Mushoku Tensei

Mushoku Tensei

neděle 29. března 2020

Kapitola 235


Kapitola 235 – Král Království Dračího krále

Část 1


Po svém setkání s Randolfem jsem se okamžitě vrátil na ambasádu. A tak jsem se znovu rozhodli učinit formality ke slyšení s nynějším králem.

Momentálně mě v Království Dračího krále zhodnotili jako podřízeného Dračího boha a přítele Ariel, Randolfa a Benedikty. Jestli mi dovolí mít slyšení u krále velké země nebo ne... Čekal jsem, že to bude obtížné, ale nečekané bylo, že ke slyšení snadno svolili.

„Pan Rudeus tu byl poslední dobou celkem oblíbený, takže je to očividné.”

sobota 21. března 2020

Kapitola 234


Kapitola 234 – Starosti Boha smrti

Část 1


Království Dračího krále.

Toto království se dalo nazvat jen jako neorganizované. Výška budov nebyla jednotná a lidé byli všichni odění bez pravidel. Nebyl tu žádný pokus o plánování města; hostinec pro dobrodruhy byl postavený hned vedle něčeho, co vypadalo jako šlechtická vila. Přímo naproti doju stylu Boha meče bylo dojo stylu Boha severu. Ale i když tu nebyl žádný dojem jednoty, bylo to místo plné života.

Společenské kasty tu neměly žádnou historii. Byla to země, co se zakládala na meritokracii a imperialismu.

sobota 14. března 2020

Kapitola 233 (2)


– Rudeovo hledisko –


Skončil jsem s hlášením pro rodinu.

Stejně jako vždycky to bylo tak nějak dostatečné; dostalo se mi spolehlivé odpovědi. Konkrétně Roxy a Lilia možná měly Gisua obzvláště rády, ale nijak si nestěžovaly a schválily to. Souhlasily s bojem proti Gisuovi. Jako další budu mít poradu s předsedou Orstedem. I když řeknu porada zaměstnanců, Ariel, Cliff a miko tu nebyli...

Ale stejně jsem měl Sylphy, Roxy, Eris a Aishu – tyto čtyři lidi. Teď jsem seděl se Zanobou, aby mi něco vyrobil. Přijel jsem za ním koňským potahem, co vlastnila Žoldnéřská skupina, vyzvedl jsem ho a teď jsme jeli do kanceláře.

sobota 7. března 2020

Kapitola 233 (1)


Kapitola 233 – Návrat, Hlášení a k další fázi

Část 1

– Liliino hledisko –


Ten den nás navštívila paní Elinalize.

Přicházela k nám domů každých pár dní a povídala o tom, jaká by manželka měla být. Provdat se, usadit se v domě, dokonce porodit dítě. Když její manžel odejde na vzdálené místo, bylo jí smutno. Jelikož jsem také manželka, dokázala jsem takový pocit řádně pochopit.