Kapitola 22 - Učitelčino tajemství (část 4)

Část 4

Magický kontinent není nic jiného než skály, ale převýšení je tu značné. Země je také velmi tvrdá. Když do půdy rýpnete, všude se rozprskne.

Nejsou v ní vůbec žádné živiny.

Půda je tu jen krok od toho, aby se z ní stala poušť. Pokud v této zemi zůstanete, i magické rasy budou bojovat mezi sebou.

Nejsou tu téměř žádné rostliny a čas od času vidím skály, co vypadají jako kaktusy.

„Hmm. Chvilku počkejte. Rozhodně odtud nechoďte ani na krok.”

Tohle Ruijerd řekne každých deset minut a pak odběhne směrem vpřed. Zlehka přeskáče přes kopce plné kamenů a v mžiku zmizí.

Ten má ale neuvěřitelné fyzické schopnosti.

Ghyslaine je sice taky úžasná, ale kdyby se jejich mrštnost převedla na čísla, Ruijerdova hodnota mrštnosti by možná byla vyšší než Ghyslainina.

Ruijerd se za méně než pět minut vrátí. „Omlouvám se za zpoždění, pojďme.”

I když nám nic neříká, na špičce jeho trojzubce se vznáší lehký závan krve. Hádám, že šel napřed odstranit netvory, co nám překáželi v cestě.

Vskutku v Roxině slovníku bylo napsáno, že rubínový kámen na čele Supardů slouží jako radar. S touhle schopností jsou schopni rychle najít nepřátele.

Ruijerd zabíjí magické tvory dříve, než si nás všimnou.

„Hej! Co to od začátku děláš?” zeptá se Eris drze.

„Vyčistil jsem magické tvory před námi,” odpoví Ruijerd stručně.

„Jak víš, kde jsou, když je očividně nemůžeš vidět!”

„Já je dokážu vidět,” řekne Ruijerd a odhrne si ofinu. Ukáže se nám jeho čelo a na něm kámen v barvě rubínu.

Ačkoli Eris na okamžik ustoupí, pozorně si kámen prohlíží a lbí se jí. Pak se zatváří, jako že ji to zajímá. „To je vážně praktické!”

„Možná to je praktické, ale kolikrát jsem si pomyslel, že by bylo lepší, kdybych ten kámen neměl.”

„Tak já ti ho pomůžu nést! Hm, dej mi ho!”

„To nejde.” Ruijerd se suše zasměje. Eris se začala učit, jak žertovat...

Byl to žert, že?

Zdá se, že se velmi baví, taky se přidám.

„Slyšel jsem, že zdejší magičtí tvorové jsou velmi silní...”

„Není tu moc silných. Možná je tu početně hodně tvorů, protože jsme daleko od města.”

To ano, opravdu jich je tu dost.

Od začátku Ruijerd vymýtal netvory každých deset minut. V asurském království člověk dlouhé hodiny jízdy na voze nepotká jediného magického tvora. V asurském království rytíři a dobrodruzi magické tvory pravidelně vybíjejí. Ale i když jsme tady, počet tvorů, co potkáváme, je prostě příliš vysoký.

„Od začátku bojuješ sám, jsi v pořádku?”

„Ano. Všechny jsem je zabil jediným úderem.”

„Aha... Pokud jsi unavený, tak mi řekni. Můžu tě podpořit, neboť umím používat léčivou magii.”

„Není třeba, aby se děti příliš trápily.” Jak to Ruijerd říká, položí mi ruku na hlavu a bojácně mě pohladí. Možná že tenhle člověk opravdu rád hladí děti po hlavě? „Jediné, co musíš, je zůstat se svojí mladší sestrou a chránit ji.”

„Už jsem to říkala! Kdo je jeho mladší sestra! Já jsem starší!”

„Hmm, opravdu? To se omlouvám,” řekl Ruijerd a pohladí Eris po hlavě, ale nakonec to dopadne tak, že ho Eris odstrčí.

Chudák Ruijerd. 

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

<Předchozí>...<Následující>