Kapitola 136 - Co jsem vychoval (2)

Část 4

Kamkoli zajdete, dá se najít netvor jménem Trent. Je to klasický příklad netvora, co žije na tomto světě. Přísně řečeno je to takzvaný slizoun tohoto světa.

Během svého cestování jsem navštívil mnoho míst. Magický kontinent, Milisův kontinent, Centrální kontinent a kontinent Begaritto. A zatímco jsem ještě bohužel nešel na Nebeský kontinent, pokořil jsem většinu z 5 světových kontinentů.

A na každém kontinentu vždycky existoval druh netvora jménem Trent. Ať už v lese nebo na pláních, často se tam objevoval. I když je Trent stromovým netvorem, jeho vnější vzezření není přesně dané. Kamenný trent vypadá spíš jako brambora. Kaktusový trent vypadá jako kaktus. Mají variabilní vzezření. Podle historky, co jsem slyšel, dokonce existuje druh jménem Starší trent, který je schopen manipulovat s vodou.

Ale nikdy jsem neviděl tak malého Trenta. Tenhle byl nanejvýš stěží 15 cm. Možná 20 cm, kdybych do toho zahrnul i velikost jeho kořenů. Měl 4 listy a 2 výhonky. Momentálně neměl žádné květy nebo plody. Ale stejně to byl mladý stromek. Prozatím jsem se mu rozhodl říkat „Trentí mládě”.

No, na tom jménu nezáleží. Jen je nepraktické, kdyby neměl jméno.

Takže co se týče momentálního problému. Proč si Aisha v pokoji pěstuje Trentí mládě? Co přesně dělá?

„A co s ním mám dělat?”

„No, co se toho týče, jak vidíš, najednou se začal hýbat,” odpověděla Aisha bez náznaku studu.

„Od kdy?”

„Skoro okamžitě poté, co ses vrátil. Takže není to celkem úžasné?”

Nebo spíš se jím hrdě chlubila!

„Jo, je to úžasné. Ale proč jsi mi o tom neřekla?”

„Měla jsem v plánu ti to říct. Ale jelikož jsi pořád vypadal zaneprázdněně, oddalovala jsem to a pak jsi na to přišel sám, než jsem ti to řekla!” namítla Aisha a naštvaně nafoukla tváře.

Ach, vážně je roztomilá.

Ale teď tomu rozumím. Tohle bylo na dnešním programu. Tohle bylo to, co jsi mi chtěla ukázat?

„Takže mezi těmi semínky, co jsem dostal, bylo i semínko Trenta...”

„Ech, to neříkám. Získala jsem to z Asurského království, semínko květiny Batiros.”

„Ach, to jako... vážně?”

„Ano. Copak nevidíš, jak má na výhoncích listy? Za chvilku by měl fialově vykvést.”

Květina Batiros. To jméno už jsem slyšel. Surovina na výrobu afrodiziaka. Kromě afrodiziak se také pěstuje jako součást neopracovaných surovin pro typickou výrobu parfémů. Ale proč se z takové květiny mohl stát Trent?

„Tahle věc, jak přesně se začala pohybovat? Bylo to od samého začátku?”

„Ne. Nejdřív se vůbec nehýbala. Ale pak jsem ji přesadila do květináče a najednou se začala hýbat.”

Z naší konverzace vyplynulo, že nejdříve vyrašila v jejím květinovém záhonku a pak ji Aisha přesadila do nového květináče a začala se o ni starat. A až by po pečlivé péči trochu vyrostla, hodlala ji vrátit zpět do zahrady. Zdá se, že zkoušela různé způsoby pěstování a uprostřed fáze v květináči začala ukazovat svou pravou podobu.

„He.”

Květináče byly běžné. Před nějakou dobou jsem je šel s Aishou koupit do koloniálu. I když s největší pravděpodobností to nebyl žádný magický předmět.

„Neudělala jsi nic divného?”

„Ne. To samé jako u ostatních. Používám jenom tu hlínu, co jsi mi vytvořil magií. V porovnání s hlínou tady je přece jenom velmi bohatá na živiny.”

Takže se zdá, že to není kvůli hlíně. Nikdy jsem nijak zvlášť neuvažoval o účinnosti hlíny, co jsem vytvořil magií. Zdá se, že ji Aisha plní veškerými svými pocity lásky, co vůči mě cítí.

„Ach a taky ji občas zalívám zbytkovou vodou z koupele.”

