Kapitola 16 - Mladé slečně je deset (část 4)

Část 4

V den oslavy jsem zaujal své místo v rohu dvora.

Na začátku oslavy se Philip a jeho žena starají o střední a nižší šlechtu, co přišla rodinu Greyratových navštívit. Měl bych říct, že ti dva bojují, za žádné situace neprojeví ani stopu slabosti.

V případě, že by hosty přijímal Sauros, se obávají, že by je vyděsil jeho divoký postoj a hlasitý hlas, a celkem dost lidí by vzalo do zaječích.

Poslední šancí, jak zdrhající hosty odchytit, je v místech, kde se nachází hlavní aktérka. Eris nemá žádnou pravomoc, politice nerozumí a na cokoli řekne: prosím, promluvte si s otcem.

Představilo se jí pár pohledných mladíků, stejně jako pár lidí ve středních letech jí představuje své syny. Je tu pár dětí ve stejném věku, ale většina z nich je tlustá. Určitě žijí doma v pohodlí, mám pocit, že vidím sám sebe, jaký jsem kdysi býval. Když pocítím tu známost, oslava začne.

Jak se naplánovalo, jsem Erisin první taneční partner. Budeme tančit ten nejjednodušší tanec pro děti, ale protože Eris je dnešní hvězda, tak stojíme uprostřed dvora. Prostě to ber jako nácvik, doufám, že to nezvoráme.

„C-c-c-c-co... to je!”

Eris má velmi napjatý výraz, celé její tělo vypadá jako zrezivělý robot. Když vidí, že jsem začal uvolněně tančit, potichu zamumlá „co to je” a vrátí se do normálu.

Jakmile tanec skončí, přijde si se mnou promluvit Edona.

Když se člověk na Eris z povzdálí podívá, jde vidět, že už není napjatá. Edona se mě ptá, co jsem udělal, a já jsem odpověděl, že to samé, co během nácviku. Dodal jsem, že to je původně šermířské cvičení. Jakmile to Edona uslyší, podiví se a potají se zasměje.

Jelikož je moje mise splněna, můžu se odebrat k jídlu. Je tu pár velmi neobvyklých chodů. Například neznámé ovoce zapečené do kyselého koláčku nebo masový chod s celou hovězí hlavou a nádherně naaranžované zákusky.

Když jsem s potěšením jedl, očima jsem se střetl s Ghyslaine. Nic mi očima neříkala, ale slintala. Jsem chlapec, co rozumí situaci. Zabalil jsem trochu toho jídla do ubrousku a řekl jsem služebné, aby to donesla do mého pokoje.

Strážci a služebné dostanou k jídlu něco lepšího než obvykle, ale rozhodně to nebude to jídlo, co je teď tady.

Když jsem skoro dokončil přesun jídla, najednou jsem přímo před sebou spatřil roztomilé děvče. Převzala iniciativu a dala se se mnou do řeči. Představila se mi a trochu jsme si popovídali. Zdá se, že to je děvče ze střední šlechty, ale zapomněl jsem, jak se jmenuje. Požádala mě o tanec a poté, co jsem jí řekl, že znám jen pár základních tanců, jsme vyrazili na volné prostranství.

Měl jsem pocit, že jsem tančil celkem dobře.

Po tanci za mnou přišla další dívka a požádala mě o další tanec.

Co to kruci? To jsem tak oblíbený? Zatímco jsem se tím pomyšlením opíjel, chodila za mnou jedna holka za druhou. Dokonce i paní přes třicet let a děcko menší než já, co ani nevědělo, jak se tančí. Kromě lidí s velkým výškovým rozdílem jsem v podstatě tančil s každou z nich.

Jsem Japonec, co ví, jak říct ne, ale když už jsem té první řekl OK, přišlo mi divné odmítnout ty ostatní. Ačkoli jsem měl na to to udělat, ale nemám moc dobrou paměť na tváře a jména a je to vyčerpávající.

Když už se všechno blíží ke konci, zajde za mnou Philip a vysvětlí mi to.

