Kapitola 11 - Odloučení (část 4)

Část 4

– Paulovo hledisko –

„T-to bylo nebezpečné...”

Shlédl jsem na svého zemdlelého syna a svoje špinavé boty.

Protože dneska je poslední den, co ho učím, jak používat meč, chtěl jsem ho vážně vyděsit tím, že bych mu ukázal otcovskou důstojnost, ale nenapadlo mě, že proti mně použije magii s tak bleskovými reflexy.

Ne aby na mě zaútočil, ale aby mi magií zabránil v pohybu.

A to byla ale škála nejrůznější magie.

„Co se dalo čekat od mého syna. Jeho smysl pro boj je úžasný.”

I když to byla jenom chvilička, musel jsem udělat tři kroky, a to jsem na něj vyrazil z čistajasna. Zvláště při tom posledním kroku. Kdybych jen trochu zaváhal, tak bych měl svázané nohy a prohrál bych na celé čáře.

Tři kroky proti kouzelníkovi. Kdyby měl další společníky, tak by ho kryli zleva a zprava a chránili by jej. Nebo kdyby byl trochu dál, tak bych potřeboval čtvrtý krok.

Úplně jsem se ztratil.

I kdyby se dostal do nějakého týmu zkoumající kobky, tak by byl jako kouzelník dost užitečný.

„Co se dalo čekat od génia, co způsobil, že vodní kouzelnice na úrovni světce ztratila sebedůvěru....”

Můj syn je naprosto strašlivý.

Ale těší mě to.

V minulosti bych cítil jenom závist, že je nadanější než já, ale když přijde na mého syna, tak se cítím nečekaně jen potěšeně.

„Ach, teď na tohle není čas. Pokud si nepospíším, tak přijde Rawls a ostatní.”

Rychle jsem provazem svázal svého bezvědomého syna a hodil ho do koňského povozu, co zrovna přijel.

Načasování je dokonalé, Rawls zrovna přišel.

A Sylphy taky.

„Rudi?!”

Sylphy spatří svázaného Rudiho a plánuje ho zachránit. Najednou vrhne středně pokročilou magii za pomoci bezzvukého zaříkávání. I když se jí snadno vyhnu, její magie má kromě bezzvukého zaříkávání i rychlost a moc.

Kdyby to byl kdokoli jiný, tak by pravděpodobně zemřel.

Co to kruci tenhle Rudi učí?

Předal jsem dopis Ghyslaine, přendal Rudiho do vozu a pobídl vozku, aby odjel.

Podíval jsem se na stranu. Rawls klečí vedle Sylphy a něco jí povídá. Správně. Poučování je rodičovská práce. Tu část, co přešla na Rudiho, si musíš vzít zpět vlastníma rukama, Rawlsi.

Povzdechnu si a dívám se na ně vroucným pohledem, pak ve větru zaslechnu Sylphin hlas: „Rozumím. Zesílím, abych Rudimu pomohla....!!”

Mmm, můj synu, jsi milován.

Při téhle scéně z domu vyjdou mé dvě ženy.

Řekl jsem jim, aby to celé sledovaly zevnitř, protože by to mohlo být nebezpečné, ale teď se s ním pravděpodobně jdou rozloučit.

„Ach, můj roztomilý Rudi odjíždí.”

„Madam. Tohle je výcvik.”

„Já vím, Lilio. Ooch, ooch, Rudee!! Jen jdi na zkušenou, mé dítě!! Já ubohá, jejíž jediné dítě bylo odebráno!!”

„Madam, mladý pán už není jediné dítě.”

„To je pravda. Už má i dvě sestry.”

„Dvě...!! M-madam!!”

„To je v pořádku, Lilio. I tvoje dítě budu milovat!! Protože mám ráda i tebe!!”

„Ooch!! Madam, já vás taky!!”

Takovouhle scénku předvádějí, zatímco mávají za odjíždějícím vozem.

