Část
1
Královský
palác v Shirone.
Roxy
bezstarostně vyhlédla z okna a svraštila obočí. Obloha je
zvláštně vybarvená, šedá, černá, fialová a žlutá. Obvyklá
modrá barva je pryč. Ale ty barvy už někde viděla.
„Co
to je...”
Ačkoli
ty barvy už dřív viděla, tak nikdy nezažila, aby se obloha
takhle změnila. Každý jen od pohledu bude vědět, že to je
nějaký nepřirozený fenomén. S největší pravděpodobností
mana z nějakého důvodu zdivočela. Ale ten rozsah. Z dálky to
vypadá jako manový vír.
Roxy
si konečně vzpomněla, kde to viděla. Ty zářící barvy viděla
tehdy na magické univerzitě. Podobá se to povolávací magii.
„To
místo, to je Asura... Mohl by to být Rudeus?” Roxy si vzpomene na
svého studenta, malého chlapce, kterého kdysi učila. Ten chlapec v
pěti letech vytvořil vichřici, aniž by se při tom zapotil. Už v
té době měl naprostou kontrolu nad svou manou. Teď je mu deset
let. Možná je možné, že to dokázal. Sice se v dopisu zmiňoval,
že nebyl schopen se povolávací magii naučit. Ale náhodou se mohl
dostat k nějakým výukovým materiálům.
„Nedáváš
pozor!”
Jak
byla tak hluboce zabraná do přemýšlení, někdo ji zezadu objal,
namasíroval jí poprsí a zároveň na svém pozadí ucítila něco
tvrdého.
„Haaa...”
Roxy to omrzelo. Dotýkání se přes takovou tlustou róbu očividně
nemá žádný význam. A i kdyby z toho útočník něco měl, tak
oběť nebude mít radost.
„Praskající
plameny pokryjte mé tělo, <<Hořící místo>>!”
„Gyaa!”
Bariéra
z plamenů toho člověka odpinkla. Ačkoli nedokáže používat
bezzvuké zaříkání, během těchto pěti let se jí podařilo
normální zaříkávadla o hodně zkrátit.
Když
se Rudeus dozvěděl, že Roxy začala trénovat Vypouštění
Zaříkadel, také nechal své studenty trénovat bezzvuké zaříkání,
ale to není tak snadné. Ten nadaný mladík od svých studentů
určitě hodně očekává. Ale to neznamená, že každý má jeho
nadání.
„Vaše
výsosti, nemůžete ženě třít prsa.”
„Roxy,
to se mě snažíš zabít? Uvrhnu tě do žaláře!”
Pax
Shirone, nynější sedmý princ; je mu patnáct let a je to spratek.
Ze začátku byl okouzlující, ale zdá se, že poslední dobou se z
něj stává větší úchyl, jak během dne beze studu odhaluje své
sexuální tužby.
„To
mi odpusťte, vaše výsosti, pokud kvůli tomuto zemřete, tak jste
slabší než moucha.”
„Nggggh!
Zločin znesvěcení majestátu! To je neodpustitelné! Pokud chceš
prosit o milost, vyhrň si róbu a ukaž mi kalhotky!”
„To
odmítám.”
Princ
už pár služebných napadl a krále to trápilo. A poslední dobou
si chce princ podrobit dvorního soukromého učitele.
(Co
je tak skvělého na téhle nemoderní dívce?) Roxy to nechápala.
Ale nemusela poslechnout žádný princův rozkaz, ať po ní chtěl
cokoli. To je jasně napsané ve smlouvě. I když bude princ chtít
něco sobeckého, učitel může použít vlastní úsudek.
Na
tomto hradě je jen málo lidí, kteří přímo poslechnou princovy
rozkazy. Jelikož je sedmý v pořadí, šance, že se stane králem,
je velmi nízká a nemá tudíž téměř žádnou pravomoc.
„Roxy,
vím, že máš milence.” Princ na to jde odjinud.
„Ale
propána! Kdy se stalo něco tak přehnaného, že mám milence?”
zeptá se Roxy a nakloní hlavu ke straně. Otočí se na prince, co
najednou začal mluvit ze spaní.
Milenec,
i když uvažovala o tom, že si nějakého najde, tak žádného
vhodného nepotkala. A když někoho potkala, tak se na ni ani
nepodívali, takže to vzdala kvůli charakteristickým rysům své
rasy, rasy Migurdů (pozn.: stárne pomalu, takže vypadá jako
dítě). Princ je v tomhle trochu výjimka a zdá se, že chce takové
tělo vyzkoušet, ale Roxy se nehodlala prodat tak snadno.
„Hehehe,
potají jsem vešel do tvého pokoje a na polici jsem mezi jinými
věcmi našel dopis! Nevím, kdo to je, ale se svou pravomocí ho
mohu rozdrtit! Pokud nechceš být svědkem jeho kruté popravy, staň
se mou milenkou!”
Ten
další způsob je něco takového.
Využít
milence svého objektu zájmu jako rukojmí a vydírat jej s nimi,
pak svůj objekt zájmu před jejím milencem znásilnit a zakusit
potěšení z dominance.
Princ
přirozeně nemá žádnou pravomoc. Nicméně je to pořád princ a
má své vlastní jednotky a po pravdě věděla o zkazkách, že
unesli milence služebných.
(Pachuť.
Jen pocit odporu, hmm.)
Roxy
si pomyslela, že je dobře, že žádného milence nemá. Všechny
dopisy jsou od Rudea a ten je pouze váženým studentem a ne
milencem.
„Jen
do toho, dělej, jak myslíš.”
„Co,
co, co! Já to vážně udělám! Pokud chceš prosit, začni teď!
