Kapitola 41 - Pomalý život I (část 1-2)

~Po delším odmlčení (způsobeném mnohými záležitostmi reálného života) přidávám další příspěvek.~

Pomalý život ve vesnici Dorudia I

Část 1

Když jsem se dostal z žaláře, venku vydatně pršelo.

Začalo období dešťů. Údajně prý bude vydatně pršet následující tři měsíce nonstop. Země bude naprosto zaplavená a člověk nebude moct chodit.

Což je důvod, proč obyvatelé Velkého Lesa žijí na stromech.

Část 2

Zdá se, že ten incident s únosem byl celkem zvláštní případ.

Byl to plán únosu ve velkém stylu organizovaný pašeráckou organizací.

Vymysleli plán, jak unést Posvátné Zvíře, Strážce Dorudia. Nevím, proč by chtěli unést něco takového. Ale Jeho Posvátná Zvířeckost je údajně zvláštní druh zvířete, takže je spoustu lidí, co ho chtějí dostat do rukou.

No, za normálních okolností je obtížné Posvátné Zvíře unést. I kdyby se vám podařilo jej unést, válečníci mají dobrý čich, takže by rychle přišli si ho vzít zase zpátky.

Proto to pašerácká organizace naplánovala na období dešťů. Období dešťů trvá tři měsíce v kuse. Jelikož je to takhle, tak všechny vesnice mají plné ruce práce s přípravou. Také během těchto tří měsíců není možné nalodit se na loď.

Jinými slovy pokud unesete Svaté zvíře těsně před obdobím dešťů a přepravíte ho na Magický kontinent, tak vás válečníci nedokáží včas dohonit a vy tak dokonale uniknete.

Samozřejmě Zvířecí rasa byla kvůli tomuhle bdělá. Všichni rodiče varovali děti, aby během příprav na období dešťů nechodily ven. Netřeba říkat, že to také řekli Svatému zvířeti, kterého chránili.

Proto to pašerácká organizace vzala ještě o krok dál. Nejprve najali všechny místní únosce a čekali na správnou chvíli. Pak v určenou dobu napadli všechny vesnice a zároveň unesly děti na všech místech.

Válečníci propadli panice. Zrovna když si začali pochvalovat, jak je tento rok málo únosů, a najednou unesli děti ze všech vesnic najednou. A navíc si pašerácká organizace předem najala ozbrojené síly, aby ve stejnou dobu napadly všechny vesnice. V té době vesnice Dorudia neutržila žádnou škodu. Válečníci z vesnice Dorudia obdrželi žádost o podporu, a tak se rozdělili a šli bránit okolní vesnice. A když stráží ve vesnici Dorudia ubylo, pašerácká organizace zahájila útok s elitními silami. Podařilo se jim unést nejenom náčelníkovu vnučku, ale také Posvátné Zvíře.

Pašeráci nejdříve způsobili zmatek, pak zaútočili na svůj primární cíl, byl to bleskový plán. Útok ozbrojených sil. Únos dětí. A také únos Posvátného Zvířete.

Jelikož to bylo takhle, nehledě na to, jak byli válečníci zvířecí rasy šikovní, neměli dostatek sil, aby se tomu ubránili. Gyes a Gustav se nejdříve vzdali naděje na záchranu dětí. Shromáždili válečníky a šli uspořádat obranu vesnice, pak se sami vydali hledat Posvátné Zvíře. To prostě znamená, že Posvátné Zvíře je pro vesnici tak moc důležité, aspoň se to tak zdá.

Doba mezi únosem Posvátného Zvířete a jeho naložením na loď neměla být ani dva dny. Skutečnost, že byli schopni vypíchnout místo, kde pašeráci skladovali pašované zboží, byla údajně náhoda.

Pach krve a okamžik planoucího ohně. Tyhle dva faktory byly údajně klíčem k tomu, aby tu budovu našli. Bylo to díky nám.

Ale přemýšlím, proč bylo Posvátné Zvíře na stejném místě jako Ruijerd. No, byla to velká operace, takže pravděpodobně sem tam udělali nějakou chybičku. Nebo možná měli v plánu Ruijerda rozvázat a nechat ho divočit. No, od tohohle bodu se mě to netýká.

Co dělali poté, co na mě týden zapomněli?

Podle vyprávění Ruijerd na ty pašeráky zuřil. Navrhl zaútočit na loď, co byla připravená k vyplutí. Nevěděli, na které lodi jsou děti naložené, a pašeráci se také dokázali skrýt před čichem zvířecí rasy.

Podle toho, jak to Gustav popsal, jakmile pochopili jejich úmysly, tak se podle toho zařídili. Dokonce i Eris se toho plánu zúčastnila, údajně doprovázela děti. Samozřejmě s rozzářenou tváří. Tohle musí být taky greyratovská krev.

Takže útok Ruijerda a ostatních se podařil. Tragicky odhalili loď pašeráků a všichni jejich členové byli přizabití a polapení. Zevnitř lodi jedno po druhém vycházely unesené děti. Údajně jich bylo kolem padesáti. Takže děti byly zachráněné, happy end...

Přesně takhle se to nestalo.

Jelikož zrovna napadli poslední loď před obdobím dešťů, objevili se stráže ze Svatého přístavu. Gustav a Gyes proti nim evidentně protestovali. Únos zvířecí rasy. Mezi patriarchy Velkého lesa a Svatým Milisovým královstvím bylo otroctví tabu. Snažili se tomu jen zabránit, takže by bylo divné, kdyby se vina měla svalit na ně. Stráž ze Svatého přístavu to překvapilo. Všechno by bylo v pořádku, kdyby jim o tom dali předem vědět. Ale oni zaútočili jen tak tak, než loď vyplula. Neměli ani chviličku času na vysvětlování.

A také ta skutečnost, že tam bylo padesát lidí. Padesát dětí. Nebylo to jenom pět nebo deset. Z každé vesnice unesli jedno nebo dvě děti.

Svatý přístav to vůbec nezaregistroval. Navíc úředníci přijímali úplatky a přimhuřovali oči. Tohle bylo porušení úmluvy. Kdyby to nechali tak, mezi Zvířecí rasou a Svatým Milisovým královstvím by se objevila velká propast. V nejhorším případě z toho mohla vzejít válka. Začalo se hovořit i o tomhle.

Nakonec se Svatý přístav stáhl.

Co se týče Zvířecí rasy, vyplatili jim značnou částku jako kompenzaci. Toto vyjednávání a navrácení unesených dětí zpět k rodičům zabralo zhruba celý týden. Proto mě odložili a celý týden zanedbávali. No, hádám, že se s tím nedalo nic dělat. Spíš jsem rád, že se jim během týdne podařilo dokončit tak důležitý úkol.

Ale víte...

Lidé Zvířecí rasy jsou Ruijerdovi neskonale vděční a blažení.

Eris je v obklopení dětí Zvířecí rasy a celá září.

Já jsem byl ve vězení spolu s mužem s opičí tváří a zažíval jsem život svobody.

To není něco, co bych mohl přijmout.

Spíš mě mohli v půlce pustit z vězení a bylo by to v pohodě.

------------------------------------------------------

<Předchozí>...<Následující>