Voda z koupele! Takže to znamená, že když se nekoupu já, tenhle trent se většinou koupe v rozpuštěných kapičkách potu mé milované Sylphy a Roxy? A někdy jsou tam přimíchané i kapičky Nanahoshi? Není divu! Potom není vůbec žádná záhada, že si všechny rostliny vyvinuly pár erotických chapadel. Ne, počkat, přece jen je to možná divné. Ale rozhodně to dokážu pochopit.

„Hmm.”

Co přesně je tedy příčinou? Z obyčejného semínka, které se obyčejně pěstuje, se stane netvor. Je možné, že by se mohlo něco takového stát? V semínkách, co Aisha dostala, bylo náhodou přimíchané i semínko trenta, tolik chápu. Trenti dokážou napodobovat svoje okolí. Takže během toho procesu možná nebylo divné, že si vybral podobu květiny Batiros. Zatímco jsem o tom všem uvažoval, jen jeden důsledek jsem nechápal.

„Každopádně bude pravděpodobně nejlepší, když ho spálíme.”

„Cožeeeee?!” Když jsem řekl tohle, Aisha hystericky zvedla hlas. „Ale proč?! Stálo mě spoustu času a úsilí ho vypěstovat! A ty ho chceš prostě zničit?!”

Těžko se tomu dá uvěřit. Že brečela kvůli takovým pocitům. No ano, pokud bych chtěl něco s pýchou ukázat a pak mi bylo řečeno, abych to něco spálil, nezareagoval bych podobně?

„...Aisho. Dokonce i ty bys to měla pochopit. Tohle je Trent. Netvor.”

„Ale stejně je teď jenom malý a roztomilý?!”

„I když je teď takový, je tu možnost, že až trochu vyroste, na někoho zaútočí. Je to nebezpečné!”

„Ale já už jsem ho řádně začala cvičit, že nemá útočit na lidi!”

Aisha se mi přitiskla k pasu. A v očích se jí sbíraly slzy. Zrovna teď mi přišlo, jako kdyby v tichosti vyjádřila: Budu se o něj řádně starat a nenechám ho někoho obtěžovat, slibuju. Ale tohle není pes nebo kočka. Tohle je Trent!

„Hele, brácho. Můžu si ho nechat, že jo?” prosila mě Aisha s očima vytočenýma vzhůru.

„Tohle nejde, i když je malý a roztomilý. Vyhoď ho.”

„I když není ani trochu nebezpečný? I když se se všemi spřátelí a bude řádně poslouchat, co mu řeknu?”

„Vím, že tohle je lež. Trent nemá žádné uši, tak jak může poslouchat, co mu řekneš?”

„Tak sleduj,” odpověděla Aisha a natáhla ruku k Trentímu mláděti. Šlahouny trentího mláděte se začaly ovíjet kolem Aishina malého prstu. Když byly úplně ovinuté, Aisha ho začala jemně lechtat a hladit po straně listu. Jak ho hladila, Trentí mládě se začalo svíjet.

Byla to podivná podívaná. Ta rostlina se chovala jako domácí zvíře.

„Dobře, teď mi pusť prst.”

Jak to Aisha řekla, šlahouny se se šustěním stáhly a postavily se na dlaň její ruky.

„Který prst je malíček?”

Šlahounu to chvilku trvalo, zdánlivě si nevěděl rady, ale pak se omotal kolem malíčku.

„A teď prostředníček.”

Šlahoun pak uvolnil malíček a omotal se kolem prostředníčku.

„Dobrá a teď palec.”

Dle Aishiných slov se šlahoun omotaný kolem prsteníčku začal propracovávat k palci. Ale jelikož nebyl dostatečně dlouhý, dokázal se palce jen dotknout.

„Dobrá práce, pusť mě—”

Aisha a trentí mládě si takhle ještě chvilku hráli. A pak se na mě otočila a podívala se mi do tváře. „Co ty na to? Řádně mě poslouchal, ne?”

„A— Jo.”

No ano, bylo možné, že si ti dva začali rozumět. Z toho představení jsem měl dojem, že ten Trent k Aishe přilnul.

Mám kvůli tomuhle aspoň trošku změnit svůj názor? ...i když je Trent netvor. V mých představách je to dravý netvor, co napodobuje strom, aby mohl přepadnout cestovatele.