Pokud budeš prosit o milost, splatíš to jen svým tělem!” Princ
vůbec nepřemýšlí. Navíc ani neví, kde Rudeus je. S tímhle
přístupem určitě obsah dopisu nečetl.
„Pokud
dokážeš Rudeovi něco udělat, tak si můžeš vzít moje tělo,
jestli chceš.”
„P-proč
máš v něj takovou důvěru... Copak nevíš, jakou mám
pravomoc?!”
Roxy
v tom má velmi jasno, jeho pravomoc jako člena královské rodiny
je zhruba taková, že by se mu člověk mohl opovržlivě smát.
„Rudeus je pod křídlem vysoce postaveného šlechtice z asurského
království, Borease.”
„Boreas...?
Proč bych se měl jako princ bát nějakého šlechtice?”
Princ
ani nezná jména vysoce postavených šlechticů v asurském
království. Roxy si povzdechne. (Co ho ostatní učitelé učí.)
Čtyři
asurští feudální páni: Notus, Boreas, Eurus a Zephyrus jsou
slavní.
Jakmile
v Asurském království propukne válka, tihle šlechtici jsou
vždycky ti, co nesou plnou tíhu všech útoků. Kdyby se v Shirone
pořádali nějaké ceremonie, tak by nebylo nic divného, kdyby je
navštívili šlechtici těchto jmen. Jsou to šlechtici, které si
člověk musí pamatovat.
„Asura
je desetkrát větší než Shirone, pokud chceš jejich šlechtu
poslat na šibenici, potřebuješ nesmírnou politickou moc a dobrou
strategii. Jenom z pravomoci jeho výsosti je to nemožné.”
„V-vrah!
Pošlu na něj svoji královskou stráž...”
Jakmile
Roxy zaslechla o královské stráži, zase si povzdechla. Opravdu,
tenhle princ vůbec nepřemýšlí. „Královská stráž nemůže
opustit hranice země, ne? I kdyby hranice překročili, tak rodina
Boreasů si najala Ghyslaine. Proplížit se do vily v opevněném
městě v kraji Fedoa, pod dozorem Krále Meče Ghyslaine a zabít
mistra kouzelníka? Myslíš si, že to je možné?”
„Grrr,
grrmuuuuu...” Princ zaskřípe zuby a tvrdě si dupne do podlahy.
Jak
ho tak Roxy pozoruje, znovu si povzdechne. (Haaa, no vážně. Už je
mu patnáct let a pořád nedokáže přečíst ani jedno slovo.)
Slečna Eris, co Rudeus vyučuje, byla jako nezřízené zvíře. Ale
nedávno se doslechla, že je poslední dobou velmi zdrženlivá.
V
porovnání s princem, kterého zrovna teď vyučuje. V minulosti byl
celkem roztomilý a měl potenciál. Ale když si uvědomil, že může
využívat své pravomoci, tak jeho vůle se zlepšovat rychle
vyprchala.
Poslední
dobou na hodinách povětšinou spí. Roxy měla dojem, že jako
učitel velmi zaostává. „A brzy už nebudu tvým učitelem, takže
i když pošleš vraha, tak to nestihneš.”
Prince
překvapením vykřikl: „Co! Cože! O tom jsem nic neslyšel!”
„To
je tvoje vina, že si to nepamatuješ.”
Slíbila,
že jej bude učit, dokud nedosáhne dospělosti. Zprvu si Roxy
myslela, že tu zůstane i po skončení smlouvy, pokud ji o to
požádají. Ale bylo tu spoustu lidí, co Roxinu přítomnost
považovali za trn v oku. Odchod bude moudré rozhodnutí.
„Tohle
je šance, hmm.”
„Co
je šance?”
„Západní
obloha se najednou změnila, chci se na to podívat.”
„C-co
to má znamenat...”
(Chci
vidět Rudea, kterého jsem už dlouho neviděla.) Tuhle větu nahlas
neřekla. Pokud by to udělala, jen by to prince naštvalo.
„J-já
tě pořád potřebuju, Roxy! Moje výuka pořád ještě neskončila,
ne!”
„Co
tím myslíš, že ještě neskončila, copak pořád nespíš?”
„To
je tvoje chyba, že mě nebudíš.”
„Opravdu,
tenhle příšerný učitel bude brzy pryč. Prosím, najmi si
učitele, co tě dokáže vzbudit, protože já to dělat odmítám.”
Roxy měla pocit, že není schopna jej učit.
Když
Rudiho naučila jednu věc, tak se deset nebo dvacet naučil sám.
Když náhodou potkala takového žáka, už nemá důvěru ve své
učitelské schopnosti.
S
tím Roxy vyrazila z Shirone, v půli cesty ji napadli rytíři
sedmého prince, ale všechny je zahnala na ústup. Sedmý princ
tvrdil, že na něj Roxy zaútočila, a že je to násilný čin,
který se nedá odpustit, a že by se na ni měl okamžitě vydat
zatykač.
Ale
král Shirone si jej nevšímal. Spíše princi vyhuboval, že nebyl
schopen si udržet [Vodního kouzelníka na úrovně Krále <Roxy
Migurdii>], a přísně jej potrestal.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
dakujem
OdpovědětVymazatDíky za překlad.
OdpovědětVymazatJenom tuto větu bych upravil:( I když bude princ chtít něco sobeckého, učitel může použít vlastní úsudek),buď (když bude princ chtít něco sobeckého, učitel může odmítnout) nebo něco podobného,je to moc kostrbaté.
A pak další věta nedává smysl : ( Otočí se na prince, co najednou začal mluvit ze spaní.).On s ní normálně komunikuje a předtím ji osahával,tak nemůže spát.
PS:ještě jednou díky za překlad .