Kapitola 211

Kapitola 211 – Po válce

Část 1

Šel jsem se postarat o Paxovu kremaci. Upéct ho a pohřbít ho. Na tomto světě to byla běžná metoda pohřební služby.

Ale Zanoba zakroutil hlavou a zastavil mě. Bez Paxova těla se vzbouření neuklidní. Tohle mi řekl bezvýrazným hlasem. Abychom se postarali o tento vnitřní rozruch, měli bychom si jeho tělo nechat.

Ani byste neměli předat tělo svého krále vzbouřenecké armádě. To jsem si myslel, ale Zanoba na to neuvěřitelně tlačil. Nakonec jsem Paxovo tělo omyl vodní magií a pak jsme ho vynesli do pátého podlaží.

Kapitola 210 (2)

Část 2

Nejvyšší podlaží královského paláce. V králových komnatách. Nejluxusnější místo v království Shirone: nejlepší apartmá.

Stěny lemovaly obrazy, stranou stál stůl s nádhernými soškami. V zadní místnosti byla 5 metrů široká postel s nebesy. Uprostřed postele ležela dívka ovinutá ve zmačkaném prostěradle. Bylo slyšet tiché oddechování té modrovlasé dívky. Byla to královna Benedikta. Kolem bylo rozházené oblečení, což napovídalo, že byla v posteli nahá.

Kapitola 210 (1)

Kapitola 210 – Všechno na nic
Část 1

Boj začal pomalu. Neměl jsem v úmyslu takhle bojovat, ale jelikož to už začalo, nemohl jsem si dovolit prohrát. Vybičovalo mě to.

„Uhaaaaaa!”

Zanoba začal jednat jako první. Naším protivníkem byl jeden ze Sedmi světových velmocí, ale Zanoba vůbec neváhal. Bez jakékoli techniky vyrazil přímo kupředu, vážně byl až příliš upřímný.

Valil se k Bohu smrti s palicí zvednutou a řval. Bůh smrti se tomu zlehka vyhnul. Ale já už věděl, že Zanobův útok neuspěje.

Kapitola 209

Kapitola 209 – K Paxovi

Část 1

Rozhodl jsem se během naší cesty mít Magické brnění. Bylo otravné ho přesouvat, protože se muselo pokaždé rozebrat a pak zase složit. Pokud se v hlavním městě bojovalo, bylo nejlepší ho vzít s sebou. Prostě budu muset přimhouřit oči nad magickou mocí, co jsem vyčerpával jen tím, že jsem ho nosil.

Mým počátečním plánem bylo běžet s ostatními na ramenou, ale ukázalo se, že to bylo pro všechny kromě mě až příliš nepohodlné. Jak se dalo čekat, ty vibrace byly příšerné. Jelikož to nebyla vzdálenost, co by se pěšky dala ujít za jeden den, museli jsme vymyslet nějaký prostředek přesunu.