Ale i když jsem ho zrovna nazval netvorem, existují netvoři, co si na lidi zvykli. Ještěrka, na které jsem jel na Magickém kontinentu, a dokonce i pásovec Jirou jsou démonická zvířata. Ale když se podívám na původ démonických zvířat a netvorů, dá se říct, že to je to samé.

Je možné, že se z Trentího mláděte stane démonické zvíře, pokud si na lidi zvykne? Pokud by to byla otázka rizika, nebylo by riskantnější si vydržovat velkého Jiroua? Ale Jirou byl démonické zvíře vycvičené profesionálem.

„Víc se bojím toho, že uprostřed noci využije toho, že spíš, a udusí tě.”

„Květina Batiros vyroste nanejvýš do dvojnásobné nynější velikosti, takže si myslím, že to bude v pohodě.”

„Ale stejně...”

Tak předpokládejme, že budu zraněná, ale stejně mě poslechne!”

„Než se sem k tobě dostanu, možná už budeš tak moc zraněná, že ti nebude pomoci.”

„Muu... Hele, určitě to pořád není tak beznadějné?”

Až do teď jsem nikdy neslyšel nic o tom, že by si někdo ochočil Trenta. Nevím o jeho zvyklostech a ani nevím, jak bych ho měl do budoucna vycvičit. A i když je Trent jenom slabý netvor, pořád to je netvor. Pokud uděláme jeden špatný krok, mám pocit, že z toho vzejde velký incident. I kdyby vyrostl jen nanejvýš do 30 cm, jak Aisha řekla, dá se poznat, co by mohl způsobit. Z naklíčeného semínka tady vyrašil Trent. Kdyby si dokázal zvyknout na lidi, tak je jen těžko si představit, že by mohl způsobit nějakou významnou újmu. Hmm.

„...”

„Dobře. I když řekneš, že to nejde, pořád mám plán.”

Když jsem se zdál na vážkách, Aisha pobouřeně nadzvedla rty. A pak si vzdorovitě založila ruce na hrudi a zahlížela na mě s očima vytočenýma vzhůru.

„Plán?”

„Prostě si se Sylphy a Roxy promluvím o tamté věci.”

„Tamté věci?”

Znělo to, jako kdyby na mě čekalo něco problematického. K mému zmatenému já Aisha arogantně prohlásila: „Ale, o té skryté místnosti ve sklepě!”

„—!”

Každý člověk má určitou svou část, s kterou si nesmíte zahrávat. U mě to je například ten sklepní oltář. Když všichni hluboce spí, je to posvátné místo, co potají navštěvuji a kde se modlím.

Ačkoli bůh, kterého uctívám, je už po mém boku, stejně to jsou dvě odlišné věci. To je moje víra. Při tom aktu modlitby se člověk uvolní a umožňuje mu to každý den žít naplno. Teď už jsem to dělal tolik let. Stalo se to podstatnou částí mé existence.

Předpokládejme, že by se takové místo odhalilo, co by se stalo? Co by si Sylphy myslela? Co by si Roxy myslela? Chci si myslet, že Lilia už to tak nějak chápe. A Aisha se nejdřív obtěžovala předstírat, že o tom neví. Ale kdyby se o tom dozvěděla Norn, pravděpodobně by mě ještě víc nenáviděla. A možná že pak by se dožadovaly, abych ten oltář zničil.

„Ach, Aisho. Já, ech, přece jenom mám na mysli jenom tvoje dobro. Trent je nebezpečný netvor, víš, a i když si ho budeš pěstovat, není možné říct, jestli pořád nebude nebezpečný.”

„Neboj se, mě už nevadí, že jsi zvrhlík, brácho, ale jakpak by se asi cítily Sylphy a Roxy? Zvlášť Roxy. Že jsi celá ta léta měl u sebe její spodní prádlo. Jak by se cítila, kdyby to věděla?”

Gununu. Tahle potvora. A já se tady snažím zabezpečit její blaho a pak bum... ona mi vyhrožuje!

Aaach. Kruci, jak se mám s tímhle vypořádat? Dělám to nejlepší, co znám.

A pak v okamžiku, kdy jsem se trápil ze všeho nejvíc, se dveře za mnou najednou otevřely.

„Ehm, měla jsem pocit, že jsem slyšela svoje jméno, snažili jste se mě zavolat?”

„EH!”

„EH!”

Já i Aisha jsme se oba otočili ke dveřím a udivilo nás, kdo stál na prahu. Tam oděna ve své róbě stála osoba, kterou jsem zrovna před chviličkou vyprovodil, Roxy. A tvářila se bezvýrazně.

