysy, co by stály za zmínky. Jediné, co se mohlo zmínit, bylo asi to, jak byla velká. Navzdory tomu, že bojové síly neměla na stejné úrovni jako sousední země, pokrývala dvakrát tak více země.

Kapitola 244

Kapitola 244 – Strategická porada

Část 1

Konferenční místnost v Orstedově kanceláři. Tam jsem seděl přímo naproti Orstedovi. Po obou stranách byli vidět Eris, Roxy, Sylphy a Zanoba. Roxy zapisovala záznam o průběhu.

„—To se stalo.”

Podal jsem Orstedovi hlášení o posledním sledu nálezů.

Gisu, Bůh severu Kalman III. Když jsem mu řekl, že ti dva byli objeveni v království Bihaeril, byl v dobré náladě. Nikdy to neřekl nahlas, ale vznášela se kolem něj atmosféra, jako kdyby chtěl říct „dobrá práce!” I já jsem ve svém hlášení pokračoval v dobré náladě.

„...”

Kapitola 243

Kapitola 243 – Druhé

Část 1

Pevnost Necros, co se nacházela v kraji Gaslow na Magickém kontinentu. Hluboko v té nejnedobytnější pevnosti na Magickém kontinentu v kobce, co se používala jen zřídka. Tam byl vězeň.

„Grrrrrrrr...”

Tento vězeň měl kolem rukou okovy, kolem nohou řetězy s koulemi a měl na sobě modrobílé pruhované pyžamo. Byl to žalostný pohled.

„Grrrrrrrr...”

Kapitola 242

Kapitola 242 – Nanahoshin osud

Část 1

Konečně nastal den Nanahoshina návratu. U teleportačního magického kruhu jsme byli jenom Pergius, jeho služebníci a já. Nanahoshi nechtěla, aby ji vyprovázel někdo jiný. Všechny už obešla a rozloučila se.

Naše formace byla stejná jako předtím. Já jsem byl zásobník many, Pergius byl ovladač. Nanahoshi stála uprostřed magického kruhu.

Stála tam čelem ke mně. Na sobě měla cestovní oděv a na zádech velký ruksak. V tom ruksaku měla zabaleno všechno, aby se vypořádala s jakoukoli myslitelnou situací. I když jsem řekl tohle, ani já, ani Nanahoshi neměla na původním světě zkušenosti s cestováním do zahraničí. Měla by potřebovat průkaz totožnosti a něco, co smění za hotovost; a také jsme nevěděli, jestli se tam budou dát použít věci jako magické krystaly nebo svitky. A tak jsme zhruba zabalili to, o čem jsme si mysleli, že bude na cestu potřebovat. Poté bude záležet na její moudrosti a odvaze, aby se přes to dostala.