Část
1
Už
je to měsíc, co jsem přijal práci domácího učitele.
Téměř
od samého začátku Eris není ochotná chodit na hodiny. Když
přijde na matematiku a čtení, okamžitě se vypaří a objeví se
až na hodinu šermu. Samozřejmě existují výjimky. Pozor dává
jenom na hodinách magie.
Nedokážu
najít to správné slovo, abych popsal, jak šťastná byla, když
poprvé použila kouzlo Ohnivá koule. A zatímco se dívala na
prudce hořící záclony, řekla: „Jednoho dne udělám obrovský
ohňostroj jako Rudeus.”
Ten
oheň jsem uhasil a přísně jsem ji varoval, aby v mé
nepřítomnosti ohnivou magii nepoužívala. Světlo z hořících
záclon na ni vrhalo zář. Ať jste se dívali z jakéhokoli úhlu,
měla tvář žháře, ale vypadala celkem odhodlaná se učit. Jen
podle jejího vzezření by i ostatní předměty měly být v
pořádku.
To
jsem si sice myslel, ale moje předpověď byla úplně mimo. Když
přijde na matematiku a jazyk, Eris nemá nejmenší zájem přijít
na hodinu. Když ji začnu vyučovat, okamžitě zdrhne. Když se jí
snažím chytit, praští mě, než zdrhne. Když ji dál
pronásleduju, otočí se, zmlátí mě a pak pokračuje ve zdrhání.
Myslím,
že po tom nedávném incidentu už chápe důležitost matematiky a
jazyka, ale zdá se, že to pořád vášnivě nenávidí.
Když
jsem si stěžoval Philipovi, jenom lhostejně pokrčil rameny.
„Přimět studenta v hodinách poslouchat je také práce učitele.”
To
nemohu popřít.
Začnu
Eris hledat.
Ačkoli
Ghyslaine svědomitě chodí na hodiny matematiky a jazyka, je hlavně
kamarádka. Jak můžu vyučovat jen Ghyslaine?
Ale
není snadné Eris najít. V porovnání se mnou, co tu jsem jen
krátce, ona tu žila léta. V porovnání se mnou to tady zná
mnohem lépe. Ani nemluvě o schovávání.
Předchozí
domácí učitelé v tomto ohledu vynaložili značné úsilí. Ale.
Nehledě na to, jak velká tahle vila je, pořád je to omezený
prostor. Nakonec se vždycky najde. Učitelé, co Eris našli, byli
bez výjimky zmláceni. Ponejprv kvůli tomu učitelé odcházeli.
Ale taky tu byl učitel, co na oplátku zmlátil Eris. Násilí proti
násilí. To jsem původně plánoval.
Ale
Eris toho učitele uprostřed noci napadla dřevěným mečem a
zranila ho tak, že trvalo měsíc, než se vyléčil, a proto kvůli
tomu dal výpověď.
Jediný
člověk, co dokáže odrážet Erisiny denní a noční útoky, je
Ghyslaine. Já nemám tu důvěru, že ji dokážu odrazit. I když
ji najdu, jsem předurčen jet do nemocnice. Pokud je to možné, tak
ji ani nechci hledat. Nechci, aby mě zmlátila k nepoznání.
Když
chodí na hodiny magie, není v pořádku učit ji jenom magii? Ale
Philip mi nakázal učit ji matematiku a jazyk. Také říká, že
musí být na stejné úrovni jako její magie. Dokonce prohlašuje:
„V porovnání s magií jsou ty druhé předměty vlastně
důležitější.”
O
tom se nemohu přít.
Možná
bych měl zorganizovat další incident s únosem. Děti, co
neposlouchají, zaslouží trest. Když o tom tak přemýšlím,
konečně jsem ji našel. Celá je zahrabaná ve slámě ve stájích
s odhaleným břichem, pohodlně spí.
„Fuuuu~.....
Fuuuu~.....”
Hluboce
spí. Takhle vážně vypadá jako andílek. Ale když vás to
vzezření naláká, tak přijde Ďáblův zvrat (pozn.: narážka na Hokuto no Ken).
Totiž
že dostanete Ďáblovou smrtelnou pěstí a vyzvracíte příšerné
množství krve.
A
přesto když na to přijde, musím ji vzbudit.
V
každém případě jí stáhnu tričko přes břicho, aby se
nenachladila. Mezitím jí namasíruju oblast prsou. Poustevník
žijící v mém srdci to zhodnotí: „Hmm, aha, pořád to jsou
jenom AA, ale je velmi vysoká šance, že ještě vyrostou. Až
vyroste, vyzvedne se nad E košíčky. Aby vyrostly, musíš je každý
den masírovat. Tohle je také součást tréninku. Ho, ho, ho.”
Moc
děkuji, pane poustevník.
Když
jsem si to řádně užil, potichu jsem ji pozdravil: „Slečno.
Vzbuď se, slečno Eris. Je čas na příjemnou hodinu matematiky.”
Ani
se nehnula, no, musím to udělat. Nedá se nic dělat, děti, co
neposlouchají, přijdou o kalhotky, víte? Pomalu jsem se natáhl po
jejích volných šatech a v tom okamžiku.
(!)
Eris
najednou otevře oči. Pohledem se pomalu posouvá od mé ruky na
jejím stehně až k mé tváři.
„Grrrr.”
Tvář se známkami ospalosti doplněná skřípáním zubů. V
následujícím okamžiku Eris zvedne pěst.
Tvář?!
Rychle jsem zvedl ruce, abych si kryl tvář. „Guuuu.............!”
Náraz pocítím v oblasti solaru plexu. Bolestí padnu na kolena.
Není
žádný Zvrat. Jenom Ďábel.
„Pche!”
S odfrknutím mě znovu kopne. Slečna na mě dupne a odejde ze
stájí.
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
dakujem
OdpovědětVymazatDíky :)
OdpovědětVymazat