Část
2
He?!
Tohle
je sen? Mé vědomí vyletělo do oblak, jako bych byl v nějaké
noční můře.
„Nemusíš
mě učit psát a číst, mňau~☆”
Cccccože~~
Tohle je sen?! C-co se to děje. Co se to děje? Zaktivoval se
mezidimenzionální přístroj?! Rychle nainstalujte 2D přístroj a
přeneste mě do světa mangy!
„Taky
mě nemusíš učit matematiku, mňau~☆”
Závěrem.
Velmi děsivé. Tuhne mi z toho krev. Navzdory jejímu roztomilému
vzezření mám po celém srdci napsáno 'strach'. Usmívá se na mě,
ale ten úsměv jí do očí nedosáhl. To jsou oči predátora.
Tohle je na tomto světě postoj člověka, co o něco žádá?! Tomu
nevěřím...
„Jen
mě nauč magii, mňau~☆”
Cos
to řekla? To žertuješ, že jo? To se tvůj postoj změnil k
horšímu?
Prosím,
znovu se na Eris podívejte. Tvář má zrudlou vztekem. Vepsáno v
ní: kdybychom nebyli v téhle situaci, tak bych tě praštila tak
silně, že bys letěl z nejhlubších hloubek pekla přímo do nebe.
Vztek
8, ponížení 2, rozpaky vlastně 0...? Dědečku Sauros-sama,
prosím, pleskni ji přes hlavu a pošli ji pryč, prosím.
„Hmm.
Eris je vážně roztomilá. V pořádku, že? Co říkáš,
Rudee?”
Na
straně je jen ten slepě milující dědeček. Kdo?! Kam odběhl ten
litý spolehlivý prastrýček?!
„Starý
pán má velmi rád zvířecí rasy. Když jsme Ghyslaine najímali
poprvé, tak měl také poslední slovo,” připomene mi majordomus
vážně. Ach, tak takhle to je. To nejsou culíky, ale ouška. A
vážně to vypadá jako sklopená ouška. Když tak o tom přemýšlím,
je tu spousta služek ze zvířecích ras.
Eeeh,
takže takhle to je?! Ach jo...
„Eris.”
Na
scénu vstoupí Erisin otec.
Ach.
Ty jsi pořád tady! Rychle. Prosím, pleskni ji přes hlavu a
vynadej jí, pane Philipe!
„Ještě
se musíš kroutit v pase!”
No,
tahle strana je taky bez užitku. OK, jasný, takhle to je. Rodina
Greyratů, včetně Paula, je prostě taková. Vlastně, Paul se
považuje za toho normálního, ne?
„Promiňte,
Sauro...... pane Saurosi, mohu se zeptat....?”
„Na
co?”
„C-chlapci
musí dělat taky něco takového?”
„Ty
pitomče! Chlapci se musí chovat jako chlapci!”
I
když jsem naprosto zmatený, prostě to necháme tak. Tohle je vážně
abnormální. Co se týče sexuálních úchylek, Paul je ten
nejnormálnější. Ten chlap má rád jen velká prsa. A-ale počkat.
Jen o tom pořádně popřemýšlejte. Tohle je pro mě ta
nejnormálnější věc, ale pořád je to špatně.
„...(zírá)...”
Ještě
jednou si Eris v tichosti prohlédnu. Vidím jenom její tvář plnou
vzteku a pokoření, jako lev kousající do kovového plotu...
Ale
v tomhle případě je v pořádku, když nebudu přemýšlet o
budoucnosti, že? Ne, počkat. Když to převrátím naruby.
Přemýšlej o budoucnosti. Copak Eris něco takového nesnáší!
Taky odmítá tuhle formalitu!
Pokud
se v budoucnu pokusí mě o něco požádat stejným způsobem... O
minutu později bude bezvýznamný človíček (já) roztrhán na
kousky. Velmi dobře. Udělám naprostý opak a tenhle zvyk ukončím!
„Tohle
je postoj člověka, co o něco žádá!”
Můj
hlasitý hlas se rozlehne po vile. Poté strávím strašně dlouho
svým rozsáhlým vysvětlováním. Konečně je moje slova dojmou. A
od té doby je [žádost] ve stylu Boreasů vymýcena.
Na
jednu stranu mě Ghyslaine chválí za snahu, zatímco Eris se na mě
začíná dívat chladnýma očima.
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Žádné komentáře:
Okomentovat