Kapitola 135 - Trénink s Norn (1)

Uplynul jeden měsíc. Ačkoli je pořád chladno, sníh začíná tát a začíná se objevovat zem.

Část 1

Ráno.

Pomalu jsem vylezl z postele, abych neprobudil Sylphy, co spala vedle mě. Protože Sylphy ráda používala mou paži jako polštář, musel jsem být při odchodu opatrný.

Ve vedlejší místnosti jsem se převlékl do cvičebního úboru. Měl jsem na sobě něco jako teplákovou soupravu, co mi Sylphy vybrala. Ačkoli v zimě je trochu chladno, abych to nosil, jakmile se začnu pohybovat, je to dokonalé.

Kapitola 134 - Třeťák

Část 1

První den jako student třetího ročníku.

Když jsem se vzbudil a sešel do obývacího pokoje, byla tam Sylphy. Kojila Lucy.

„D-dobré ráno, Rudi.”

„Dobré ráno, Sylphy.”

Kapitola 133 - Roxy učitelkou (3)

Část 5

Potom jsem si se Zanobou chvilku povídal. Týkalo se to panenek, co jsem viděl na kontinentě Begaritto. Když se Zanoba doslechl o skleněných panenkách, začaly mu zářit oči.

„Když už jsme u toho, jak se vede Julii?”

„Julie nedávno dokončila figurínu jedné osoby. Pravděpodobně se s tebou chtěla setkat a ukázat ti jí.”

Hm. Už je to hotovo. Totiž Ruijerdova figurína. Chci ji vidět. Chci ji vidět, ale...

„Aha. Ale pokud se vrátí večer, nevím, jestli se setkáme.”

„Hmm, máš nějaké plány?”

Kapitola 133 - Roxy učitelkou (2)

Část 4

Mířím do Zanobovy výzkumné laboratoře.

Je to půl roku, co jsem mu řekl, že se vrátím za dva roky. Zanoba bude určitě překvapený. Jsem smutný kvůli Paulovi a Zenith. Ale nemám v žádném úmyslu do toho Zanobu zatahovat. Budu se chovat vesele.

„Tak jo!”

Kapitola 133 - Roxy učitelkou (1)

~ A jsem zase tu! K této kapitole mám spoustu stížností! Zaprvé: je strašně dlouhá. Vím, že si na tohle stěžuju pořád, ale tahle je extrémně dlouhá~ takže jsem z ní udělala fašírku. A zadruhé: Rudeus je zase tak sexuálně rozvláčný, až mi z toho trnou zuby, takže první část se v podstatě dá s klidným svědomím přeskočit :) ~

Část 1

Vzbudil jsem se. To kvůli sladké vůni. Zatímco jsem spal, nesla se ke mně půvabná vůně.

„?!”

Když jsem otevřel oči, tam ležel Bůh. Ta tvář, co se dá popsat jako nevinnost, otočená ke mně a já slyšel její poklidné oddechování.

„Aaaach...”