Ty dvě by se neměly moc bát, protože Rudeus tak moc vyniká. Ale když tak o tom přemýšlím, ty dvě mají tak dobrý vztah. Bylo by pěkné, kdyby byly stejně hodné i na mě. Nebo bych měl říct, že bych byl šťastný, kdyby spolu tak dobře nespolupracovaly, aby mě týraly.

„Ale až ty děti vyrostou, Rudi tu nebude...”

Zdálo se, že Rudi měl v plánu být skvělým starším bráchou. Taková škoda.

Monopolizuji si veškerou lásku svých roztomilých dcerek.

Ho ho.

Počkat. Po tomhle se Rudeovi dostane výcviku od nadané cvičitelky Krále Meče Ghyslaine. Za pět let mu bude dvanáct. Bude mít skvělou kondičku.

Jak se vrátí, tak bude schopen používat magii a cvičně se mnou bojovat. Budu schopen proti Rudeovi vyhrát?

Ach, kruci. Za pět let bude moje otcovská důstojnost v ohrožení.

„Paní Greyratová a Lilio. Když je teď Rudi pryč, tak bych taky rád začal cvičit.”

Zenith se zatváří překvapeně. A Lilia Zenith pošeptá do ucha: „To proto, že s mladým pánem Rudeem skoro prohrál. Cítí se v ohrožení.”

„Vždycky byl takový. Nebude se snažit, dokud skoro neprohraje.”

Pech. Důstojnost tohoto otce už je v ohrožení.

(No, když přijde na důstojnost, tak to není zase až tak důležité.)

Protože vím, jak takový otec, co neustále projevuje svou důstojnost, vypadá, celým svým srdcem si myslím, že budu prostě zbytečný stařík, co má problémy se ženami. Mým cílem je být otec, co se stará bez toho, aniž by byl otravný. Alespoň do té doby, než ty tři děti dospějí.

Podíval jsem se na Zenith.

Má tělo dost pěkné, takže by lidi nenapadlo, že už dvakrát porodila...

(No, to se protáhne až na čtvrtý a pátý. Hehe.)

Když dám tohle stranou.

(Rudee...)

Mě se tahle metoda taky nelíbí.

Ale i kdybych ti o tom řekl, tak bys mě neposlouchal, a já nevěřím, že bych tě dokázal přesvědčit.

Ale kdybych to celé jen sledoval a nic neudělal, tak bych jako rodič zklamal. Vzhledem k tomu, že sám nemám dostatečné schopnosti, tak mohu jen požádat druhé, ale to je celé. Ačkoli jsem to provedl hrubou silou, ty se svojí inteligencí bys to měl být schopen pochopit...

Ne, i když to nepochopíš, nevadí.

Věci, co se stanou tam, tady v téhle vesnici nezažiješ. I když tomu nebudeš rozumět, prostě reaguj na věci před sebou a to bude tvou silou.

Tak mě nenáviď.

Nenáviď mě a nadávej, že nejsi schopen mi odporovat.

Takhle jsem vyrostl já, když mě můj otec utiskoval.

Jelikož jsem nebyl schopen odporovat svému otci, odešel jsem z domu.

Litoval jsem toho a přemítal jsem nad tím. Nepřeji si, abys zažil to samé.

Ale tím, že jsem odešel z domu, jsem získal sílu.

Ačkoli nevím, jestli tahle síla dokáže vyhrát proti mému otci, získal jsem ženu, co jsem chtěl, ochránil jsem věci, co jsem chtěl ochránit a alespoň jsem byl schopen přemoci svého mladého syna.

Pokud mi chceš odporovat, jen do toho.

Až se vrátíš s vlastní silou.

Sesbírej dostatek síly, co si nezadá s tímhle brutálním otcem.

Jak tak sledoval Rudeův odjíždějící vůz, tak si Paul tohle myslel. 

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Předchozí                                                                               Následující