Kapitola 254

Kapitola 254 – Dno Údolí zemního draka

Část 1

Když jsem nabyl vědomí, ocitl jsem se v bílé dimenzi. Tělo mi naplnil pocit bezmoci, jako kdyby se proměnilo do své dřívější schránky. Bylo to tak nějak nostalgické. A pak zároveň s tím na mě zaútočil pocit porážky.

Porazili mě. Nalákali mě na návnadu jménem Ruijerd. Po porážce Temného krále Vity jsem polevil v obezřetnosti. Když jsem odhalil, kde se Gisu nachází, a když jsem ho naháněl po celém království Bihaeril, začal jsem si přehnaně věřit. A pak jsem s otevřenou náručí přivítal jak Boha severu, tak Boha meče. Nakonec jsem jednal sám a utrpěl jsem důsledky a teď jsem byl v tak ubohém stavu. Jak jsem o tom přemýšlel, povzdechl jsem si.

Kapitola 253

Kapitola 253 – Zmizení

Část 1

Magické město Sharia.

Na předměstí se nacházel jeden dům. V tom domě přepisovala elfská dívka obsah dopisů, co přišly komunikačním litografem.

Jmenovala se Faria Steer. Její přátelé jí často říkali Faria nebo Tia, ale nikdo z personálu této společnosti se ještě neobtěžoval si její jméno zapamatovat. Tato dívka se v nepřítomnosti prezidenta i předsedy stala vedoucím kanceláře. A ačkoli se o tom Rudeus bude muset ještě dozvědět, skutečné jméno této malé elfí slečny bylo vskutku Faria Steer.

Kapitola 252

Kapitola 252 – 4 dny a 3 noci: prohlídka kmene Supardů

Část 1

K naší družině se přidali dva vojáci z Bihaerilu, a tak jsme zamířili k supardské vesnici. Jeli jsme vozem, aby království Bihaeril neodhalilo teleportační magické formace.

Během jednoho dne jsme se přesunuli do druhého města Irelu. Tam jsme se ubytovali a mě napadlo, že bych vyzvedl i Sándora. Ale hlášení o pokroku skončilo tím, že se informátor nic nedozvěděl. Navzdory tomu, že se mi nepodařilo odhalit Gisuovu lokaci, jsem spěchal.

Navíc trvalo další den dostat se do vesnice u Údolí zemního draka. Vesnice byla stejná, jak jsem si ji pamatoval. Bylo tam mnoho lidí a i babička energicky ječela na žoldnéře. Od té doby neuplynulo ani deset dní, takže to bylo očividné.

Kapitola 251

Kapitola 251 – Hlavní město

Část 1

Tichý dům.

Na zanořeném ohništi uprostřed domu poskakoval hrnec. Před ním seděl muž se zelenými vlasy. Byl to Ruijerd. Já seděl naproti němu, s ohništěm mezi námi.

„...”

„......”

Nedošlo k žádné konverzaci. Mezi Ruijerdem a mnou bylo jenom ticho. Nebylo co říct. Ne, bylo by lepší říct, že jsme neměli žádnou šanci mluvit. Veškeré mé soustředění se zcela a přímo upíralo na to, co bylo přede mnou. Selhání nebylo dovoleno. Můj pohled mířil přímo vpřed, čekal jsem, až ten moment přijde.

Kapitola 250

Kapitola 250 – Génius

Část 1

Prvně Cliff zašel na místo, kde byli pacienti.

„Nejzákladnějším základem je prvně zkontrolovat stav pacienta.”

S touto myšlenkou začal Cliff všechny vyšetřovat. Ale stejně to bylo to samé, co dělal tým doktorů. Prohlédnout si pacienty s vážnými symptomy Démonickým okem, vyptat se pacientů s mírnými symptomy a porovnat své teorie se záznamy pacientů. To bylo zhruba celé.

„Když si pomyslím, že budeme mluvit s člověkem z Milisovy církve... kaf, kaf!”