Kapitola 111 - Na kontinent Begaritto (1)

Část 1

Změnili jsme plán cesty.

Nejdřív koupíme koně. Pak na něm oba pojedeme k lesu s teleportačním magickým kruhem. Využijeme jej a dorazíme na kontinent Begaritto. Podle toho, co říkala Nanahoshi, pokud půjdeme týden na sever, údajně dorazíme do oázy s Bazaarem. Jen se zdá, že to je značně drsná poušť. Nanahoshi byla naprosto vyčerpaná a údajně ji Orsted musel nést na zádech. Jelikož je to takhle, znamená to akorát to, že se na to musíme pořádně připravit.

Kapitola 110 - Rozloučení (2)

Část 7

Když jsem dorazil před dveře Nanahoshiny laboratoře.

Jak bych to měl asi načít. Je to samotářka. I když se bude chovat celá tsuntsun, naopak by mohla projevit spoustu osamění.

Nebudu tady až dva roky. Když na to přijde, i její výzkum bude stagnovat. Její cesta domů už teď pokračovala v tom nejlepším případě pomalu.

Je přirozené, že se mě bude snažit zastavit. Pravděpodobně k tomu přidá nějaký důvod. Možná mi taky zkusí vyhrožovat. „Pokud se na tu cestu vydáš, tak Sylphy ****.” Kdyby mi řekla něco takového, co bych asi dělal? Ale nemyslím si, že by byla až taková yandere.

Kapitola 110 - Rozloučení (1)

Část 1

~ Jelikož celá kapitola je hrooozně dlouhá (cca 20 stránek v porovnání s obvyklými cca 10), je rozpůlená. ~

Kontinent Begaritto.

Ten kontinent je jiná země izolovaná oceánem. Naším cílem je Město labyrintů Lapan, město ve vnitrozemí na východní straně kontinentu.

Existují dvě cesty, jak se dostat na kontinent. Cestovat na okraj Centrálního kontinentu do přístavního města v království Dračího krále Východní přístav a pak se přepravit lodí. To by znamenalo, že na kontinent Begaritto přijdete z východu. Je to trochu oklika, ale je to bezpečná cesta.

Kapitola 109.5 - Broušení zubů

~ Nevím proč, ale mě se tyhle kapitoly vůbec nepřekládají dobře... ~

Část 1

Svatá země mečů.

Kdybyste z toho místa kráčeli zhruba hodinu na sever, dorazili byste k bezejmennému poloostrovu. Tam stála osamělá dívka a trénovala máchání mečem. Nebyla to jedna z mnoha forem stylu Boha meče a ani to nebylo nic jiného; bylo to jen cvičné máchání. Ta dívka se jmenovala Eris Greyratová.

„...”

Eris Greyratová máchala svým mečem. Stála na místě, kde nebylo ani živáčka. Dělala to soustředěně, naprosto soustředěně. Cvičné máchání, při kterém jste měli zbytečné myšlenky, bylo na nic. Dokud jste svým mečem máchali soustředěně, bez jediné další myšlenky, pak jste každým máchnutím zbystřili.

Kapitola 109 - Bod zlomu III

~ A jelikož jsou ty Velikonoce, řekla sem si, že to nebudu dělit, i když je to 13 stránek... ~

~ Hitogami zase na scéně! ~

Část 1

K tomu incidentu došlo jednoho dne.

Rána jsem jako vždycky prováděl svůj trénink. Badigadiho jsem neviděl, ale tím se nemusím trápit. Ten chlápek je nevyzpytatelný. Nedá se nic dělat, přece se nebudu trápit každou maličkostí. ...Alespoň tak mi to předala Elinalize, ale určitě je to přesně takhle.

Když jsem se po svém tréninku vrátil domů, z nějakého důvodu na mě čekaly Aisha a Sylphy. Obě se tvářily vážně. Když viděly, že jsem se vrátil, upřeně se mi dívaly do tváře.

Kapitola 108 - Život s mladšími sestrami

Část 1

Uplynul jeden měsíc.

Prostřídala se roční období, nastalo teplé období. Je to druhé léto od doby, co jsem přišel do tohoto města. Není dost teplé na to, aby se tomu dalo říkat léto, ale lidé začali nosit mnohem lehčí oděv. I studentky na škole a Aisha se svým služebným oděvem začaly nosit krátké rukávy, je to pastva pro oči.

A Sylphy také doma často nosí trička bez rukávů. Předtím neměla tak jednoduché oblečení, ale zdá se, že poslední dobou si ho kupuje kvůli mně.

Sylphy se spoustou holé kůže. Je to vážně osvěžující. Po jednom pohledu na Sylphinu malou postavu s bílými rameny jsem začal mít pocit, že ji chci spontánně zezadu obejmout.

Je to dobrá doba. V této zemi přece jenom není černý hmyz, co by bez povšimnutí vnikl do domu a zůstal tam.

Když už mluvíme o černé, poslední dobou jsem neviděl Badigadiho. Kam se ten chlápek asi poděl?

Kapitola 107 - Norn Greyratová (3-6)

Část 3

Na kolejích mi všechno přišlo nové. Moje spolubydlící byla příjemná. Seniorka Melissa pocházela z Magické rasy.

Moje babička řekla, že Magická rasa byla zlo. Učili mě, že Magická rasa by se měla odmítnout a že se zlo musí zničit. Kdybych se nesetkala s Ruijerdem, rozhodně bych si to myslela až do teď. A proto když jsem se setkala s Melissou, pochopila jsem, že bych k ní měla být zdvořilá.

Jelikož jsem byla schopná ji řádně pozdravit, Melissa mě uvítala. Vřele mě přijala, i když jsem nastoupila uprostřed semestru, a v mnoha věcech mi pomohla. Jako třeba jak se stravovat, jak používat sociální zařízení, jaká jsou na kolejích pravidla. Všechno mě naučila Melissa. Seniorka z hlídek řekla, že všichni na kolejích jsou jako rodina a že bychom spolu měly vycházet. Sice vyhlížela děsivě, ale měla silný cit pro zodpovědnost.

Kapitola 107 - Norn Greyratová (1-2)

Část 1
– Nornino hledisko –

Přemýšlím, kdy jsem se svého staršího bratra začala bát. Přinejmenším na začátku to tak nebylo.

Když jsem se s ním setkala poprvé, bratr mlátil mého otce. Svého otce jsem milovala. Ačkoli byl v mnoha aspektech k ničemu, věděla jsem, že mě z celého svého srdce miloval. I kdyby to tak nebylo, pro pětileté dítě to byl otec, kterého jsem bezpochyby milovala.

Můj bratr takového otce mlátil.

Kapitola 106 - Pocity staršího bratra (4-6)

Část 4

Infiltrace.

Ačkoli to nebylo tak těžké. Měl jsem na své straně spoustu spojenců. Byly tu i Sylphy a princezna Ariel.

Když jsem Ariel seznámil se situací, ochotně se stala mým spojencem. Ale i tak dívky z kolejní hlídky, vyjma Goriade, nebyly mému účelu nakloněné, takže jsme se dovnitř proplížili.

Rinia, Pursena a Sylphy byly špioni.