Někdo se zeptal, kdo je ten mladík, co tančil s Eris, a hrdý Sauros odhalil, že to je člověk se jménem Greyrat. Takže viníkem je dědeček Sauros.

I když je to takhle, tak ho nemůžu obviňovat. To dítě, co úspěšně rozehnalo napětí mladé slečny, je to nelegitimní dítě pana Saurose? Určitě měl radost, když se ho na tohle zeptali.

Původně se plánovalo, že se moje příjmení Greyrat neodhalí, ale po třech rundách vína se nedá nic dělat. To znamená, že mě považují za vzdáleného příbuzného, který se dříve nebo později proslaví, a posílají za mnou svoje dcery a vnučky.

Ale já se zeptal Philipa, jestli není divné, že je posílají, až ke konci oslavy. Philip vidí, že si do ubrousků balím zákusky, a než promluví, čeká, až to dokončím.

Všechno, co dělám, někdo vidí. Zeptal jsem se Philipa, jak se mám chovat k děvčatům, co za mnou přišla si promluvit, a on řekl, že jim můžu tak nějak nejasně odpovědět. Vypadá to, že nechce, abych se v budoucnu angažoval do politiky. Nebo má v plánu mě nechat, abych se spolehl na někoho jiného s politickou mocí. Ale já o politiku nemám nejmenší zájem, takže dnešní popularita je jen mýdlová bublina. Ne, počkat, ale když se ze mě stane nějaká věhlasná osobnost, tak si budu moct za peníze koupit všechna možná děvčata.

„Ale navrhuji, abys neudělal nic, co by poskvrnilo jméno Greyrat.”

Ta náhlá inspirace, kterou jsem měl, je okamžitě roztříštěna Philipovou ledovou poznámkou.

Jako poslední za mnou přijde Eris. Jen tak mimochodem nemá na sobě svoje obvyklé temperamentní šaty, ale šaty v barvě vodní modři. Má vyčesané vlasy ozdobené šperky ve tvaru květin a je velmi roztomilá.

Protože je to její první oslava, tak za ní chodí host za hostem a zdraví ji a myslím, že je celkem utahaná. Je trochu vzrušená, ale nevím, jestli to je tím, že hlavní aktérkou oslavy je ona sama nebo že byla oslava úspěšná.

„Můžu požádat o tanec?”

Zrovna teď a tady tahle Eris nemluví tak nahlas, nemá ani svůj osobitý postoj a chová se velmi vychovaně. Vyzvala mě k tanci způsobem, který je na hony vzdálený způsobům těch dam, co mě vyzývaly předtím.

Nakráčeli jsme do středu dvora a hudba se proměnila na něco, co jsme nikdy necvičili, mělo to mírně složitý rytmus.

„Aaach. Uuuuu....”

Eris okamžitě vyjeví svou skutečnou povahu, kdo po ní chtěl, aby se takhle přetvářela? Eris po mě vrhne pohledem, jako by mě chtěla požádat o pomoc, a já jsem se srovnal s hudbou vymyšlenými kroky. 

Ačkoli se rytmus změnil, tahle skladba je vlastně pro Eris lepší. Vzhledem k tomu, že naše taneční kroky byly velmi neurčité, nejsem si jistý, jestli bude Edona překvapená nebo naštvaná, až to uvidí.

Držíme se za ruce a děláme krok kupředu a krok vzad, jako bychom trénovali s mečem. Spolu s hudbou je to velmi nepravidelné a divákům to musí připadat velmi jedinečně. Ale Eris se do toho naprosto ponořila a usmívá se. Její neustále naštvané já má na tváři úsměv hodící se k jejímu věku. Jen vidět tu usměvavou tvář je důvod, proč na tuto oslavu přijít.

Když dotančíme, přelije se dvorem potlesk. Přiběhne k nám Sauros, zvedne si nás na ramena a nadšeně se směje a pobíhá kolem květinových záhonků. To je čilý dědeček a jak to okolostojící lidé vidí, začnou se smát. Hmm, tohle je velmi nádherná oslava. 

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Předchozí                                                                               Následující