„C-co tady děláš, Roxy... proč nejsi na Akademii?”

„Ach, něco jsem si zapomněla a rychle jsem se pro to vrátila. Teď nemám žádné přednášky.”

Tak roxistické, něco takhle zapomenout! Ne, to jsem nemyslel.

„Hele, Roxy, o tomhle jsi věděla? Brácha má tvoje MFFFFHFUFHHFFF...”

Zpanikařil jsem a zakryl jsem Aishe pusu. Co mám dělat?

„...”

„......”

Místnost prostoupilo ticho. Na okenním parapetu se svíjelo Trentí mládě. Roxy na něj upřela pohled. ...Dobrá. Prozatím nechám Roxy vyslovit nějakou tu opozici. Určitě se dokáže vžít do strachu vydržovat si Trenta.

„Tohle je Trent, že jo?”

„V-vypadá to tak, Roxy. Zdá se, že Aisha chtěla navrhnout, že ho bude pěstovat! Ale Trent je také netvor a mě napadlo, jestli to nebude nebezpečné. Taky si myslíš, že to není dobrý nápad?”

Aisha ze sebe vydávala zvuky jako „mff, mff” a snažila se odlepit moji ruku od jejích úst. Bláznivko, to nechápeš, jakou mám ve skutečnosti sílu? I když mě kousneš, tak tu ruku nestáhnu. Ach, počkat— nelízej mě. Ack, ani mi nesaj kůži!

„Není to skvělé!”

Tak to je nečekané! Schválila to!

„Pokud se řádně vypěstuje a přilne k člověku, pochybuju, že by Trent téhle velikosti představoval nějaké nebezpečí.”

„Ech? Vážně?”

„Ano. I když jsem si ho pořádně neprohlédla, kmen Migurdů si pěstuje Trenty, aby z polí odháněly škodné ptáky.”

Vážně? Ta migurdí vesnice měla něco takového? Ať už mají nebo ne. Díval jsem se vůbec. Vážně si na to nějak moc nevzpomínám. No. Takže to vážně nebylo nebezpečné?

Sundal jsem ruku Aishe z pusy.

„Aisho. Možná jsem se mýlil.”

Ačkoli mi Aisha věnovala podezíravý pohled, nakonec se na mě široce usmála. „Ale taky ses snažil přemýšlet o mém bezpečí, brácho.”

„Správně. Samozřejmě. Mít tady netvora by bylo nebezpečné, ne?”

„Takže co se týče 'té věci'... prozatím o tom pomlčím.”

„Děkuju, Aisho. Co kdybys nám šla uvařit něco dobrého, hned teď?”

„Jasně!”

Aisha se ode mě odlepila. A pak přiběhla k Roxy a s pyon~ se k ní přitiskla.

„Miluju tě, sestři!”

„......Ech, ach, dobře?”

Nakonec Roxy na tváři zůstal jen zmatený výraz.

Část 5

A tak jsme měli nového domácího mazlíčka, a to Trentí mládě.

Samozřejmě jsem jeho přítomnost v domě podmínil několika podmínkami. Zaprvé, pokud kdy někoho zraní, okamžitě se ho zbavíme. Zadruhé, musí se pořádně vycvičit, aby na lidi neútočil. Zatřetí, rodina musí být řádně informována o tom, co to je za rostlinu. Začtvrté, když vezmu v úvahu nejhorší možnou možnost, nikdy se nesmí dostat do blízkosti dítěte. Atd.

Ačkoli když jsem řekl tyto různé podmínky, Aisha zkroutila ústa, ale kývla na ně, aniž by se tvářila nějak nepříjemně. Ale jelikož ty rozkazy se vztahovaly hlavně k ochraně mého dítěte, mělo by to být v pořádku.

Jen tak mimochodem, co se týče jména Trentího mláděte, dostalo jméno Beet (pozn.: aka Řepa). Měl jsem svá očekávání ohledně jeho růstu. No ano, v budoucnu se z něj rozhodně stane úžasný ochránce mé rýžové zahrádky.

Ale stejně, aby našla ten oltář... Vážně nemůžu její služebnické schopnosti brát na lehkou váhu.

---

9 školních zkazek:

Zkazka 4 – „V Šéfově domě žije netvor.”
-----------------------------------------------

<Předchozí>...<Následující>