Kapitola 20 - Švindlíř zvoucí se Bůh (část 2)

Část 2

V okamžiku, kdy otevřu oči, zjistím, že se nacházím v naprosto bílém světě. Není tu vůbec nic a okamžitě mi dojde, že to je sen. Jasný sen nebo tak něco. A moje tělo je vážně těžké.

Kapitola 20 - Švindlíř zvoucí se Bůh (část 1)

Část 1

Snil jsem.

V tom snu nesu Eris v náručí a létám.

I když mám zamlžené vědomí, proč mám pocit, že létám. Scenérie přede mnou se mění děsivou rychlostí. Je to jako rychlost zvuku nebo rychlost světla, nepravidelně stoupající a klesající. Nechápu, proč k tomuhle došlo. Jenom věřím, že když si nebudu dávat pozor, ach, ne, i když si budu vážně dávat pozor, tak ztratím rychlost a spadnu.

Extra 19.5 - Půl roku po zmizení Fedoy (část 3)

Část 3

Zhruba za hodinu Roxy získala dost informací na to, aby věděla, co se stalo.

Po tom nezvyklém úkazu na obloze došlo k obrovské manové kalamitě. Všichni lidé z Fedoy byli něčím, co připomínalo ohromné plošné kouzlo bez exploze, teleportováni po celém světě.

Není známo, kam zmizely budovy a lesy, a jenom lidi to vymrštilo zpět. A lidé, co po mnoha těžkostech dorazili domů, zjistili, že tu nic nezůstalo a tonuli tu v zoufalství.

Roxy se podívá na vývěsní tabuli. Je tam seznam mrtvých a vedle je seznam pohřešovaných. Na další vývěsce jsou zprávy od lidí. „Pokud jste po cestě narazili na tohoto člověka, pošlete ho sem.” Mnoho takových zpráv.

Mrtví a pohřešovaní.

Možná že lidé, co sem přišli, na ně po cestě narazili.

Ale protože historka o tom, že to lidi vrhá do vzduchu, je příliš směšná, aby se jí dalo věřit, nikdo tomu nevěnoval pozornost.

Roxy začala pročítat seznam mrtvých. Není jich moc a nikoho z nich nezná. V porovnání s tím je seznam pohřešovaných mnohem rozsáhlejší.

Přemístilo je to všude a je nanejvýš pravděpodobné, že mnoho z nich zabili magičtí tvorové, aniž by po nich zůstala jediná kost.

Extra 19.5 - Půl roku po zmizení Fedoy (část 2)

Část 2

Osada sestává z několika dřevěných domů. Spíš než osada přeživších to vypadá jako vesnice. Ale vládne tu depresivní nálada.

(Nikdy mě nenapadlo, že v asurském království zažiju takovou atmosféru.)

Asurské království, co Roxy znala, byla velmi úrodná země. Je to místo, kde je každý plný energie a usmívá se. Je tu dost jídla a málo magických tvorů, je to jako ráj.

Extra 19.5 - Půl roku po zmizení Fedoy (část 1)

Část 1

Půl roku poté, co zmizel kraj Fedoa.

Roxy konečně dorazila do Fedoy, doširoka otevřenýma očima hleděla na prázdnou lučinu. Je vyjevená. Roxy teď stojí na hlavní silnici, co asurské království zpevnilo kamenným dlážděním. Kamenná cesta se táhne od jednoho konce k druhému. Tak by to mělo být. Ale cesta před ní zmizela z dohledu, jako by tam nikdy neexistovala. Jsou tu jenom louky.

„...”