Kapitola 37 - Mudrc na palubě (část 6)

Část 6

Čtvrtého dne.

Objevila se chobotnice.

Pravděpodobně to byla chobotnice. Když jsem otevřel oči, viděl jsem světle modrou chobotnici a byla super obrovská. Ale bez námahy ji odrazila družina řádu S, co strážila loď.

Ale byly takové zakázky jako hlídání lodi? Jak jsem si to pomyslel, zeptal jsem se kupce nedaleko a zdá se, že jsou lidé, co se specializují na hlídání lodí.

Jméno té družiny je [Aqua Road].

Zdá se, že mají exkluzivní smlouvu s loďařskou gildou. A jelikož to jsou oni, zdá se, že všichni netvoři, co se na této mořské trase objevují, jsou jejich specialitou.

Nedošlo k žádným srdce rozechvívajícím nebo vzrušivým chapadlovým událostem.

Takové zklamání.

Ale mělo to jednu výhodu. Pro případ nějakého neštěstí jsem ty bitvy sledoval z ústraní. Ze začátku jsem se jim jen tak smál, že jim naprší do nosu.

Šermíř, co bojoval jako předvoj, byl silný, ale ne tak silný jako Ghyslaine.

Válečník, co vykrýval nepřátelské útoky a zaměstnával ho, byl silný, ale ne tak silný jako Ruijerd.

Mág, co stavěl tu chobotnici jako zadní voj, byl pode mnou.

Ze začátku to bylo celkem zklamání.

I když se řekne řád S, tak to bylo jen na takové úrovni.

Myslel jsem si, že na tomhle světě je spoustu silných lidí, ale možná že zase nejsou až tak skvělí.

Ale najednou jsem změnil názor. 

Je to družina řádu S.

Neměl bych se dívat na jejich individuální schopnosti, ale na jejich týmovou práci.

I když jsou jejich individuální schopnosti nízké, tak byli schopni porazit obrovskou chobotnici. I když jsou jejich individuální schopnosti nízké, tak byli schopni dostat se na řád S. To je důležité.

Každý jednotlivec plní svou úlohu a poskytuje družině velkou moc. To je týmová práce. To je přesně to, co nám [Smrtelnému Konci] chybí.

Individuální schopnosti ve [Smrtelném Konci] jsou vysoké. Ale přemýšlím, jak by se nám asi vedlo jako týmu?

Ruijerdova týmová práce je pozoruhodná. Přemýšlím, jestli je to kvůli tomu, že má zkušenosti z armády, ale velmi dobře se přizpůsobuje skupině. Dokonce i když Eris nebo já uděláme nějakou chybu, je schopen se s tím popasovat.

Je také výborný v ovládání davů. Jediný pohled na něj netvory přiková na místě.

Ale je příliš silný.

Ve skutečnosti jsou to všechno protivníci, které by zvládl porazit sám. Ale my ho nutíme bojovat s námi pod záminkou týmu.

Neřeknu, že to je špatné, ale není pochyb o tom, že to je překroucené.

Co se týče mě, tak se snažím to mít během týmových soubojů na zřeteli. I když říkám tohle, tak to neznamená, že naše pohyby budou sladěné. Příliš se soustředím na metody, jak se vypořádat s nepřáteli, co se dostanou příliš blízko ke mně.

Když čelíme velkému množství nepřátel, tak strašně závisíme na Ruijerdovi.

Eris není dobrá.

Upřímně bude naslouchat instrukcím. Ale během bitvy nedokáže srovnat svůj dech s okolím. Když má před očima nepřítele, tak začne být zoufalá a přepíná se. Když to nazvete bezstarostný boj, tak to zní pěkně, ale nikdy se nedržela mě nebo Ruijerda. Ačkoli Ruijerd nemá důvod se držet nás.

Pokud se z nějakého důvodu s Ruijerdem rozejdeme, pak nevěřím svým schopnostem Eris podpořit. Dostal jsem se k démonickému oku, ale mám jenom dvě ruce. Jednu ruku na svoji ochranu a druhou ruku na ochranu Eris. A s jednou rukou dokážu chránit jen do určité míry.

Bojím se.

Jakmile dorazíme na druhý břeh, musíme se setkat s Ruijerdem.

„Rudee...wu??”

Eris s bledou tváří došla na palubu. Když vyšla, potácela se, ale pak se začala dávit. Vypadá to, že už v žaludku nemá nic, co by mohla vyzvracet.

„K-když takhle trpím, p-p-proč stojíš tady??”

„Za to se omlouvám, ale oceán je nádherný.”

„Jsi krutý... uppu...”

Jak mě objala, tak jí z jednoho oka vyhrkla slza.

Její mořská nemoc je vážná.

-----------------------------------------------------------------------------------

<Předchozí>...<Následující>