Kapitola 30 - Dobrý začátek (část 5)

Část 5

Naše současné bohatství: 6 železných mincí, 8 rezavých mincí, 5 kamenných mincí.

Jsme teď trochu bohatší, takže vyrážíme na nákup obyčejného obranného vybavení. Pro začátek půjdeme k trhovcům s každodenním oblečením.

Eris si věci kupuje velmi rychle. Vybírá oděv, co je odolný a pohodlný k pohybu. Nekoupila si žádné šaty, všechno to jsou dlouhé kalhoty.

Ačkoli jsou určeny mladým lidem, nejsou moc módní. Tenhle oděv si vybrala po řádném uvážení situace, ale měla si koupit aspoň jedny ženštější šaty.

Takže jsem se rozhlídl po obchodě a vybral jedny růžové nabírané šaty a snažil se jí je doporučit, ale výsledkem toho je očividný výraz nechuti.

Kapitola 30 - Dobrý začátek (část 4)

Část 4

O tři dny později <Smrtelný Konec> postoupil na řád E. To bylo celkem rychlé.

„Dobrá práce,” řekl jsem Jarilovi uznalou hlášku a předal mu 10% dnešního výdělku.

„D-děkuji...”

Nemyslím si, že to je nějak velká cifra, ale tahle částka by jim měla stačit. Když se jich vyptám na pár věcí, dozvěděl jsem se, že se od ostatních dobrodruhů ve městě liší. Zdá se, že mají v tomhle městě stálou práci.

„Jakou práci?”

„Zverimex.”

Kapitola 30 - Dobrý začátek (část 3)

Část 3

Pozdravili jsme stráž u brány a pak vyšli ven z města.

Smečkoví kojoti, Kyselinoví vlci, Velké želvy a Obrovské kamenné želvy.

Tihle magičtí tvorové jsou naším cílem na okraji města. Máme nasbírat kožešiny smečkových kojotů, zuby a ocasy kyselinových vlků, maso velké želvy a magické kameny z obrovských kamenných želv.

Kapitola 30 - Dobrý začátek (část 2)

Část 2

Když chceme zrovna vejít do gildy, svýma bystrýma očima nás zmerkne muž s koňskou hlavou a přijde k nám. „Hej!”

„...Nazdar.”

Tenhle chlápek se zase potlouká kolem gildy...? To vážně nepracuje, co?

„Ale, dneska jste tu s <P-lovci>.”

„Z-zdar, Nokoparo, dlouho jsme se neviděli.”

Zdá se, že chlápek s koňskou hlavou a ještěrčí tvář se znají.

Kapitola 30 - Dobrý začátek (část 1)

Část 1

Když druhý den dorazíme před gildu, uslyšíme hlas muže s ještěrčí hlavou: „Ach, ránko. Zvedli jsme si řád.”

Kdo je ten chlápek?

Zrovna když o tom přemýšlím, vstane i žena s hmyzíma očima a já si konečně vzpomenu, že to jsou únosci ze včerejška. Myslím, že se jmenovali Jaril a Veskel.